Zapomeňte na BRIC, teď letí TIMBI

• Datum: 03.02.2012
• Zdroj: Hospodářské noviny
• Sekce: Svět
• Autor: Petr Kain

Fokus

Ekonomiky budoucnosti

Ekonomiky, které budou v příštích dekádách táhnout světový růst, potřebují novou zkratku. Tvrdí to americký sociolog Jack A. Goldstone, podle něhož se známý akronym BRIC, označující rychle se rozvíjející ekonomiky Brazílie, Ruska, Indie a Číny, již přežil. Budoucnost patří podle Goldstonea trojici nových dynamických států – Turecku Indonésii a Mexiku, které doplní dva „staří známí“ – Brazílie a Indie. Tahouny světové ekonomiky mají být TIMBI.
Čínská ekonomika zpomalí Ze skupiny prudce rostoucích ekonomik tak vypadává Čína. „Je jistě dost kontroverzní předpokládat, že obrovský čínský ekonomický růst by mohl v budoucnu zpomalit, nebo dokonce zastavit. Jenže určité zpomalení je prostě nevyhnutelné,“ tvrdí Goldstone ve své práci Pryč s BRIC, přišel čas TIMBI.
Je to podle něj způsobeno tím, že čínský ekonomický růst nastartovala kombinace několika důležitých demografických faktorů, které nyní pomíjejí.
Díky opatřením na podporu porodnosti, která se zaváděla za Mao Ce-Tunga („čím více lidí, tím jsme silnější“), vzrostl v Číně mezi lety 1980–2010 počet lidí v produktivním věku (15–59 let) o 64 procent a podle Goldstonea sám o sobě přispěl k ekonomickému růstu země jednou pětinou.
Číně pomohl i příliv venkovského obyvatelstva do měst, což byl podle ekonomů jeden z hlavních důvodů růstu produktivity práce v zemi. Zatímco v roce 1980 žila ve městech jen pětina čínské populace, v roce 2010 to byla již takřka polovina.
Motorem čínského ekonomického růstu byl pak i rychlý růst vzdělanosti tamní populace. Počet lidí zapsaných na vysoké školy vzrostl ze 3,4 milionu v roce 1998 na 13,3 milionu v roce 2004, tedy tempem 25 procent ročně. Ještě v roce 1985 získalo obdobu titulu PhD. v celé Číně jen 19 lidí. Před šesti lety to bylo již 50 tisíc Číňanů.
Jenže všechny tyto trendy ustávají. Růst čínské pracovní síly se kvůli politice jednoho dítěte kolem roku 2010 zastavil a do roku 2040 by měl počet Číňanů v pracovním věku poklesnout o devět procent. To samotné (za předpokladu, že všechny ostatní faktory zůstanou nezměněné) může dle Goldstonea srazit růst čínského HDP o dva procentní body.
Výrazně zpomalí i tempo urbanizace Číny, zatímco v letech 1980 až 2010 rostl počet lidí žijících ve městech ročně o 4,3 procenta, v následujících 30 letech by měl zpomalit na 1,5 procenta ročně.
A pokud jde o růst vzdělanosti, ani ten nebude zřejmě tak rapidní jako doposud – počet vysokoškolsky vzdělaných lidí totiž roste příliš rychle a ekonomika pro ně nevytváří dostatečný počet pracovních míst. Čína proto předloni oznámila, že stanoví limit pro růst doktorských programů na vysokých školách.
Země se ale bude potýkat i s dalšími problémy. Její ekonomický růst byl v posledních letech z velké míry tažen exportem – hodnota vyváženého zboží rostla mezi lety 1980 až 2000 každoročně o 14 procent a od roku 2000 do roku 2008 dokonce každý rok o čtvrtinu. S tím ale Čína do budoucna nemůže moc počítat – rozvinuté země, do kterých vyváží, se totiž budou v následujících letech potýkat s vážnými ekonomickými problémy, které utlumí jejich poptávku.
Problémem země je i její rostoucí závislost na dovozu. Podle US Energy Information Administration ještě v roce 1990 nemusela Čína dovézt ani jeden barel ropy, neboť jí její vlastní těžba pokryla domácí spotřebu. Rapidní ekonomický rozvoj země ale způsobil, že je země v současnosti na importu černého zlata zcela závislá. Od roku 2009 je Čína druhým největším světovým importérem ropy.
Rusku ubližuje korupce Ještě horší demografické problémy než Čína má Rusko. Podle výzkumů OSN bude mít vysoká mortalita v kombinaci s nízkou porodností za následek, že počet lidí v produktivním věku se do roku 2040 sníží o čtvrtinu. Rusku ubližuje i skutečnost, že jeho ekonomika není dostatečně diverzifikovaná. Plnou čtvrtinu HDP tvoří příjmy z prodeje ropy a plynu. Když v průběhu krize v letech 2008 až 2009 poklesla globální poptávka po těchto komoditách, následky pro ruskou ekonomiku byly tvrdé. HDP se propadl takřka o 8 procent, akciové trhy v Rusku zkolabovaly, příjmy obyvatelstva se snížily a výrazně stoupla nezaměstnanost.
Rusko se nemůže spoléhat ani na to, že by jeho ekonomice pomohl růst vzdělanosti, neboť školství je již nyní na solidní úrovni. Hlavní nárůst produktivity tak bude muset vyplývat hlavně z nových technologií. Ruský hospodářský růst by pak mohl nakopnout i větší příliv zahraničního kapitálu.
Jenže obojího se Rusku nedostává – studie IBM z roku 2009 o mezinárodním využívání nových byznys technologií firmami řadí Rusko až na 98. místo ze 134 zemí, výrazně za Indii (43. příčka) či Brazílii (58. příčka). Většímu přílivu zahraničního kapitálu zase brání všudypřítomná korupce a špatná vymahatelnost práva. Loni odteklo ze země dvakrát více kapitálu (85 miliard dolarů), než byla výše přímých zahraničních investic (zhruba 36 miliard dolarů).
Přicházejí nové hvězdy?
Všechno to, co schází Číně a Rusku, budou mít země TIMBI měrou vrchovatou. Hlavně by měly těžit z příznivého demografického vývoje. Zatímco takřka všechny rozvinuté státy G20 budou v následujících dvaceti letech ztrácet pracovní sílu (například Německo -20 %, Rusko -8 %, Japonsko -17 %), v zemích TIMBI by měl počet lidí v produktivním věku stoupat. A to od desetiprocentního nárůstu v Brazílii až po takřka třicetiprocentní růst v Indii. To představuje velkou výhodu, neboť rostoucí počet práceschopného obyvatelstva vůči celkovému obyvatelstvu zrychluje růst na obyvatele.
Všechny tyto státy mají zároveň dostatečně diverzifikovanou ekonomiku a na rozdíl od Ruska a Číny jde o otevřené demokratické společnosti. A proč by měly být novými tahouny světové ekonomiky právě Turecko s Indonésií a Mexikem? V případě Turecka je třeba vzít v potaz, že v posledních letech udělalo obrovský skok kupředu a objemem ekonomiky se přiblížilo evropským zemím.
Země má zdravý bankovní sektor, a od té doby, co se stala součástí evropské celní unie, roste její export. Týká se to především rychle rostoucího automobilového průmyslu – v období 1999–2008 vzrostla produkce automobilů v Turecku o 285 procent na 1,15 milionu automobilů ročně. Předloni se tak Turecko stalo šestým největším výrobcem aut v Evropě. Země do značné míry těžila z ekonomických reforem, které byly urychleny v rámci jednání o možném vstupu do EU. V roce 2010 rostl HDP země o takřka 9 procent – země EU nerostly v průměru ani o dvě procenta.
Výhodou Indonésie je zase rychle rostoucí střední třída. Podle japonské banky Nomura vzroste z 1,6 milionu lidí v roce 2004 na takřka 150 milionů lidí v roce 2014 (kritériem je roční disponibilní příjem domácnosti vyšší než 3000 dolarů).
Indonéskou ekonomiku tak v posledních letech táhne i rostoucí spotřeba bohatnoucí populace – v roce 2010 vzrostl HDP země o 6 procent, což byl jeden z největších růstů v rámci zemí G20. Podle odhadů ratingové agentury Fitch Ratings by měla ekonomika země růst stejným tempem až do roku 2013.
O potenciálu indonéské ekonomiky vypovídá i skutečnost, že v době, kdy ratingové agentury sráží hodnocení mnoha rozvinutých zemí, u Indonésie činí pravý opak. Všechny tři největší agentury loni zvedly hodnocení země na nejvyšší stupeň od asijské finanční krize z roku 1997.
Moody‘s a Fitch Ratings poprvé po více než deseti letech zařadily Indonésii do investičního pásma a agentura S&P jen jeden stupeň pod něj.
V případě Mexika jsou zase výhodou spořádané veřejné finance – jejich deficit činil v Mexiku předloni pouhých 2,5 procenta, v loňském roce to bylo dokonce jen něco kolem 2,3 procenta. Relativně nízký je i veřejný dluh, který činí kolem 30 procent HDP. Výhodou je i rozvinuté podnikatelské prostředí. Podle loňské studie Světové banky Doing Business 2011 se v Mexiku podniká nejsnadněji ze všech států Latinské Ameriky. Země se v žebříčku umístila na 35. místě a předčila tak například Itálii nebo Španělsko.

***

Turecko, Indonésie, Mexiko, Brazílie a Indie mají rozvinutou podnikatelskou kulturu, nadále jim poroste počet lidí v produktivním věku i míra jejich vzdělanosti. Jack A. Goldstone profesor sociologie na George Mason University

+28 procent O tolik by měl v příštích dvaceti letech stoupnout v Indii počet lidí v produktivním věku.

-8 procent V Rusku by měl počet práceschopných lidí klesnout během dvou dekád takřka o desetinu.

Komu demografický vývoj pomůže a koho oslabí

Procento populace ve věku 15–59 let

Více pracovní síly Velkou výhodou nových dravých ekonomik Turecka, Indonésie a Mexika je jejich demografický vývoj. Procento jejich populace v produktivním věku by mělo ještě nejméně jednu dekádu růst.

Stárnoucí populace Nízká porodnost způsobila, že pracovní síla v Číně, Rusku a zemích Evropy již začala strmě klesat a tento trend se ještě další desítky let nezastaví. To výrazně zbrzdí ekonomický růst.

Zdroj: OSN World Population Prospects

Příležitosti pro české exportéry

Turecko Automobilový průmysl Turecko má nakročeno k tomu, stát se pátým největším automobilovým trhem v Evropě. Vláda i automobilky mají v plánu do pěti let dosáhnout výrobní kapacity dvou milionů aut ročně. Jaderné elektrárny První jaderná elektrárna se začne stavět příští rok a první reaktor by měl zahájit činnost v roce 2019. Projekt má být dokončen v roce 2022. Zdravotní turistika V roce 2020 chce země poskytnout zdravotní péči 500 tisícům turistů, a vydělat tak přibližně deset miliard dolarů.

Indonésie Energetika Do konce letošního roku zbývá dostavět celkem 38 tepelných a 10 vodních elektráren. Tato skutečnost může být konkrétní příležitostí pro firmy jako např. EKOL Brno, ČKD Blansko, Motor System Hradec Králové nebo TEDOM. Zařízení pro cukrovary Země má velmi neefektivní domácí výrobu založenou na zastaralých zařízeních ve všech 52 státních cukrovarech. Doprava a infrastruktura Pozemní dopravní systémy, 20 místná letadla, mobilní letiště, nákladní auta. Environmentální technologie Projekty řízení a obnovy vodních toků jsou často v kritickém stavu.

Mexiko Infrastruktura Zhruba devět procent hrubého domácího produktu hodlá země v příštích několika letech investovat do infrastruktury. Chce se tak vyrovnat ostatním rozvojovým zemím, především asijským. Nové letiště Diskutuje se o projektu výstavby nového letiště, které by nahradilo stávající Mexico City Airport. Hodnota investice se odhaduje přibližně na deset miliard dolarů. Životní prostředí „Zelený“ plán vlády na snížení emisí z aut a na podporu využívání elektrických vozidel. Partnerství s Mexiko City již oznámil Renault–Nissan. Elektrická vozidla by se měla masově dostávat na trh již letos.

Brazílie Infrastruktura Příležitosti při modernizaci přístavů, letišť, příměstské a městské dopravy i dopravních prostředků. Energetika Obnovitelné zdroje (vodní, větrné a sluneční) a ropný průmysl (hlubinná těžba a zpracování ropy). Zdravotnictví, vzdělávání Nyní jsou velmi zaostalé, předpokládají se proto investice. IT Poroste počet uživatelů on-line a rychlost připojení. Ropný boom Státní ropná společnost Petrobras chce v roce 2020 produkovat pět milionů barelů ropy denně. Investovat hodlá během následujících pěti let až 45 miliard dolarů ročně, šlo by o největší investiční projekt ropné firmy na světě.

Indie Nanotechnologie Již pronikly do výroby produktů chemického a kosmetického průmyslu. Do budoucna najdou uplatnění i ve zdravotnictví. Zdravotní péče Projekty se budou týkat všech aspektů vývoje technologií pro zdravotnictví, včetně diagnostiky, terapie, vakcín, zdravotnických prostředků a regenerativní medicíny. Potravinářský průmysl Indický potravinářský průmysl činí 135 miliard dolarů a podle odhadů dosáhne v roce 2015 hodnoty 200 miliard dolarů.

Zdroj: CzechTrade Foresight

Foto popis|

O autorovi| Petr Kain, petr.kain@economia.cz