Kanada: Nadějné vyhlídky pro české exportéry

Datum: 17. 4. 2019    Související země:  Kanada Kanada

Kanadský trh je velmi vyspělý a výrazně nasycený, proto ve vysoké konkurenci obstojí především inovativní a kvalitní produkty a služby. České firmy tu ovšem mají šanci, což některé z nich řadu let dokazují. Přestože je země javorového listu jedenáctou největší exportní ekonomikou na světě, hodnota jejího importu hodnotu exportu dlouhodobě přesahuje. Stabilní ekonomické a finanční prostředí Kanady se prokázalo mimo jiné tím, jak rychle se vzpamatovala z krize roku 2008. Kanada se stabilně udržuje mezi nejsilnějšími tržními ekonomikami a vyznačuje se vysokým životním standardem obyvatel. Významné postavení země v globálním hospodářském systému je patrné také z jejího členství v G7 a G20. V porovnání konkurenceschopnosti světových ekonomik zaujímá desáté místo.

ZEMĚ BOHATÁ NA ZDROJE
Kanada disponuje rozsáhlým přírodním bohatstvím. I proto se povahou svého hospodářství odlišuje od ostatních vyspělých zemí s podobnou hodnotou HDP na obyvatele. Přestože odvětví služeb zaměstnává přes tři čtvrtiny obyvatel, primární sektor a zpracovatelský průmysl zůstávají důležitou částí národního hospodářství. Země dosahuje světového významu v těžbě ropy a dřeva, v produkci potaše, uranu, zinku, zlata, platiny, diamantů, niklu, hliníku či olova.

Zásadní ekonomický přínos představuje především ropa a zemní plyn. Kanada disponuje třetími nejbohatšími zásobami ropy a je sedmým největším producentem této komodity na světě. Na těžební průmysl, jenž generuje značný podíl HDP, je navázán další zpracovatelský průmysl a služby. V důsledku toho mají světové ceny ropy mimořádný vliv na HDP země a celkový hospodářský rozvoj. Jejich pokles negativně působí zejména na těžařské provincie, jako je předně Alberta, na jejímž území se nalézá 97 % kanadských ropných písků. Důležité je i napojení kanadského hospodářství na trh USA, kam směřují až tři čtvrtiny exportu a odkud přichází více než polovina importu.

Podle predikcí by kanadské hospodářství mělo do roku 2020 růst dvouprocentním tempem ročně. Jako s hlavním růstovým faktorem se počítá s navýšením podnikových investic, ale k růstu HDP v posledních letech výrazně přispívá i vysoká spotřeba domácností. Úroveň nezaměstnanosti se nachází na dlouholetém minimu. Inflace je dlouhodobě stabilní a podle odhadů by se měla udržet jen těsně nad hranicí dvou procent. V souvislosti s relativně slabým dolarem roste i poptávka po turistice a s ní příjmy z cestovního ruchu.

Území Kanady se administrativně člení na deset provincií a tři teritoria. Hustěji osídlené provincie se těší relativně větší míře autonomie na federální vládě. S výjimkou agrárních oblastí dosahuje kanadský trh vysokého stupně urbanizace (přes 80 %). Vývoj zdejší ekonomiky je však územně velice nesourodý.

REGIONALIZACE A SOCIOKULTURNÍ ROZDÍLY
Většina obyvatel je soustředěna do jižní a východní části země, a to zejména do stošedesátikilometrového pásu podél hranic s USA a tzv. koridoru Québec- Winsdor. Severní oblasti Kanady jsou obydlené jen zřídka, čelí drsnému klimatu a v zimních měsících jsou pozemní infrastrukturou nedostupné. V současné době lze rozlišit dvě hlavní nesourodé ekonomické oblasti. Ve východní části země, v níž žije přibližně 70 % kanadského obyvatelstva, dominuje spotřebitelský průmysl a sektor služeb. Významná je tu především oblast Toronta a okolí v provincii Ontario, kde sídlí kanadská burza a silný automobilový průmysl. Ontario jakožto jeden z motorů kanadské ekonomiky přispívá k národnímu HDP 39 procenty. Provincie Québec je pověstná rozvinutým průmyslem na výrobu civilních letadel, vesmírným průmyslem a zároveň figuruje jako přední kulturní centrum.

Východní provincie spolu s oblastí Vancouveru a Calgary na západě Kanady mají díky vysoké úrovni životního stylu a očekávání obyvatelstva potenciál pro exportéry spotřebního zboží a podnikatele ve službách spojených s turismem.

V západní části země se nachází především těžební průmysl. V Albertě jde o těžbu ropy a zemního plynu, nejzápadnější provincie Britská Kolumbie se soustřeďuje na těžbu dřeva. Právě západní Kanada se v poslední době velmi zasloužila o růst HDP. Díky rychlému vzestupu životní úrovně nad celonárodní průměr láká nové investory a přistěhovalce, a představuje tak prostředí perspektivní pro export a rozvoj nových odvětví.

Oblast kanadských prérií zůstává výrazně agrární a trvale udržuje pověst země jako světového producenta potravin, v minulosti označovaného za „obilnici světa“. Mezi přední zemědělské komodity patří pšenice, kukuřice, luštěniny, rostlinné oleje a další. Tato oblast je tak ideálním odbytištěm pro zemědělskou techniku a technologické inovace.

Největší nesourodost je patrná mezi anglofonními a frankofonními oblastmi Kanady. Zhruba 8 milionů Kanaďanů komunikuje francouzsky, frankofonní populace žije především v provincii Québec a částečně Nový Brunšvik a Nové Skotsko. Tato disparita však není pouze jazyková, ale odráží se i v odlišném životním stylu, mentalitě a spotřebitelském chování. Exportéři by proto měli mít připravenu separátní strategii pro francouzskou část země, stejně jako veškeré reklamní materiály a obaly ve francouzštině.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY ROSTOU
Výrazné ulehčení pro český export do Kanady přineslo podepsání Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA – Comprehensive Economic and Trade Agreement) mezi Kanadou a Evropskou unií. Tento dokument, platný od září 2017, zavedl zónu volného obchodu mezi Kanadou a evropským jednotným trhem. Hromadným zrušením cel u téměř 98 % produktů a dovozních kvót tak otevřel možnosti volnějšího exportu na kanadskou půdu. Restrikce však přetrvaly především v oblasti potravinářského průmyslu, konkrétně u mléčných produktů, sýrů, drůbeže a vajec. CETA rovněž řeší otázku autorských práv a vzájemné uznávání certifikátů.

Řada evropských exportérů se již přesvědčila, jak je pro ně kanadský trh atraktivní. A po úplné implementaci dohody se očekává zvýšení obchodu se zbožím a službami mezi Kanadou a EU až o 23 % (o 37 mld. kanadských dolarů, tj. 26 mld. eur). Dobrou zprávou pro české firmy je i zvýšení jejich konkurenceschopnosti při soutěži o veřejné zakázky či lepší podmínky pro investice a možnost investování na kanadském finančním trhu. Díky dohodě CETA mohou malé firmy prodávat stejný výrobek (nebo jen lehce modifikovaný) na obou trzích. V každém případě však musí výrobky splňovat základní kanadské požadavky: nesmí být zdraví škodlivé, musí mít certifikaci a označení popiskem v angličtině a francouzštině.

Z informací Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2018 je patrný růst zájmu českých exportérů o kanadský trh. Z 537,4 mil. korun v lednu 2017 vzrostl český vývoz na 689,2 mil. korun v lednu 2018, což je meziroční nárůst o 28 %.

NA CO BY NEMĚL EXPORTÉR ZAPOMÍNAT
Prostředí Kanady je otevřené a multikulturní, diskriminace zahraničních subjektů zde není běžná. České produkty se zde těší dobré pověsti a výkony českých pracovníků se považují za spolehlivé a kvalitní. Na univerzitách působí čeští profesoři, ve firmách narazíte na české specialisty i krajany ve vrcholném managementu. Výhodou je také nízká byrokratická zátěž. Počáteční registrace i následné vedení komerční činnosti je podstatně snazší než v České republice. Dalším plusem je silná distribuční síť na území Kanady například v oblasti evropského spotřebního zboží v podobě specializovaných obchodů s evropskými produkty.

Export do Kanady se zvláště v souvislosti s nedávným uvolněním obchodu jeví jako skutečně bezproblémový. Pro docílení hladké a úspěšné expanze na místní trh je však třeba dbát na některé jeho specifické vlastnosti. Předně je nutné si opatřit mezinárodně platné certifikace a registrace produktů. Silný důraz je také kladen na demonstraci vysoké kvality produktu a schopnost dostát náročnému poprodejnímu servisu, k němuž jsou prodejci a distributoři v Kanadě právně zavázáni. Dále je potřeba mít na paměti odlišné ekonomické a právní prostředí jednotlivých provincií a teritorií, odrážející se v rozdílné daňové zátěži, či zdravotní, vzdělávací a sociální politice. Je dobré zohlednit i odlišné kulturní prostředí v jednotlivých oblastech, které se promítá do místních obchodních zvyklostí a specifik obchodního jednání. V tomto smyslu panuje nejmarkantnější rozdíl mezi anglicky mluvícími oblastmi a poněkud svéráznou frankofonní provincií Québec, která je nakloněna spíše evropskému než americkému způsobu obchodování.

PRO VSTUP NA TRH MÁTE DVĚ CESTY
V současné době lze na kanadský trh vstoupit dvěma způsoby. První možností je vstup pod statusem importéra na straně expandujícího podniku. Druhou cestou je model, kdy status importéra nese kanadská společnost, která dovezené zboží dále zpracovává či přeprodává. V tomto případě je expandující podnik z pohledu kanadské vlády pouze „supplier“ (dodavatel). Kanadská společnost je poté vedena jako distributor, jemuž náleží administrativní a daňové povinnosti. Druhá možnost se tak jeví jako jednodušší, a to především v případě premiérového vstupu na místní trh.

Jednou z dalších charakteristik kanadského trhu je zásadní vliv marketingu a výrazná loajalita spotřebitelů ke značkám. Podobná věrnost platí i v obchodu. Obchodní partneři dají přednost ověřenému spolupracovníkovi, i když jeho nabídka není nejlevnější variantou. V poslední době roste význam ekologické image produktu, za kterou, stejně jako za prémiovou kvalitu, si jsou zdejší zákazníci ochotni nemálo připlatit. Z pohledu kanadské vlády mezi prioritní oblasti pro investice patří výzkum, inovace a technologie, budování infrastruktury, vzdělávání a zdravotnictví. Podporované je i zvýšení zaměstnanosti žen a začleňování původního obyvatelstva. Při vstupu na trh i investování na kanadském trhu jsou českým podnikatelským subjektům k dispozici české vládní agentury CzechTrade a CzechInvest, jejichž cílem je vytvoření příznivého rámce pro pozitivní vnímání české produkce v Kanadě a v neposlední řadě pomoc konkrétním podnikům při hledání obchodních partnerů.

ÚSPĚCHY ČESKÝCH FIREM: OD HIGH-TECH PO TRADIČNÍ ZBOŽÍ
Na kanadském trhu se již úspěšně prosadila řada českých podnikatelských subjektů různé velikosti. Patří mezi ně strojírenské podniky, výrobci součástek pro motorová vozidla, informačně-technologické firmy či společnosti zaměřující se na kybernetickou bezpečnost. Českým podnikům zvláště nahrává jejich výrazná schopnost prosadit se v inovativních oborech.

Příkladem je třeba inženýrská společnost Exact Control System, která se zabývá high-tech zeměměřictvím v oblasti těžařského průmyslu a ve stavbě pozemních komunikací (viz dále str. 50–51, pozn. red.). Další úspěšnou českou investici představuje společnost Precision Record Pressing, společný podnik české firmy GZ Media Loděnice a kanadského partnera Isotope Music, vyrábějící gramofonové vinylové desky. Společnost Marlenka se svými medovými zákusky dokonce dostala do řetězců Walmart a Loblaws.

Autor: Jaroslav Jelínek