Země Střední Ameriky, Chile i Chorvatsko cílí na obnovitelné zdroje. Sluneční energie mezi nimi vévodí

Datum: 9. 4. 2019    Související země:  Chile Chile, Chorvatsko Chorvatsko, Mexiko Mexiko

Obnovitelné zdroje představují budoucnost v oblasti energetiky. V zemích střední Ameriky, v Mexiku, Chile a Chorvatsku převládá solární energie s ohledem na tamní klima. Čeští podnikatelé mohou využít exportní potenciál všech zmíněných oblastí. Pomáhá jim k tomu i vládní agentura pro podporu exportu CzechTrade. Mezi nejžádanější služby dlouhodobě patří detailní průzkumy trhu, oslovení potenciálních zahraničních obchodních partnerů a společné české účasti na veletrzích.

ZELENÁ ENERGIE VE STŘEDNÍ AMERICE A MEXIKU
Střední Amerika má na poli obnovitelných zdrojů velký potenciál. Málokdo ví, že až 62 % veškeré vyrobené energie v zemích z této oblasti pochází z čistých zdrojů, což region činí velmi progresivním i v celosvětovém měřítku.

Nejaktivnější zemí v otázce zelených energií a ochraně klimatu je přitom Kostarika. Zdejší energie z obnovitelných zdrojů tvoří přes 90 % veškeré produkce. „Proto je Kostarika považována za ‚nejčistší‘ zemi. Navíc jako první země na světě nedávno představila svůj dekarbonizační plán, v němž do roku 2050 plánuje být uhlíkově neutrální,“ připomíná Pavel Eichner, ředitel zahraniční kanceláře vládní agentury CzechTrade v Mexico City. Celý středoamerický region pak propaguje produkci zelené energie a dá se očekávat, že ostatní země se budou kostarickou cestou inspirovat.
Salvador je další zemí, ve které rostou investice právě do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Od roku 2013 zvýšil svou kapacitu výroby elektřiny o čtvrtinu. Jednalo se o investici ve výši 913,6 milionu dolarů. „Na letošní rok jsou připraveny další projekty pro rozšíření obnovitelných zdrojů. Jde například o výstavbu nové elektrárny Capella Solar či větrnou elektrárnu El Chaparral,“ doplňuje Eichner.

Zelená energie patří k často diskutovaným tématům také v Mexiku. Národní plán představený administrativou nového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dává impuls pro širší využití hydroelektráren, sluneční i větrné energie. V současnosti pochází z obnovitelných zdrojů jen přibližně pětina tamní energie. Většina je produkována technologiemi na fosilní paliva. Do roku 2024 by však mělo pocházet z čistých zdrojů dvojnásobek energie než v současnosti. Mexická vláda plánuje postavit 13 nových hydroelektráren a solární panely dodat na téměř půl milionu střech. Solární energie má podle odborníků v Mexiku velký potenciál i vzhledem k jeho geografické pozici, protože na tuto zemi dopadá více slunečního záření než na celé území Číny.
„Celý region je pro české vývozce velmi zajímavý. Velký význam je přikládán zelené energii i v dalších zemích. Například Panama si vytyčila plán do roku 2050 vyrábět 70 % energie z obnovitelných zdrojů. Je potřeba i připomenout, že právě Mexiko patří mezi deset nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory,“ uzavírá Eichner.

CHILE NA CESTĚ K ČISTÉ ENERGII
V Chile se stále vyrábí přibližně 40 % elektrické energie v uhelných elektrárnách. Jak v jednom ze svých vyjádření uvedla tamní ministryně energetiky Susana Jimenézová, uhelné elektrárny zajišťují energetickou bezpečnost země kvůli výpadkům dodávek zemního plynu z Argentiny. Díky zdokonalování technologií nicméně i tato jihoamerická země plánuje přejít na energii z obnovitelných zdrojů.

Za tímto účelem vznikla loni v červnu při tamním ministerstvu energetiky komise, která se má intenzivně zabývat odstavováním, respektive přestavbou stávajících uhelných elektráren. Komise tak studuje řadu faktorů souvisejících s touto radikální změnou. Zásadní je dopad na bezpečnost, životní prostředí a sociální sféru se zohledněním technologických řešení a souvisejících nákladů. „Tento proces si vyžádá zvýšené investice jak do samotných technologií a objektů, tak i do přenosové soustavy. Vyšší náklady mají být kompenzovány nižší finanční náročností na samotný provoz nových zařízení a jejich údržbu. Plánované změny mají přispět k výrazné redukci CO a 2 omezení klimatických změn,“ vysvětluje Josef Kunický, ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade ze Santiaga de Chile.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal loni v prosinci novou zpráv u. Podle ní bude mít závažné a nenávratné dopady již oteplení o 1,5 °C do roku 2100. Podle vědců je jednoznačně nutné dostat emise uhlíku na „čistou nulu“ během nadcházejících tří dekád, aby bylo dosaženo omezení zvýšení teploty.

„Chile se v tomto ohledu vydalo správnou cestou. V lednu tohoto roku 17,2 % vyrobené elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů – sluneční, vodní, větrné, geotermální energetiky a biomasy. Země je navíc k zelené energii předurčena,“ uvádí Kunický a dodává: „Na severu země v oblasti pouště Atacama byla naměřena největší sluneční radiace na světě. Jih země je bohatý na lesy a tedy biomasu, jakož i na bohaté vodní zdroje.“ Prostor k růstu zde podle něj rozhodně je.

FOTOVOLTAIK A MÁ V CHORVATSKU „ZELENOU“
V Chorvatsku nejvíce zelené energie produkují vodní a větrné elektrárny. Státní společnost HEP, d. d., oznámila, že do konce roku 2021 plánuje investovat až 21 miliard korun do elektroenergetické sítě a do obnovitelných zdrojů energie. „Jednou z největších plánovaných investicí je realizace 2. fáze vodní elektrárny HE Kosinj-Senj, jejíž finální výkon by měl činit 656 MW. V letošním roce začnou probíhat tendry na projektování a poté i na výstavbu tohoto díla,“ říká ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Záhřebu Alen Novosad. Výše investice je 12,5 miliardy korun a dílo by mělo být dokončeno do šesti let.

Většímu zájmu investorů se nyní začíná těšit solární energie. Nejen soukromí developeři, ale i HEP plánují stavět velké solární elektrárny. Aktuálně Chorvatsko eviduje projekty velkých fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 600 MW. „HEP plánuje v příštím pětiletém období rozvíjet sám nebo s dalšími partnery solární elektrárny od 10 do 90 MW v Dalmácii. V souladu se snahou o vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj chorvatských ostrovů HEP také postaví fotovoltaické elektrárny na ostrovech Hvar, Cres a Vis,“ uvádí Novosad.

Chorvatsko usiluje také o využití solárních panelů na rodinných domech. I přes nastolení předpokladů pro jejich zapojení k významnému posunu nedošlo. Chorvatsko tak svými instalovanými skromnými 57 MW zaujímá poslední místo v žebříčku zemí EU. V druhé polovině letošního roku budou občanům nabídnuty dotace v celkové alokované výši 175 milionů korun se záměrem získat dalších 50 MW. V dlouhodobém horizontu HEP plánuje i velké investice do „chytré sítě“ a kupříkladu tvrdí, že do roku 2030 budou všichni odběratelé (2,4 milionu odběrných míst) vybaveni chytrými elektroměry.

Zdroj: Technický týdeník