Itálii hrozila recese už před koronavirem

Datum: 16. 3. 2020    Související země:  Itálie Itálie

Už před vypuknutím epidemie onemocnění COVID-19 měla jihoevropská země hospodářské problémy. Potřebné reformy se pokouší zavést napodruhé kabinet premiéra Conteho. Prodlužuje například hranici pro odchod důchodu.

Italská ekonomika si od roku 2008 prošla dvěma vlnami recese. Ta druhá proběhla v letech 2012 a 2013. Od té doby země vykazuje pouze mírný ekonomický růst. Toto tvrzení dokládají čísla italského statistického úřadu ISTAT: v roce 2018 dosáhl růst HDP jen 0,8 procenta.

Podle posledních čísel ISTAT italská ekonomika loni zpomalila ještě více a vykázala růst jen 0,2 procenta. V posledním trimestru hospodářství zcela stagnovalo. Letos se země s největší pravděpodobností vzhledem k šíření koronaviru propadne do další recese. Na počátku března byla kvůli epidemii uvalena karanténa na celou Lombardii a 14 provincií, v izolaci se ocitlo 16 milionů lidí. Situace se v době uzávěrky magazínu dále dramaticky vyvíjela, ale již nyní je zřejmé, že epidemie způsobí Itálii ztráty na úrovni desítek miliard eur.

CONTE DOSTAL DRUHOU ŠANCI
Hospodářský výsledek je omezen primárně velkou politickou nestabilitou a z ní částečně vyplývající neschopností učinit nutné reformy, zvýšit zaměstnanost mezi mladými a nastartovat ekonomicky zaostávající jih – v tomto případě se však jedná už o historicky dlouhodobý fenomén. Ale aktuální, již druhá vláda premiéra Giuseppe Conteho (ta první složená z koalice Hnutí pěti hvězd a strany Liga se rozpadla v září minulého roku), je už 65. vládou během třiasedmdesátiletého trvání italské republiky. V průměru tedy vychází, že životnost italské vlády je někde kolem jednoho roku a dvou měsíců.

Během pěti měsíců vlády byla úspěšně ukončena důchodová kvóta 100, kdy je možné odcházet do důchodu ve věku 62 let a odpracovaných 38 letech. Aktuálně se pracuje na důchodové kvótě 102, tedy odchod do důchodu v 64 letech. Nicméně dotažení dalších vytyčených cílů reálně ohrožují vnitrokoaliční rozpory, kterým nepomáhají ani volební průzkumy, v nichž především Hnutí pěti hvězd neustále ztrácí.

POŘÁD TEN CHUDŠÍ JIH
Přes veškeré negativní aspekty je však nutné si uvědomit další realitu Apeninského poloostrova: stále se jedná o třetí největší ekonomiku eurozóny a jednoho z deseti největších exportérů na světě. Navíc komplikace, které se odehrávají na celostátní úrovni, se otupují čím dál větším posilováním autonomií v bohatých regionech severu.

Severovýchod je nejdynamičtější částí země, ekonomiku táhne především výkonný průmysl. HDP na obyvatele dosáhl na severozápadě nominální hodnoty přes 36 tisíc eur. To je téměř dvojnásobek hodnoty HDP na obyvatele na jihu, což je přibližně 19 tisíc eur ročně. Nelze se tedy dívat na celou Itálii jedním, limitujícím pohledem.

Do roku 2025 skončí uhlí, roste podíl energie ze slunce a větru

Itálie chce podporovat rozsáhlé využívání obnovitelných zdrojů energie. Ve výrobě elektřiny z těchto zdrojů by chtěla v roce 2030 dosáhnout úrovně zhruba 187 TWh. Do roku 2025 chce země pro výrobu elektřiny naopak přestat využívat uhlí. Zejména díky významnému nárůstu fotovoltaiky, jejíž výroba by se měla ztrojnásobit, a díky větrným elektrárnám, jejichž výroba by se měla více než zdvojnásobit, mají do roku 2030 pokrýt 55 procent hrubé konečné spotřeby elektřiny obnovitelné zdroje. Pro srovnání, v roce 2017 to bylo asi 34 procent.

Tato čísla vycházejí z Národního integrovaného plánu pro energetiku a klima publikovaného italským Ministerstvem pro ekonomický rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy. Tento plán stanovuje závazné cíle pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2. Italská vláda má v úmyslu urychlit přechod od tradičních paliv k obnovitelným zdrojům. Bude tedy potřeba naplánovat a vystavit nezbytnou infrastrukturu, aby mohl být plán splněn. Právě zde, při této transformaci, se nabízí největší šance pro české podniky pohybující se v oblasti energetiky. Navíc energetický plán hovoří také o formách odpočtu daní za energetickou modernizaci a také pro renovaci budov za účelem snížení energetické náročnosti (Ecobonus, Sismabonus + Bonus casa).

České firmy přitom nejsou na italském energetickém trhu neznámé. Velmi výraznou investicí byla akvizice sedmi tepelných elektráren, respektive šesti plynových a jedné uhelné, společností Energetického a průmyslového holdingu (EPH) z ledna roku 2015. Jedná se o dosud největší investici, která z české strany v Itálii kdy proběhla. Navíc v roce 2017 následovala akvizice dalších dvou elektráren a přes dceřinou společnost EP New Energy Italia i převzetí elektrárny Fusine. Všechny tři zmíněné provozy jsou tepelnými elektrárnami na biomasu.

Zdroj: Český export a podnikání, 3/2020
Autor: Marek Atanasčev, CzechTrade v Miláně