V Číně hledají novou šanci ty firmy, kterým klesly objednávky z EU

Datum: 18. 5. 2020    Související země:  Čína Čína

Někteří vývozci, kterým kvůli pandemii klesá odbyt v Evropě, zkoušejí najít novou příležitost na čínském trhu, jenž se z koronaviru pomalu zotavuje. „Pracujeme nyní na projektech pro firmy z oblasti hudebních nástrojů, elektroniky, nábytku, fitness produktů či doplňků stravy,“ říká ředitel regionálního centra Čína CzechTrade v Šanghaji Aleš Červinka.

Jaký postup byste doporučil českému exportérovi, který kvůli pandemii teď nemůže osobně zajet do Číny?
Českým firmám doporučuji, aby i nadále udržovaly se svými čínskými partnery maximální možnou elektronickou komunikaci. Naprosto zásadním nástrojem je čínská aplikace WeChat, kterou bych doporučil nainstalovat každému českému podnikateli, jenž obchoduje s Čínou. Přes tuto aplikaci zde komunikuje úplně každý a čínští partneři velmi oceňují, když ji česká firma používá. Vedle volání se dají přes tuto platformu zasílat dokumenty, hlasové zprávy, fotky produktů nebo pořádat konferenční hovory. Dále vývozcům doporučuji, aby co možná nejčastěji zasílali čínským partnerům update svého výrobního programu i nabídku nových služeb. Toto mezidobí se dá také využít ke zlepšení marketingových nástrojů, jako jsou překlady nových katalogů nebo webových stránek do čínštiny.

Může vaše kancelář pomoct jako prodloužená ruka českých vývozců přímo na místě?
Ano, pokud česká firma nemá v Číně svého místního zástupce, je možné využít také asistenční služby CzechTrade. Po domluvě s klientem může ředitel zahraniční kanceláře osobně navštívit jejího čínského obchodního partnera v jeho sídle, zúčastnit se tendru, prezentovat českou firmu na veletrhu nebo například zkontrolovat výrobní podnik.

Jak pandemie proměnila poptávku na čínském trhu, jak kupní sílu?
Poptávka na čínském trhu byla v prvním čtvrtletí výrazně utlumena, nicméně ve druhém čtvrtletí se situace už pomalu zlepšuje. Nejhorší je situace pro firmy z oblasti cestovního ruchu, pohostinství, maloobchodu a letecké přepravy. Na tato odvětví dolehla epidemie nejvíce, řada menších společností musela uzavřít své provozovny, změnit způsob prodeje, případně přejít na jiný druh podnikání. Mezi čínskými spotřebiteli je stále cítit strach a obavy jak z nákazy virem, tak z možné ztráty zaměstnání, což dokládá i pokračující propad prodejů osobních automobilů – za březen o 43 procent. Poptávka se naopak zvýšila u prodejů přes e-commerce platformy, daří se také rozvážce jídla, telemedicíně, digitálním platformám na online výuku a telekonference a také online počítačovým hrám.

Přinesla už krize nějaké nové zakázky v Číně pro české firmy, třeba v oblasti zdravotnictví?
Zatím se setkáváme spíše s tím, že se zdravotnické vybavení vozí do Česka. O nových zakázkách ve zdravotnictví v Číně zatím nevíme, ale dokážu si představit, že pro české firmy se špičkovými produkty, jako jsou například Sotio či Linet, které mají v Číně svá zastoupení, se mohou objevit nové zakázky. Obracejí se na nás ale čím dál více české firmy, kterým v současné situaci klesají objednávky od jejich zákazníků v Evropské unii, a potřebují nyní najít nové obchodní příležitosti mimo Evropu. Pracujeme tak nyní na projektech pro firmy z oblasti hudebních nástrojů, elektroniky, nábytku, fitness produktů či doplňků stravy.

Jak se v těchto týdnech uvolňují v Číně restriktivní opatření?
Akce s větší koncentrací lidí jsou stále zakázány, na vstup do některých parků jsou vyhlášeny kvóty a je nutná rezervace dopředu. Ve větších městech se od května začínají postupně otevírat školy. Většina restaurací má pouze omezená místa k sezení s velkými rozestupy. Knihovny a muzea jsou stále zavřená, stejně jako zájmové kroužky a různé semináře.

Zdroj: Český export a podnikání, 5/2020
Autor: Tomáš Stingl