Čtyři státy sousedící s ČR zvládly úvodní nápor koronaviru lépe než západní Evropa. To může být plusem i pro český vývoz, když přesně jeho polovina míří v posledních letech právě k nim. A význam Německa, Slovenska, Polska a Rakouska pro export po pandemii možná ještě vzroste. Itálie, Francie nebo Velká Británie patří k zemím, které byly zasaženy koronavirem nejhůře. O to víc bude ve druhém sledu postižena i ekonomika.
Zatímco země jako Itálie, Francie, Španělsko nebo Velká Británie první příval koronavirové nákazy zjevně podcenily, centrální Evropa si zatím vede lépe. Německo má sice zhruba stejný počet registrovaných případů jako Francie, ale pětkrát méně obětí. Díky vyspělému zdravotnictví a dobré organizaci mohli Němci dokonce nabídnout velký převis svých nevyužitých nemocničních lůžek postiženějším národům.
Slovensko, které zareagovalo společně s ČR jako jedna z prvních zemí EU zavedením přísných opatření, dokonce dlouho nemělo žádnou oběť a i v půli dubna registrovalo jen dva mrtvé. Také Polsko zřejmě i díky větší vzdálenosti od evropských epicenter nákazy zatím udrželo vzhledem k počtu obyvatel relativně nízký počet obětí. Rakousko (zejména oblast Tyrolska u hranic s nejpostiženějším regionem severní Itálie) bylo naopak pandemií silně zasaženo hned od začátku a mělo mezi prvními vysoký počet případů. Přesto země nakonec dokázala udržet nákazu pod kontrolou.
Až odezní první fáze krize – tedy boj o zdraví a životy obyvatel – přijde ve druhém sledu rekonstrukce ekonomik. To, že střední Evropa ustála úvodní nápor viru bez velkého kolapsu, může znamenat rychlejší zotavení hospodářství. Pro český vývoz, který v posledních letech zhruba z 50 procent mířil právě do sousedních zemí, je to stěžejní. Po koronaviru se svět a hranice budou otevírat jen pomalu a podle hesla košile bližší než kabát se logicky bude nejdřív a nejrychleji oživovat český obchod s nejbližšími sousedy.
NĚMECKO
Firmy doufají v letní probuzení
Západní soused ČR patří k nejpostiženějším zemím světa z hlediska počtu nakažených, pyšní se však také jednou z nejnižších úmrtností. Němci to vysvětlují především rychlým a efektivním testováním obyvatel. Virus se díky tomu podaří zachytit v raném stadiu a léčba pak probíhá méně dramaticky. Navíc má Německo obrovskou kapacitu nemocničních oddělení s potřebnou speciální výbavou. K dispozici má 27 tisíc lůžek intenzivní péče a 25 tisíc ventilátorů. Dalších 10 tisíc ventilátorů objednalo kvůli nástupu pandemie. Dá se říci, že Německo bylo na virus připraveno lépe než všechny ostatní evropské země.
Mnoho firem ovšem přesto očekává v důsledku pandemie obrovské ztráty. Spolková vláda proto sestavila balíček finanční pomoci o celkovém objemu 650 miliard eur, který schválil ve zrychlené proceduře Bundestag. Jedná se o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.
Balíček se skládá mimo jiné z grantů pro malé podniky a OSVČ v celkové výši 50 miliard eur. Tyto granty by měly pomoci zejména s provozními náklady, jako jsou nájmy, platby energií nebo leasingové splátky. Dále balíček obsahuje ochranný fond pro společnosti nad 250 zaměstnanců ve výši 600 miliard eur a prostředky na podporu likvidity formou zvýhodněných úvěrů státní banky KfW, a to v neomezené výši. Úvěrové žádosti jsou přijímány prostřednictvím domácí banky či vybraného finančního partnera. Půjčky jsou úročeny výhodnou sazbou – pro malé a střední firmy v rozmezí 1 až 1,46 procenta, u větších firem 2 až 2,12 procenta. Od dubna se stát rozhodl za účelem rychlejší administrace úvěrů neprověřovat finanční zdraví firem a poskytuje půjčky všem podnikům, které o to požádají. Stát do určité výše ručí za 100 procent úvěru.
Německé firmy doufají v takzvaný Nachholeffekt, tedy že pokud nebude průmyslová výroba zastavena na příliš dlouhou dobu, podaří se část výpadku dohnat v letních měsících. Německo si navíc v posledních letech vytvořilo polštář, který se může v krizové době hodit. Oproti jiným zemím EU má relativně nízkou míru zadlužení a díky přebytkům státního rozpočtu v minulých letech může spolková vláda pumpovat do ekonomiky miliardy eur a udržovat ekonomiku v chodu i po delší dobu krize.
Adam Jareš, CzechTrade Düsseldorf
SLOVENSKO
Nová vláda hned musí řešit krizi
Rovnou do těžké situace, jakou nepamatují moderní slovenské dějiny, nastoupil nový kabinet premiéra Igora Matoviče. Od vlády se čekají reformy a zakročení proti korupci a mafii. Nejdříve ale stojí proti koronaviru. Zdravotní důsledky zatím Slovensko zvládá dobře, tíživé ovšem mohou být ty hospodářské. Národná banka Slovenska predikuje letos propad ekonomiky v rozmezí od 4,5 až do 9,4 procenta. Recese může přechodně připravit o práci 75 až 130 tisíc lidí. Stát hned přijal první rychlá ekonomická opatření. Proplatí 80 procent platu zaměstnancům firem, jejichž provozovny byly nebo jsou povinně uzavřeny. Bude garantovat poskytnutí bankovních záruk ve výši 500 milionů eur měsíčně, aby banky byly schopny refinancovat podnikatele za výhodných podmínek. Zaměstnanci v karanténě a rodiče na ošetřovném dostávají 55 procent z hrubé mzdy. Stát poskytuje příspěvek živnostníkům a zaměstnancům firem, kterým významně klesly tržby. Platí odklad záloh daně z příjmu při výrazném poklesu tržeb či možnost zápočtu doposud neuplatněné ztráty z podnikání, a to od roku 2014. Náklady na první rychlá opatření mohou dosáhnout 1,5 miliardy eur, což představuje více než jedno procento slovenského HDP měsíčně.
Nora Gill, CzechTourism Bratislava
RAKOUSKO
Země se zvolna vrací k normálu
Alpská země byla mezi prvními silně zasaženými evropskými státy, nyní se ale zase mezi prvními začíná zotavovat k běžnějšímu provozu. Omezení vycházení je sice prodlouženo až do konce dubna, ale obchody budou fungovat. Od 14. dubna jsou otevřeny malé prodejny a také stavební a zahradní centra. Od 1. května by měly otevřít také velké obchody a například i kadeřnictví.
Od poloviny května by mohlo dojít k postupnému otevírání – pokud se epidemie bude i nadále vyvíjet správným směrem – též v případě sportovišť, bazénů nebo fitness center.
Také by se v polovině května mohly začít otevírat i školy, což napomůže k návratu do běžného fungování v řadě firem, protože se rodiče budou moci vrátit na pracoviště. Od července by se pak znovu mohly začít konat hromadné akce, což je signálem, že by se na podzim v Rakousku opět mohly rozběhnout například veletrhy nebo konference.
Příliš pozitivní ovšem nebyl komentář premiéra Sebastiana Kurze ohledně cestování. Uvedl, že dokud proti koronaviru nebude vyvinuta účinná vakcína, neumí si představit cestování bez jakýchkoli omezení, jak tomu bylo před krizí. Hrozí podle něj, že by virus mohl být do země znovu zavlečen.
Bank Austria v nové prognóze hovoří o poklesu rakouského HDP o 0,6 procenta, což by byl nejslabší výsledek od roku 2009. Pro první pololetí dále předpokládá technickou recesi, ale následně o to silnější růst, který by měl v roce 2021 činit dvě procenta. Bank Austria dále očekává deficit státního rozpočtu 1,2 procenta HDP, inflaci kolem jednoho procenta a nezaměstnanost zhruba 7,3 procenta. Už na konci března se ovšem počet nezaměstnaných zvýšil o 170 tisíc lidí. Obecně je rakouská ekonomika silně závislá na vývoji v Německu, kam míří 30 procent vývozu. Efekt na hospodářský růst v Rakousku bude mít i situace v Číně a pokles tamní poptávky.
Julie Havlová, CzechTrade Vídeň
POLSKO
Na protikrizový štít dá kabinet desetinu HDP
Pro zmírnění dopadů koronaviru představila polská vláda „protikrizový štít“. To je soubor celé řady opatření. Souhrnně platí, že vláda uvolní na pomoc podnikatelům a podporu ekonomiky přibližně 10 procent HDP. Záchranný štít se skládá z pěti pilířů – bezpečnosti zaměstnanců, finanční podpory firmám, ochrany zdraví, posílení finančního systému a programu veřejných investic. Centrální banka například výrazně snížila úrokové sazby, podnikatelé získali různé úlevy v oblasti odvodů či možnost čerpat zvýhodněný úvěr s jen symbolickým úrokem. Podrobnější informace k situaci polského trhu v rozhovoru s ředitelem Kanceláře CzechTrade v Polsku Ivo Šiplem.
Ivo Šipl, CzechTrade Polsko
Jak se šíří koronavirus od východu k západu, jako by se pořád opakoval podobný scénář.
Země, které plný zásah nákazy teprve čekal, se na nástup pandemie dívaly zpovzdálí a podcenily včasnou prevenci. Mnohé západoevropské státy chtěly nejprve zkusit cestu získání kolektivní imunity. Dát od začátku promoření populace příliš volný průběh se ale nevyplatilo.
Velká Británie nebo Nizozemsko tak vlastně získaly jen odklad jednoho dvou týdnů, a stejně nakonec k přísnějším opatřením musely přistoupit. Hospodářsky tedy žádnou výhodu nezískaly a pro zdraví populace se ukázalo toto zpoždění jako fatální, které vedlo k lavinovitému šíření nákazy. Země Beneluxu, Velká Británie a některé jižní státy EU mají v poměru k počtu obyvatel nejvyšší podíl úmrtí na koronavirus.
Jednou z mála zemí, která zatím dokázala nápor viru ustát, aniž by zároveň příliš omezila běžné fungování státu, je Švédsko. Tato země jako už dříve v historii v jiných souvislostech představuje zajímavou třetí cestu. Ta ovšem souvisí se švédskou disciplinovanou mentalitou, menší hustotou obyvatel a dalšími faktory. Je otázkou, zda by mohl podobný model zafungovat jinde.
ITÁLIE
Situace se zlepšuje, ekonomiku ale to nejhorší čeká
Italská vláda začíná projednávat spuštění takzvané fáze 2, kdy by mělo docházet k postupnému uvolňování restrikcí. Je možné, že první menší podniky budou otevřeny ještě před koncem dubna, nicméně větší uvolnění přijde až v květnu. Školy zůstávají zavřené minimálně do 18. května, vědecká reprezentace ale žádá o otevření škol až v září.
Premiér Giuseppe Conte oznámil schválení nového finančního balíčku na podporu ekonomiky ve výši 400 miliard eur. Z této částky by měla být použita polovina na interní zajištění zaměstnanců, pracovních sil a obecně sociálně-ekonomické aspekty. Zbylé finance by měly být určeny primárně na podporu exportu, který je tahounem italského HDP.
Dohromady s dekretem #CuraItalia, kdy došlo k uvolnění 350 miliard eur, jde tedy celkem na pomoc ekonomice 750 miliard eur, to je téměř polovina italského HDP. Je zcela jasné, že pád ekonomiky bude v prvním pololetí enormní. Kumulativní pokles se v prvních dvou čtvrtletích očekává až na úrovni 10 procent HDP. Za předpokladu, že bude ukončen krizový stav a dojde k významnějšímu nastartování produkce nejpozději na konci května, může být pokles HDP za celý rok 2020 asi šest procent. V roce 2021 se pak očekává částečné oživení ekonomiky.
Marek Atanasčev, CzechTrade Milán
FRANCIE
Vysoký dluh asi poroste o dalších 10 procent
Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire prohlásil, že důsledkem aktuální epidemie bude ve Francii nejhorší hospodářská recese od roku 1945. Pád HDP bude také mnohem větší než zhruba dvě procenta v krizovém roce 2009. Francouzská centrální banka odhaduje pokles HDP v letošním prvním kvartále až na šest procent. Francouzské firmy podle ní teď pracují asi na polovinu svých kapacit. Jde i o nepřímé vlivy, jako jsou nižší produktivita při práci z domova v utlumených oborech nebo naopak přemíra přesčasů v oborech silně exponovaných během sanitární krize. Odhadované nepřímé faktory mají představovat 50 až 100 procent přímých ztrát. Francouzský veřejný dluh by měl vzrůst o 10 procent (z necelých 100 procent HDP ke konci loňského roku). Vláda spustila masivní pomoc ekonomice, což zahrnuje například kurzarbeit, podpůrné dávky pro živnostníky či posílení pojištění pro vývozce.
Vítězslav Blažek, CzechTrade Paříž
NIZOZEMSKO
Vláda má čtyři prognózy, všechny počítají s recesí
Nizozemská vládní plánovací kancelář CPB zveřejnila čtyři prognózy dopadu koronakrize na ekonomiku. Od světle šedých po černé vyhlídky, všechny čtyři varianty počítají pro letošek s recesí a poklesem HDP mezi 1,2 až 7,7 procenta. Pro srovnání, v krizových letech 2008 a 2009 byl propad 3,7 procenta. Nejhorší scénář predikuje také nárůst nezaměstnanosti z únorových 2,9 až na 9,4 %. CPB dodává, že současná vládní strategie je sice koncipována na finanční podporu zaměstnavatelů vůči jejich zaměstnancům tak, aby zabránila hromadnému propouštění a bankrotům firem, ale situaci může „jen“ zmírnit, ne jí zcela předejít.
Podle všech výpočtů dojde ke znatelnému zhoršením stavu veřejných financí. CPB nicméně předpokládá, že nedojde k přímému ohrožení výše státního dluhu. I při nejhorší možné variantě by na konci roku 2021 neměl být veřejný dluh vyšší než 73,6 procenta HDP. Na pomoc ekonomice již v rámci záchranných balíčků plynou miliardy eur. Ministerstvo financí ovšem zároveň apelovalo na morálku a svědomí nizozemských společností, aby vládní podpory a nouzovou kompenzaci nezneužívaly.
Andrea Märzová, CzechTrade Benelux
VELKÁ BRITÁNIE
Čekají se bankroty dříve prosperujících firem
Paul Dales z Capital Economics předpokládá ve druhém čtvrtletí letošního roku propad britského HDP o 2,5 procenta, ekonom Julian Jessop predikuje meziroční pokles dokonce až o šest procent a složitý návrat k normálu. Důvod je podle něj jednoduchý: Očekávané bankroty dříve profitabilních firem.
Britská ekonomika i export by podle odhadů měly poklesnout na nejnižší hranici od roku 2009 jako následek kombinace zpomalení globální ekonomiky, epidemie koronaviru a nejasných obchodních podmínek pro rok 2021. Kombinace covid-19 a brexitu je nesmírně nešťastná. Letos se navíc očekává pokles investic a poptávka ze strany koncových zákazníků má být nejnižší od roku 2011. V současné době se hovoří primárně o krátkodobých dopadech na britské hospodářství. Pokud by ale současná situace přetrvávala déle, narušení dodavatelských řetězců a pokles poptávky by mohly mít dlouhodobý vliv na ekonomické výsledky firem. Mezi nejvíce zasažená odvětví zatím patří pohostinství, aerolinky a cestovní ruch. Pandemie se ale dotýká i všech odvětví výroby, do které spadá – i pro exportní aktivity České republiky klíčový – sektor automotive.
ŠVÉDSKO
Švédská třetí cesta: ochránit zdraví, ale nezmrazit ekonomiku
Severská země zvolila v boji proti koronaviru jinou cestu než většina Evropy. Vláda stanovuje jen mírné restrikce a spoléhá na doporučení a dobrovolnou disciplínu, která je spojena se švédskou náturou. Ekonomiku zatím nechává částečně běžet. Odmítnutí drastických opatření vychází z přesvědčení, že většinová, zdravá populace jeví reaktivně mírný průběh nemoci. Vláda vydává pouze doporučení, nikoli příkazy. Švédskou prioritou je péče o staré, nemocné a jinak náchylné k vážnému průběhu nemoci.
Švédsko však neuzavřelo hranice, prozatím nijak nelimituje pohyb, shromažďovací limit byl sice snížen na 50 osob, vláda ale nezavřela školy (pouze doporučila uzavřít střední a vysoké školy) a nevyhlásila žádný nouzový stav. Restaurace, hospody, kavárny a bary mohou zůstat otevřené, ale smějí poskytovat služby pouze v případě, že mají místa k sezení.
Ekonomice vláda poskytla bezprecedentní balíčky, které zahrnovaly 800 miliard švédských korun od Centrální banky, 434 miliard od vlády a 200 miliard švédských korun od Exportní banky. To je celkem 1434 miliard (švédská koruna je v současnosti asi 2,50 Kč).
Země má na krizi „našetřeno“ z lepších časů. Ministryně financí Magdalena Anderssonová přednesla na konci března zprávu o výhledu ekonomiky, v níž zaznělo, že je Švédsko v relativně dobré pozici, má rozpočtové přebytky, zadlužení je pouze 35 procent HDP a ekonomika je robustní.
Tomáš Rousek, CzechTrade Skandinávie
Zdroj: Český export a podnikání, 4/2020
Autor: CzechTrade