Vzpoura proti plastům. Na špičce je český startup s rozložitelnou vidličkou

Datum: 16. 6. 2021    Související země:  Itálie Itálie, Německo Německo

Evropa od července končí s používáním jednorázových plastových příborů či talířů. Jedna z mála firem, která nabídla originální náhradu, je český Refork. Vyvinul příbory z unikátní rozložitelné směsi na bázi dřevní moučky. Svůj rozjezd financuje také originálně – vydáním vlastní kryptoměny.

Lisovací stroje firmy Refork se od začátku letošního roku rozjely na maximum. Chrlí každý měsíc jeden milion biologicky rozložitelných vidliček a nožů. Přesto se pražský startup o odbyt bát nemusí. Chce naopak zvednout produkci až na 20 milionů kusů měsíčně.

Jde totiž pořád jen o kapičku v moři. Od července začne v Evropské unii platit směrnice o zákazu prodeje jednorázových plastových výrobků. Z restaurací a rychlého občerstvení tak musejí zmizet nejen jednorázové plastové příbory, ale také talíře nebo brčka.

A na kolik je odhadována celková roční spotřeba těchto výrobků v EU? Na neuvěřitelných 300 miliard kusů. Z toho 80 procent dosud pokrývaly plasty. Dalších deset procent je bioplast, který bude nejspíš také zakázán. Restaurace, hotely či fastfoodové řetězce tak teď řeší rébus: Kde vzít náhradu?

Letos sice mohou dovyprodat plasty, kterými se ještě rychle předzásobují. Pak ale už budou alternativou jen dřevěné příbory, papírové talířky a další biologicky rozložitelné výrobky. Na obrovskou poptávku ale zatím není v Evropě dost výrobců. A dřevěné příbory, které by měly být hlavní náhradou, nejsou mezi některými spotřebiteli v oblibě. „Dělali jsme si průzkum a ačkoli některým lidem dřevěné příbory nevadí, často si stěžují na nefunkčnost a pachuť v ústech jako od špachtle u doktora,“ říká produktový manažer Reforku Dan Beseda.

Tajná formule na směs není tajná
Český startup, který s předstihem pochopil obrovskou přicházející příležitost, tak už od vzniku hledal ideální materiál, z nějž by se daly rozložitelné příbory vyrobit. „Zkusili jsme snad dva tisíce různých mixů, než jsme našli ten pravý,“ říká Dan Beseda. Finální směs nakonec tvoří z 60 procent dřevěné piliny, které by byly jinak v podstatě bezcenným odpadem na pilách. Pojidlem je biologicky rozložitelný polymer vyráběný fermentací bakteriemi. A pro zlepšení vlastností produktu se do mixu přidávají ještě minerály.

V čem spočívá hlavní know-how firmy? „Říkáme, že máme tajnou formuli, ale to je spíš jen náš interní vtípek. Všechny podniky, které podobné materiály vyrábějí, totiž dělají hrozné tajnosti s tím, co do toho dávají, často se tím ale jen snaží něco schovat,“ usmívá se Dan Beseda. „Naše hlavní know-how přitom nespočívá v materiálu, ale ve stroji. Používáme totiž tolik dřevní moučky, že na to běžné technologie nestačí. Zato náš stroj je vlastně takový speciální mlýn, v němž se musí pilina spojit s polymerem při přesně dané teplotě.“

Výsledkem je příbor, který má mít lepší užitné vlastnosti než celodřevěné výrobky. Je omyvatelný a zároveň má i solidní životnost, takže vlastně překračuje označení „na jedno použití“. „V kanceláři je samozřejmě sami při obědech nebo svačinách opakovaně používáme. A vydrží bez problému dva až tři měsíce,“ říká Beseda.

Příbory už nakupují veganské restaurace
Vedle výroby příborů firma už testuje také prototypy rozložitelného brčka, napichovátka nebo kartáčku na zuby. Nabízí také BBQ sady pro grilovací párty nebo pikniky v přírodě.

Mezi odběratele se už zařadil například řetězec restaurací Forky’s, který se zaměřuje na veganskou stravu. Dále také rakouská obchodní značka Damn Plastic, jež se zaměřuje na prodej udržitelných produktů každodenní spotřeby bez obsahu plastu.

Velký převis poptávky, která se v druhé polovině roku začne Evropou valit, umožňuje Reforku dynamickou cenovou politiku. Nedostatku zákazníků se bát nemusí.

Ve výrobně v pražské Hostivaři tak zatím každých 12 sekund vypadnou z forem na stroji čtyři vidličky. V nedaleké nové výrobní hale, kam se stroje přestěhují v nejbližších týdnech, už ale bude kapacita dvanáctitinásobně vyšší. Cílem startupu je zvednout produkci v nejbližší době na zhruba čtvrt miliardy kusů ročně. I to ale bude stále jen zlomek bezedné absorbční schopnosti unijního trhu. Vždyť už jen v samotném Česku představuje trh ročně asi 1,8 miliardy příborů a dalších jednorázových výrobků.

Baštou plastů je Itálie, Refork ji chce dobýt
Na export jde zatím 40 procent produkce – do Španělska, Litvy, Francie či na Slovensko. Refork má ale velké plány také s italským trhem, který si zatím s pomocí tamější zahraniční kanceláře CzechTrade mapuje. A pokud na Apeninském poloostrově český startup uspěje, bude to svým způsobem porážka plastů v jejich poslední a nejsilnější baště. „Itálie je totiž gigantem v odvětví výroby plastů na jedno použití. Například v roce 2018 tvořila v plastovém stolním nádobí italská produkce 30 procent celkové evropské produkce,“ vysvětluje Marek Atanasčev, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Miláně.

Italský průmysl se tak evropské směrnici snaží vzpouzet a platnost oddalovat. Prosadil také oddálení takzvané „plastové daně“ ve výši 0,45 eur za kilogram, kterou budou platit například italští výrobci nebo dovozci plastových obalů. Původně měla být zavedena už od června 2020, nakonec ji lobbingem průmyslníci oddálili až na 1. leden 2022.

Na konci dubna ale italský senát definitivně přijal kýžený zákon. „Evropská směrnice zavádí zákaz prodeje plastových vatových tyčinek na čištění uší, jednorázových talířů, vidliček, nožů, lžící, hůlek, dále slámek, míchačky na nápoje. Italský zákon jde ale ještě o něco dál, zavádí i výslovný zákaz jednorázových plastových kelímků,“ vypočítává Marek Atanasčev.

Podle něj je pro Refork v zemi milovníků dobrého jídla prostor opravdu velký. „V Itálii je velmi oblíbené ‚aperitivo‘, které nabízí prakticky každý bar – jedná se o moment setkání s přáteli, který je spojen s konzumací. Většina takových aperitiv je podávána s jednorázovými příbory. Velice oblíbené jsou také rodinné pikniky v přírodě nebo na pláži, kam si lidé většinově berou také jednorázové příbory,“ říká Atanasčev.

K Italům i kvůli kompostu
Země na Apeninském poloostrově je ale pro Refork zajímá nejen kvůli prodeji, ale i kvůli recyklaci příborů na konci životnosti. „Mají nejlépe udělaný odpadový systém na kompostování,“ podotýká Dan Beseda.

To potvrzuje i Marek Atanasčev. „Itálie patří mezi země, kde se recykluje opravdu hodně, alespoň na severu země. Navíc byl tento trend umocněn i během pandemie, kdy se akcelerovala diskuze o životním prostředí – samozřejmě primárně ve vztahu ke znečištěnému ovzduší, ale následně i o přístupu k ekologii obecně. Podstata produktu firmy Refork, který má ekologickou přidanou hodnotu, tedy zapadá i do této společenské vize.“

Další na řadě je Německo
Druhým největším evropským trhem na jednorázové plasty je Německo s více než desetinovým podílem. I tam chce Refork proniknout, opět s pomocí CzechTrade. „Vyhledali jsme kontakty na velkoobchody, které dodávají do segmentu HoReCa, řetězce rychlého občerstvení, PR agentury pro startupy, obchodní zástupce,“ popisuje podporu při vstupu na trh Adam Jareš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu. Německo je vhodným odbytištěm nejen jako nejlidnatější unijní země, ale i proto, že Němci patří k národům, které jsou nejvíc nakloněny výrobkům šetrným k přírodě.

Nárůst poptávky samozřejmě čeká i Českou republiku, pro niž evropská směrnice platí také. „Cílem nového zákona je snížit nesmyslné nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů ročně, zejména z fastfoodů a hromadných akcí,“ uvedl již dříve ministr životního prostředí Richard Brabec.

Cíl? Desetina evropského trhu
Refork v mnohém ztělesnil prototyp českého exportéra nové generace, kterých by ekonomika potřebovala víc. Spojil inovativní výrobek se společensky odpovědným přístupem, a navíc přišel do hry v pravý moment. Když se Evropa obrací v tomto odvětví naruby, nováček může prorazit. Už na konci letošního roku se tak chce Refork dostat do ziskových čísel. A má ambiciózní cíl zvednout do roku 2024 výrobu až na dvě miliardy kusů měsíčně. Tím by český startup pokryl až desetinu evropského trhu. Na firmu „z garáže“ zažívá docela raketový start.

Firma Refork
Zárodek podniku se zformoval v pražských Vysočanech kolem zakladatele Josefa Homoly. Jeho otec působil už od sametové revoluce v plastovém průmyslu. Syn šel v otcových šlépějích, ale hledal materiál, který by měl podobné vlastnosti jako plast, ovšem byl by šetrný k životnímu prostředí. To se po dlouhém testování povedlo a v sezoně 2019 oficiálně vznikl startup Refork. Projekt ikonické „rozložitelné vidličky“ se už v téže sezoně stal jedním z finalistů v prestižní ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Na počátku letoška začala firma se sériovou výrobou. V současnosti se rozrostla už na 30 zaměstnanců a kvůli bouřlivému rozvoji hledá asi desítku dalších lidí. Kancelář má nyní v pražských Holešovicích a výrobní halu v Hostivaři.

Rozjezd financuje Refork i z vlastní kryptoměny
Start projektu Refork byl zčásti financován zajímavou metodou. Firma totiž vytvořila vlastní kryptoměnu. Jmenuje se EFK a koupilo si ji asi 2,5 tisíce investorů, převážně z České republiky. Nyní je kryptoměna EFK obchodována na dvou lokálních kryptoměnových burzách, v plánu je také vstup na největší světové platformy pro obchod s kryptoměnami. Firma plánuje v budoucnu vykupovat z části svého zisku tokeny z otevřeného trhu a tím token podpořit ve zdravém růstu. Z investorů firma zároveň hodlá vytvořit jakousi komunitu sympatizantů. Ti budou mít možnost hlasovat o tom, na které prospěšné projekty bude využita část zisku.

Zdroj: Exportmag.cz
Autor: Tomáš Stingl