Kolumbie energeticky těží ze svého vodního bohatství. Šanci dostávají malé vodní elektrárny

Datum: 3. 11. 2021    Související země:  Kolumbie Kolumbie

Kolumbie, podobně jako další země Latinské Ameriky, v posledních letech stále více využívá obnovitelných zdrojů energie. Unikátní geografická poloha a přírodní bohatství dávají obrovský potenciál pro zapojení vody do energetického mixu. K tomu vede i legislativa, ve které je zakotvena koncepce k intenzivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů. Klíčový je zákon o energetickém přechodu (Ley de Transición Energética). Tím se země snaží jít vstříc nejen k udržitelnosti, ale také vykreslit se jako atraktivní destinace pro investice v oblasti nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie, které zatím Kolumbie využívá jen okrajově. Jedná se především o energii z biomasy, větrnou, geotermickou, solární, mořskou nebo o malé vodní elektrárny. Lákadlem pro investory jsou pak zvýhodněné daňové pobídky pro ty společnosti, které v oboru budou podnikat.

Kolumbie přistupuje k podpoře rozvoje nových projektů nekonvenčních zdrojů energie jednak z důvodu diverzifikace své energetické matice a postupnému odklonu od spalování fosilních paliv, tak i kvůli nevyzpytatelným vlivům počasí, jako je například El Niňo, který výrazně ovlivňuje množství srážek a tím i objem vody v tocích. Vláda společně s Organizací pro plánování těžby a energetiku (UPME) stanovila za cíl posílit energetický mix země o takzvanou pevnou energii generovanou pomocí tradičních obnovitelných zdrojů – v tomto případě malými vodními elektrárnami. Strategie jde ruku v ruce s restartem pandemií pošramoceného kolumbijského hospodářství.

Malé vodní elektrárny
V registru projektů organizace UPME je zapsaných 70 projektů na rozvoj malých vodních elektráren, z nichž 39 je v rozmezí instalovaného výkonu do 10 megawattů a 15 projektů se pohybuje v rozsahu od 10 do 20 MW.

Co se týká hydraulické energie registr obsahuje 568 projektů od roku 2007 až doposud. Malých vodních elektráren bylo jen za rok 2019 naprojektováno patnáct, v roce 2020 se jednalo o 46 projektů a pro rok 2021 je jich prozatím evidováno devět.

Databáze dále uvádí, že 16 projektů je ve fázi 1 (před-studie proveditelnosti) v osmi departmentech a celkový instalovaný výkon má činit 177,08 MW. Do provozu mají být uvedeny v rozmezí let 2022-2026. Ve fázi 2 (studie proveditelnosti) je 16 registrovaných projektů, které se nacházejí v šesti departmentech a jejich celková instalovaná kapacita má být 199,51 MW. Tyto elektrárny mají být zprovozněny v průběhu let 2022-2024. Třetí fázi (výstavba) nyní odpovídá jediný projekt Zeus. Leží v obci Santa Rosa de Osos v departmentu Antioquia a jeho kapacita je 9,9 MW. Spuštění elektrárny se odhaduje na konci roku 2021.

Společnost XM, správce místního trhu s energiemi a provozovatel Národního propojeného systému, odhaduje potenciál hydroenergie v Kolumbii až na 65 GW instalovaného výkonu.

V projektech spatřujeme potenciál i pro české výrobce vzhledem k jejich charakteristikám. Je však třeba počítat se silnou zahraniční konkurencí a s tím spojeným bojem nejen o cenu s dalšími výrobci z EU či USA. Častokrát v projektech nacházíme požadavky na původ malých vodních elektráren, pak z tendrů bývají vyřazovány například dodávky z Číny, což může být opět výhodou pro české exportéry. Zároveň je třeba si uvědomit, že projekty běžně vyžadují různé druhy financování – ať již odloženou splatnost, kterou lze řešit pojištěním pohledávky, nebo přímo požadavek na provoz malé vodní elektrárny za odměnu plynoucí z prodeje vyprodukované energie na základě koncesí.

Dalším benefitem rozvoje projektů malých vodních elektráren je pozitivní sociální dopad ve formě zvýšené zaměstnanosti v průběhu výstavby a též dlouhodobý příjem z licenčních poplatků pro obce. Poslední realizovaná malá vodní elektrárna vstoupila do provozu v září 2020. Je umístěna v departmentu Antioquia v obci San Andrés de Cuerquia. Její výstavba trvala 26 měsíců a vytvořila více než 1000 pracovních míst.

Energetická matice země
Přestože je Kolumbie bohatá na uhlovodíkové zdroje a v zemi se nachází největší povrchový uhelný důl na světě Cerrejon, celých 70 % energie je získáváno pomocí vodních elektráren. Ještě v letech 2013-2014 to bylo 64 procent. Největší hydroelektrárnou je Guavio, kterou vlastní společnost Emgesa a disponuje instalovaným výkonem 1250 MW.

Zbývající energie je generována z 10 % spalováním zemního plynu a ze 7 % spalováním uhlí. Pouhá tři procenta energie pocházejí z jiných zdrojů. Jde o 173 MW instalované kapacity solárních a větrných farem umístěné především na severu země.

Hustě obydlené aglomerace 50milionové Kolumbie jsou v severní a centrální části země. Ty obsluhuje již zmíněný Národní propojený systém. Zbývající oblasti jsou klasifikovány jako nepropojené zóny a jejich primárním zdrojem energie je nafta, což je, i vzhledem k jejich umístění v samém srdci přírody, velice nešetrné.

Tyto obtížně dostupné lokality, které mají vlastní elektrické okruhy, dávají příležitost pro implementaci obnovitelných zdrojů energie, především pak solární energie a malých vodních elektráren. Vláda zřídila investiční fond na modernizaci a zlepšení energetické infrastruktury, počet nenapojených oblastí se tak v nadcházejících letech bude zmenšovat.

Vodní bohatství Kolumbie a energetika
Kolumbie dlouhodobě těží ze svých výsadních geografických podmínek. Země je rozmanitá, chlubí se třemi pohořími a velkým množstvím vodních toků. Díky tomu se právě vodní elektrárny významně podílejí na celkovém objemu generované energie v zemi.

Organizace pro plánování těžby a energetiku v roce 2015 vydala atlas o potenciálu vodní energie v zemi. Ten slouží k adekvátnímu plánování dodávek elektřiny, a také přichází s mapou, která umožňuje jednoduše identifikovat místa vhodná pro plánování hydroenergetických projektů. Dále se zde uvádí, že 70 % hydroenergetické produkce pochází z povodí řek Magdalena a Cauca.

V Kolumbii roste poptávka po energii
Organizace pro plánování těžby a energetiku odhaduje, že trend vzrůstající poptávky po elektrické energii, který se začal výrazně projevovat v roce 2017, bude pokračovat, přičemž do roku 2027 má průměrně narůstat o 3,4 % ročně. Zároveň se předpokládá, že vyšší produkce by mohla snížit cenu elektřiny, která je v současné době na kontinentu jednou z nejvyšších.

Kolumbie má navíc dvě specifika. Na prvním místě je problém s nelegálním odběrem ze sítě, a tudíž následnými ztrátami u distribučních společností. Energetici pak ztráty kompenzují zvyšováním cen platícím odběratelům. Nutno podotknout, že se tomu stává v menší míře než v ostatních zemích v regionu. Druhým specifikem je výše platby za energie v závislosti na místě bydliště odběratele. Například Bogota je rozdělena do šesti cenových oblastí a obyvatelé žijící ve dvou nejvyšších kategoriích (bohatší oblasti) mají přirážku v řádech desítek procent nad rámec své spotřeby, zatímco osoby z nižších kategorií (chudších oblastí) mají nárok na slevu, či platbu jen základních paušálů.

Plány na energetickou expanzi vláda představila v dokumentu Plan Expansión de Generación 2015-2029, který počítá s využitím konvenčních i nekonvenčních zdrojů energie a je založen především na produkci z vodních elektráren (přibližně 1500 MW), využití větrných elektráren na severu země v departmentu La Guajira (v řádu 1200 MW), uhlí (okolo 1000 MW) a solární, geotermální elektrárny a projekty využívající biomasu (500 MW a 700 MW v součtu pro menší projekty generování energie). Součástí strategie je také budování a rozšiřování přenosových soustav a napojení nově budovaných solárních a větrných farem na severu země.

Informace pro investory a výrobce
Díky bohatému vodnímu řečišti a zákonu o energetickém přechodu se tendry na realizaci malých vodních elektráren v Kolumbii vypisují pravidelně. Z dat oficiálního státního registru vyplývá, že poslední tendr byl uzavřen k 27. srpnu 2021, nicméně nemalá část projektů je čistě v soukromém sektoru, který nemá povinnost pořádat veřejná výběrová řízení. Takto probíhá třeba hledání dodavatelů malých vodních elektráren do rozvojových projektů pro izolované vesnice v Amazonii, či projekty na zlepšení stability energie v rámci sítě místního distributora. Nemalá část zakázek se pak týká údržby a revitalizace již fungujících elektráren, což jsou projekty, do kterých se úspěšně zapojují i české společnosti napříč regionem.

Aktuálnost tématu dokládá i srpnové vydání tzv. externího oběžníku, který upravuje Zákon o energetické transformaci. Oběžník přináší nové postupy pro vydávání certifikátů o daňových pobídkách. Konkrétně je dotčeno zrychlené odpisování, kdy doposud bylo zapotřebí zajistit certifikát pro UPME a zároveň právě tato instituce je jedinou, která certifikát může vydávat. Dále jsou zaváděny daňové výhody na projekty pro zachycování, užití a skladování uhlíku.

V případě zájmu o novinky z kolumbijského energetického trhu, možnosti v oblasti tendrů a subdodávek se obraťte na zahraniční kancelář CzechTrade Kolumbie. Ta je zároveň schopna poradit i se získáním informací z místní národní databáze veřejných zakázek a poskytuje pravidelné zpravodajství věnující se konkrétním obchodním příležitostem v teritoriu, které by mohly být pro české výrobce a exportéry atraktivní.

Zdroj: All for Power
Autor: Pavel Eichner, Jan Komárek, Monika Filáková - CzechTrade Kolumbie