Polsko vyhlíží globální oživení

Datum: 26. 2. 2021    Související země:  Polsko Polsko

Náš větší severní soused po léta láká české exportéry velkým trhem, logistickou blízkostí, některými podobnými historickými zkušenostmi a jazykovou spřízněností. Jak se koronavirová krize promítá do vzájemných obchodních vztahů a jaké šance nabízejí probíhající změny v dodavatelských řetězcích podnikatelům na obou stranách hranice, na to jsme se zeptali Iva Šipla a Magdaleny Okenicové ze zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Polsko.

Podle statistických dat prošlo zatím Polsko koronavirovou krizí velice dobře.
MO: Podle předběžného odhadu polského Hlavního statistického úřadu (GUS) z konce ledna 2021 byl hrubý domácí produkt vloni reálně nižší o 2,8 %. V roce 2019 naopak dosáhl navýšení o 4,5 %.

Je to méně, než se předpokládalo loni na jaře, kdy pandemie propukla a ostře ochromila ekonomiku. Tehdy HDP ve druhém čtvrtletí poklesl o 9,3 %. Podobně jako v ČR nejvíce utrpěly gastronomie a hotelnictví. Naproti tomu o 1,1 % posílily IT obory. V loňském roce klesla domácí poptávka o 3,7 %, investice o 8,4 % a soukromá spotřeba o celá tři procenta. Odborníci naznačují, že polskou ekonomiku zachránil hlavně průmysl a vývoz. Očekává se, že čísla za rok 2021 budou výrazně optimističtější. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, které již zveřejnily předběžné údaje za rok 2020, se polská recese zdá být slabá (Německo pokles o 5 %, Francie o 8,3 %, Španělsko až o 11 %).

E-shopy na vzestupu

V Česku rostla popularita internetového obchodování již před pandemií a s jejím příchodem narostl počet e-shopů a objem jejich obchodů až dramaticky. Jaká je situace v Polsku?
IŠ: V současné době je tam zaregistrováno přibližně 40 tisíc online obchodů, což z Polska dělá jeden z největších a nejdynamičtěji se rozvíjejících trhů v Evropě. Hodnota polského trhu e-commerce představovala za rok 2019 zhruba 50 miliard zlotých a podle odhadů by se letos měla vyšplhat až na 80 miliard.

Míří tam i čeští provozovatelé digitálního obchodování?
IŠ:
Ano, osobně spolupracuji s několika společnostmi, které nabízejí platební systémy, platformy pro založení e-shopů a podobně.

Na polské Burze cenných papírů jsou v současné době nejúspěšnější technologické společnosti. Jakým oborům se tam daří nejlépe?
IŠ:
Už jsme zmínili segment IT a samozřejmě během pandemie výrazně posílily i společnosti se zdravotnickým materiálem a ochrannými pomůckami. Například hodnota akcií polského producenta jednorázových rukavic, společnosti Mercator Medical, loni v jednom okamžiku vystřelila až na čtyřicetinásobek.

Z vítězů v oblasti technologických společností spojených s e-commerce bych rád ještě zmínil Allegro, polskou platformu pro elektronický obchod, pohybující se na trhu již od roku 1999, jež zaujímá dominantní postavení. Jde o obdobu platformy Aukro. Jednotlivci i firmy ji využívají k přímému nákupu i prodeji. Jsou na ní i známé značky, přestože disponují rovněž vlastním e-shopem. V roce 2020 na Allegru působilo přibližně 117 tisíc subjektů. Když subjekt vstoupil na varšavskou burzu, hodnota jeho akcií posílila o 60 %.

Dále bych chtěl uvést polskou vydavatelskou, obchodní a vývojářskou společnost CD Projekt, která působí na poli videoherního průmyslu. V Česku je známá svým produktem Cyberpunk 2077. V současné době se však CD Projekt RED stal obětí ransomwaru.
Mezi zajímavé aktéry a současné jedničky varšavské burzy určitě patří i těžební a metalurgická společnost KGHM Polska Miedź, jedna z největších polských firem. V těžbě mědi patří do první desítky společností na světě a v těžbě stříbra je druhá. Současný růst cen průmyslových kovů podporuje lepšící se výhled globální ekonomiky a mezi nejvíce rostoucí komodity patří právě měď, která dosáhla osmiletého maxima, a stříbro. Poláci, kteří se stále více obávají o své úspory, hledají možnosti investovat. Kromě nemovitostí jsou to právě drahé kovy.

Jsou Poláci v investování odvážnější než Češi?
MO:
Nejsou. Aféry v oblasti investování, o nichž v minulosti informovala média, rozhodně nepovzbudily jejich odvahu a volí spíše konzervativnější produkty.

Nejoblíbenější vůz v Polsku je Škoda Octavia

Našemu obchodu s Polskem kraluje autoprůmysl. Od roku 2009 se obchodní bilance z pohledu ČR dostávala do pasiva. Jak je tomu nyní?
MO:
Jen těžko můžeme nabídnout ucelený pohled, protože distribuční a výrobní řetězce patří výhradně do kompetence automobilových koncernů. Nejen v ČR a v Polsku vytvářejí a koordinují vlastní sítě dodavatelů a odběratelů pro celý koncernový ekosystém. Navíc probíhá globální transformace automotive do elektromobilů, dochází k přeprodejům a změnám vlastníků v jednotlivých korporacích, což ovlivní strukturu celého odvětví.

Každopádně však můžeme říct, že české i polské firmy z oboru automotive intenzivně kooperují a mají o spolupráci stále zájem. Agentura CzechTrade pravidelně pořádá kontraktační burzu Automotive CEE Day Opole pro subdodavatele a zadavatele objednávek v automobilovém průmyslu. Co se týká prodeje vozů, na polském trhu zaujímá velmi významné postavení koncern Škoda Auto. Aktuálně byl uveřejněn žebříček padesáti nejpopulárnějších automobilů v Polsku, podle něhož byl loni model Škoda Octavia již asi pátým rokem s výrazným náskokem nejprodávanějším automobilem v Polsku, následovaný Toyotou Corollou.

Ještě předloni si mohly české stavební a dopravní společnosti slibovat zajímavou podnikatelskou příležitost při budování centrálního dopravního uzlu (CPK) mezi Varšavou a Lodží, který by měl do roku 2028 propojit vysokorychlostní železnici, dálniční síť a letiště Solidarity. Jak pokračují přípravy tohoto projektu?
IŠ:
Koordinaci příprav má na starosti státní firma CPK. Jako strategický poradce bylo vybráno mezinárodní letiště Inčchon v Jižní Koreji, respektive jeho expertní tým, ale k podpisu tříleté smlouvy v ceně tří milionů eur ještě nedošlo. Rozbíhá se výkup pozemků v místech plánované výstavby, připravuje se master plan, který by vedení CPK rádo podepsalo do konce tohoto čtvrtletí, a letos v lednu byla uzavřena smlouva s polskou společností Multiconsult na geologický průzkum terénu, na němž by mělo stát letiště.

MO: V rámci tohoto projektu plánuje CPK rovněž propojení do Česka prostřednictvím vysokorychlostní železnice, která současně urychlí dopravu na trati Katovice–Ostrava a Wrocław– Praha. Letos v lednu byl vypsán tendr na provedení technické, ekonomické a environmentální studie v úseku z polských Katovic na státní hranici a dále pokračující do Ostravy. První stavební práce na této trati započnou v roce 2026 a hotovo má být v roce 2029.

Nedávno byly v našich médiích uveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění, zda by Češi přesedli na vysokorychlostní železnici, bude-li k dispozici. Osmdesát procent oslovených by upřednostnilo automobil. Co Poláci?
MO:
Když se dívám na mladší generaci, nepropadala bych skepsi. Oni přemýšlí ekologicky. Polsko dlouhou dobu zuby nehty bránilo těžbu uhlí a v nové energetické strategii vidíme obrovský posun směrem k obnovitelným zdrojům.

Polsko vyvinulo svůj první elektromobil IZERA a připravuje výstavbu továrny na jeho výrobu. Mercedes Benz právě spustil výrobu elektromotorů v Jaworu, staví se dobíjecí stanice a místní vláda dotuje firmám nákupy elektromobilů. Věřím, že si moderní rychlovlaky brzy získají přízeň.

Jak se v Polsku prosazuje sdílená ekonomika?
IŠ:
Nejvýznamnější společností v oblasti carsharingu je společnost Panek, která se se svou sítí sdílených automobilů řadí mezi největší v Polsku. K rozšíření jejích služeb došlo zejména v době, kdy byla uvedena v platnost řada restriktivních opatření spojených s koronavirem, a lidé hledali způsob, jak nahradit výpadky hromadné dopravy, především té meziměstské a příměstské. V Polsku se v posledních letech živě diskutuje také o vodíkovém pohonu. Třeba skupina Pesa zkouší ve spolupráci s PKN Orlen vyvíjet lokomotivy na vodík.

Zdroj: Trade News 1/2021
Autor: Věra Vortelová