Nedostatek řidičů a surovin. To je dopad konfliktu na Ukrajině na litevskou ekonomiku

Datum: 20. 3. 2022    Průmyslový obor: Ostatní;     Teritoriální zaměření:  Litva Litva

Pokračující válka na Ukrajině nutí Litvu najít nové dodavatele kovů a dřeva. Litevské ministerstvo hospodářství věří, že je možné najít náhradní dodavatele, ale ne bez dopadu na ceny.

Největším problémem, kterému kvůli válce na Ukrajině čelíme, jsou přerušené dodávky surovin, zejména kovů a oceli. Zakázky, které jsme plánovali pro třetí země, včetně Německa a Švédska, nemusejí být splněny," uvedl 16. března v parlamentním výboru pro hospodářské záležitosti šéf Litevské konfederace průmyslníků Ričardas Sartatavičius. „Většina surovin totiž pocházela z Ukrajiny a část z Ruska. Některé suroviny jsou už zoufale nutné,“ dodal Sartatavičius.

S nedostatkem personálu se podle Sartatavičiuse potýká i sektor dopravy, protože ukrajinští řidiči odcházejí zpět do své země. „Ukrajinští řidiči odjíždějí bránit svou vlast,“ řekl Sartatavičius a dodal, že do Litvy naopak přichází více Bělorusů.

Podle náměstkyně ministra dopravy a komunikací Lorety Maskaliovienė už litevské společnosti hledají řidiče v zemích jako je Moldavsko a Gruzie.

Náhradní dodavatelé surovin
Náměstkyně ministra pro ekonomiku a inovace Ieva Valeškaitė uvedla, že situace je obtížná v odvětvích kovů, hnojiv a dřeva. „Zastupitelnost v těchto sektorech je různá. Ruské nebo běloruské dřevo můžeme nahradit litevským. Ceny budou ale samozřejmě vyšší,“ řekla.

Podle Evropské komise může být dovoz hliníku z Ruska nahrazen dovozem z Indie, Kanady, Austrálie a Islandu. Výrobky z oceli a železa mohou být nahrazeny brazilskými, japonskými a mexickými výrobky,“ dodala náměstkyně ministra. Podle ní v rámci institucí Evropské unie v současnosti probíhají jednání o možnosti, že by EU mohla společně nakupovat suroviny. Evropská komise také zvažuje podpůrné mechanismy pro podniky EU postižené válkou na Ukrajině, dodala.

Trojí dopad války
Litevská ekonomika by mohla být ovlivněna třemi cestami," řekl vedoucí ekonomického oddělení Litevské státní banky Aurelijus Dabušinskas. „První kanál by byl ten, který přichází prostřednictvím zahraničního obchodu. Druhý by byl přes ceny komodit, většinou přes ceny energií, ale také přes ceny zemědělských produktů nebo potravin,“ uvedl ekonom. Třetím kanálem by bylo zvýšení nejistoty ohledně ekonomické budoucnosti. To má negativní dopad jak na trendy spotřeby domácností, tak na investiční plány firem.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Lotyšsko s působností pro celé Pobaltí.
Zdroj: LRT