V postcovidové době jsou postupně realizovány některé změny v ekonomice jednotlivých zemí, které vyplývají ze zjištění chodu světové ekonomiky v průběhu pandemie. Jistě již viditelnou změnou je odklon od globalizace v různém měřítku a v různých oblastech světa i v různé intenzitě. Větší důraz na lokální výrobu je zcela evidentní i v jihovýchodní Asii. Země se snaží co nejvíce výrobních kapacit udržet ve svým teritoriích, mnohdy přistupují k ochranářským opatřením. Jednou z variant omezení dovozu je i zvýšení lokální výroby; v moderním světě to je realizováno formou modernizace stávajících výrobních kapacit, která přinese zvýšení produkce a následně i omezení zahraniční konkurence při využití výhod domácí produkce.

V Indonésii se snaží pomocí vládního projektu zvýšit úroveň technologií třeba i v textilním průmyslu. Lokální ministerstvo odpovídající za chod textilního výroby vypracovalo program facilitace zavádění moderních výrobních technologií a výrobního zařízení, jehož realizace souzní s linií programů Making Indonesia 4.0. V letech 2021 a 2022 byl spuštěn program, který využilo 23 firem a v souladu s projekty došlo k navýšení jejich produktivity práce i kvality výroby právě díky zařazením moderních technologií. V letošním roce se počítá s další realizací programu.

Indonésie exportuje textilní produkty za 14 miliard dolarů. Sektor zaměstnává 3,65 milionu pracovníků. Roste ročním tempem přes 9 % a tvoří více než 1 % HDP země. Letošní projekt počítá se vstupem asi 13 firem uvedeného projektu; firmy mohou využít nevratné dotace ve výši 10 % pro nákup zahraničních textilních zařízení, pokud by moderní zařízení pocházelo od místních výrobců, pak mohou využít až 25 % dotace.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie.

Source: www.observerid.com