Interoceánský železniční koridor by měl být postaven ve dvou etapách a jeho realizace zabere 20 let.
První fáze má trvat dva až pět let a zahrnovat bude rekonstrukci železničních tratí, které spojují přístav Cortés na karibském pobřeží s oblastí San Pedro Sula na severovýchodě Hondurasu.
Dále bude v první fázi postaveno 120 km nových tratí pro přepravu kontejnerů ze San Pedro Sula do suchého přístavu v La Barca. Tato fáze zahrnuje údržbu silnice CA-5, aby odolala zvýšenému provozu nákladních vozů z La Barca k suchému přístavu v Goascorán. Nakonec bude postaveno 80 km tratí pro přepravu nákladu z Goascoránu do nového přístavu Amapala na pacifickém pobřeží.
Druhá fáze zahrnuje nové železniční spojení mezi přístavem Castilla ve městě Trujillo na karibském pobřeží s přístavem Amapala. Dokončení této fáze má trvat 10 až 15 let.
Náklady na realizaci se pohybují mezi 10 až 20 miliardami dolarů, přičemž finančně se na něm budou podílet veřejný i soukromý sektor.
Zatím odborníci pracují na studiích proveditelnosti, které podporují Jižní Korea, Španělsko, USA a Japonska. Právě tyto země mají zájem investovat do projektu.
Koridor by měl doplnit Panamský průplav. Honduras má přístav Castilla, který má největší hloubku ve Střední Americe. V jižní oblasti je ostrov Amapala v zálivu Fonseca, který má také dostatečnou hloubku k přijímání námořních lodí typu pospanamax, které mohou přepravit více než 20 000 dvacetistopových kontejnerů (TEU). Pro porovnání v Panamě největší loď, která může projít průplavem, je 11 000 TEU, a zejména v létě nedostatečná hloubka v průplavu omezuje provoz.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Střední Amerika a Karibik.
Zdroj: Bnamericas.com
„Čína vede v klíčových ukazatelích díky podpoře inovací, obchodních sítí, infrastruktury a kvalifikované pracovní síly," uvádí společnost Dezan Shira & Associates ve zprávě Emerging Asia Manufacturing Index 2024.
V německém závodu Tesly v Grünheide v Braniborsku se každý týden vyrobí 6000 vozidel. V prostorách továrny však již není dostatek místa pro neprodané vozy, a tak jsou tisíce elektromobilů transportovány na bývalé vojenské letiště.
Nevládní organizace Attac navrhuje zavést progresivní daňový model pro zdanění bohatství. Stát tak ročně získá až 22 miliard eur na klíčové investice. Attac upozorňuje na výrazný trend bohatnutí rakouských miliardářů, což vyvolává obavy z narůstající nerovnosti a koncentrace bohatství ve společnosti. Diskuze o zdanění bohatství vyvolává rozporuplné reakce. Někteří vidí v zavedení daně příležitost dosáhnout větší sociální spravedlnosti, zatímco jiní varují před negativními dopady na ekonomiku a zaměstnanost.
Prezident Emmanuel Macron představil investice neuvěřitelných 15 miliard eur. Směřují do dekarbonizace, rozvoje umělé inteligence a finančního sektoru. Finance podpoří průmyslovou obnovu Francie.