Prezident Asociace větrného průmyslu Juan Diego Díaz a ministryně pro ekologickou transformaci a demografickou výzvu Teresa Ribera podepsali národní dohodu o podpoře větrné energie. Dohoda identifikuje, jak maximálně využít průmyslové příležitosti v energetickém přechodu.
Španělská charta zahrnuje šest akčních linií zaměřených na rozvoj větrného sektoru a specifikuje nástroje a jejich provedení.
Akční linie jsou větší viditelnost a robustnost rozmístění větrných elektráren; vylepšený design aukcí energie z obnovitelných zdrojů; zlepšení v rozhodovacích procesech samotných společností; snížení volatility odvětví a podpora dlouhodobých dohod; sledování mezinárodních obchodních praktik, aby se zabránilo nelegálním praktikám a podpora výrobních kapacit v odvětví větrné energie.
Větrný průmysl je základním pilířem Španělska pro hospodářský růst, neboť je nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti průmyslu na globálním trhu. Podle údajů ministerstva je ve Španělsku větrná energie hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny. Kromě toho je národní průmysl schopen vyrobit 90 % komponentů pro větrné elektrárny, což řadí Španělsko na pozici pátého největšího exportéra na světě.
Zpracoval tým zahraniční kanceláře CzechTrade Španělsko.
Zdroj: www.energias-renovables.com
„Čína vede v klíčových ukazatelích díky podpoře inovací, obchodních sítí, infrastruktury a kvalifikované pracovní síly," uvádí společnost Dezan Shira & Associates ve zprávě Emerging Asia Manufacturing Index 2024.
Podle vyúčtování za rok 2023 zaplatila průměrná německá domácnost s bytem o rozloze 70 metrů čtverečních za teplo 800 až 1100 eur.
Jde o průlomový krok směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého a budoucnosti udržitelné mobility.
Nevládní organizace Attac navrhuje zavést progresivní daňový model pro zdanění bohatství. Stát tak ročně získá až 22 miliard eur na klíčové investice. Attac upozorňuje na výrazný trend bohatnutí rakouských miliardářů, což vyvolává obavy z narůstající nerovnosti a koncentrace bohatství ve společnosti. Diskuze o zdanění bohatství vyvolává rozporuplné reakce. Někteří vidí v zavedení daně příležitost dosáhnout větší sociální spravedlnosti, zatímco jiní varují před negativními dopady na ekonomiku a zaměstnanost.