Interoceánský železniční koridor by měl být postaven ve dvou etapách a jeho realizace zabere 20 let.
První fáze má trvat dva až pět let a zahrnovat bude rekonstrukci železničních tratí, které spojují přístav Cortés na karibském pobřeží s oblastí San Pedro Sula na severovýchodě Hondurasu.
Dále bude v první fázi postaveno 120 km nových tratí pro přepravu kontejnerů ze San Pedro Sula do suchého přístavu v La Barca. Tato fáze zahrnuje údržbu silnice CA-5, aby odolala zvýšenému provozu nákladních vozů z La Barca k suchému přístavu v Goascorán. Nakonec bude postaveno 80 km tratí pro přepravu nákladu z Goascoránu do nového přístavu Amapala na pacifickém pobřeží.
Druhá fáze zahrnuje nové železniční spojení mezi přístavem Castilla ve městě Trujillo na karibském pobřeží s přístavem Amapala. Dokončení této fáze má trvat 10 až 15 let.
Náklady na realizaci se pohybují mezi 10 až 20 miliardami dolarů, přičemž finančně se na něm budou podílet veřejný i soukromý sektor.
Zatím odborníci pracují na studiích proveditelnosti, které podporují Jižní Korea, Španělsko, USA a Japonska. Právě tyto země mají zájem investovat do projektu.
Koridor by měl doplnit Panamský průplav. Honduras má přístav Castilla, který má největší hloubku ve Střední Americe. V jižní oblasti je ostrov Amapala v zálivu Fonseca, který má také dostatečnou hloubku k přijímání námořních lodí typu pospanamax, které mohou přepravit více než 20 000 dvacetistopových kontejnerů (TEU). Pro porovnání v Panamě největší loď, která může projít průplavem, je 11 000 TEU, a zejména v létě nedostatečná hloubka v průplavu omezuje provoz.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Střední Amerika a Karibik.
Zdroj: Bnamericas.com
Spolková síťová agentura usnadňuje účast na energetické transformaci a snižuje byrokracii.
Země jsou nuceny ke společnému postupu ve stínu čínských úspěchů na poli elektromobility. Konkrétnější podobu by strategie měla získat během zářijového jednání ekonomických ministrů.
Na lince M6, která spojuje bukurešťskou síť metra s letištěm Otopeni, byly zahájeny práce. Novou trať spolufinancují rumunská vláda, Evropská unie a půjčka od japonské vlády.
Britská ekonomika se dostala z recese, když hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí vzrostl o 0,6 %.