Pokles zahraniční poptávky mírně snížil očekávaný růst HDP Lotyšska pro rok 2024. Inflační očekávání se snižují díky nižším cenám plynu na světových trzích.
Latvijas Banka neboli Lotyšská centrální banka zveřejnila nejnovějš, březnové makroekonomické prognózy. Krátkodobé prognózy růstu HDP a inflace Lotyšska revidovala směrem dolů.
Prognóza růstu HDP
Hospodářský růst Lotyšska bude letos pomalý kvůli slabé poptávce od hlavních obchodních partnerů. Nízká inflace usnadňuje oživení spotřeby a vládní investice podporují celkový růst investic v Lotyšsku, zatímco zahraniční poptávka oslabila. V důsledku toho byla krátkodobá prognóza růstu HDP pro rok 2024 revidována na 1,8 % oproti 2,0 % předpokládaným v prognóze z prosince 2023.
Prognózy růstu HDP pro roky 2025 a 2026 zůstávají oproti prosincovým nezměněny – na 3,6 %, resp. 3,8 %. Se zlepšujícím se vnějším ekonomickým prostředím se očekává, že exporty porostou, což poskytne silnější impuls pro růst.
Prognóza inflace
Krátkodobá prognóza inflace byla revidována mírně dolů z důvodu nižších světových cen plynu. V důsledku toho březnová prognóza průměrné inflace v Lotyšsku předpovídá 1,5 % pro rok 2024 (2,0 % v prognóze z prosince 2023), 1,9 % pro rok 2025 (2,3 % v prognóze z prosince 2023) a 1,8 % pro rok 2026 (nezměněno od prosince 2023). předpověď).
Ve střednědobém horizontu bude setrvalý růst mezd dále ovlivňovat inflaci a bránit rychlému poklesu jádrové inflace (inflace bez cen energií a potravin) jakožto i celkové inflace.
Rostoucí mzdové náklady představují riziko pro hospodářský růst Lotyšska a odolnost konkurenceschopnosti.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí.
Zdroj: Latvijas Banka
Spolková síťová agentura usnadňuje účast na energetické transformaci a snižuje byrokracii.
Země jsou nuceny ke společnému postupu ve stínu čínských úspěchů na poli elektromobility. Konkrétnější podobu by strategie měla získat během zářijového jednání ekonomických ministrů.
Na lince M6, která spojuje bukurešťskou síť metra s letištěm Otopeni, byly zahájeny práce. Novou trať spolufinancují rumunská vláda, Evropská unie a půjčka od japonské vlády.
Britská ekonomika se dostala z recese, když hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí vzrostl o 0,6 %.