Zavlažovací rezervoár Keban v provincii Elazığ ve východní Anatolii posloužil jako prvotní projekt plovoucí solární elektrárny v Turecku. Sloužit bude k pohonu zavlažovací soustavy. Ze solární elektrárny budou těžit zemědělci z okolí rezervoáru, kteří tu obhospodařují na 4700 hektarů půdy. Solární park, který se nachází na rezervoáru, sestává z 1840 solárních panelů na rozloze 0,6 hektaru. Jde o první úspěšnou instalaci plovoucí solární elektrárny, neboť předchozí pokusy menších projektů byly neúspěšné.
Plovoucí solární elektrárna v provincii Elazığ o výkonu 1 MW stála 2,2 mil. eur. Roční výkon se odhaduje na 1,8 GWh. Plovoucí solární elektrárna je integrována s 2 MW jednotkou na souši, vyrobenou z 5028 panelů na rozloze 1,5 hektaru. Jejich roční výkon se odhaduje na 4,2 GWh. Obě zařízení dohromady poskytnou polovinu energie potřebné pro zavlažovací systémy v místě a sníží náklady pro zemědělce o 40 %.
Vědci monitorovali kvalitu vody a vodní život před a po instalaci úvodního projektu v Kebanu. Dospěli k závěru, že tento systém skýtá pro Turecko obrovský potenciál. Kromě přehrad pro pitnou vodu má Turecko 944 přehrad s celkovou plochou nádrží 5300 kilometrů čtverečních. Pokud by došlo k pokrytí jen 10 % rozlohy solárními panely, zvýšila by se kapacita výroby elektřiny o 53 GW. To by přineslo navýšení o 79,5 TWh ročně, tedy čtvrtinu domácí poptávky. Údajně by díky zakrytí panely mělo dojít také k úspoře 540 milionů metrů krychlových vody ročně před jejím vypařením.
Turecko se chystá zavést legislativu regulující plovoucí solární systémy. V Evropě tento subsektor solárních elektráren začíná nabírat na významu.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Turecko.
Zdroj: https://balkangreenenergynews.com
Spolková síťová agentura usnadňuje účast na energetické transformaci a snižuje byrokracii.
Země jsou nuceny ke společnému postupu ve stínu čínských úspěchů na poli elektromobility. Konkrétnější podobu by strategie měla získat během zářijového jednání ekonomických ministrů.
Na lince M6, která spojuje bukurešťskou síť metra s letištěm Otopeni, byly zahájeny práce. Novou trať spolufinancují rumunská vláda, Evropská unie a půjčka od japonské vlády.
Britská ekonomika se dostala z recese, když hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí vzrostl o 0,6 %.