Belgický federální parlament schválil historický trestní zákoník, který zahrnuje ekocidu jako mezinárodní zločin. Tento krok umožňuje potrestat vážné zločiny proti přírodě až 20 lety vězení a vysokými pokutami.
Belgie se stala prvním členským státem Evropské unie, který oficiálně uznal ekocidu za mezinárodní zločin. Tento krok podnikl belgickým federálním parlamentem na konci února přijetím zcela nového trestního zákoníku, když zařadil ekocidu mezi trestné činy na národní i mezinárodní úrovni, což je v Evropě zcela poprvé.
Nový zákon stanoví, že ekocida je trestným činem stejně jako zločiny proti lidskosti a genocida. Zahrnutí ekocidy do trestního zákoníku umožňuje postihovat vážné, rozsáhlé a nezvratné škody na přírodě až 20 let vězení a pokutou ve výši až 1,6 milionu eur.
Belgie se stává prvním členským státem EU, který zavádí své vnitrostátní právo do souladu s revidovanou směrnicí EU o trestných činech proti životnímu prostředí.
Ruth-Marie Henckes, aktivistka za biodiverzitu v Greenpeace, uvítala tento krok jako milník v ochraně práv přírody. Zdůrazňuje, že zločin proti přírodě je zločinem proti všem.
Nový zákon má předcházet a potrestat nejzávažnější formy poškozování životního prostředí, jako jsou velké ropné skvrny, a to jak u jednotlivců s rozhodovacími pravomocemi, tak u korporací. I když belgická legislativa v oblasti životního prostředí je primárně regionálně organizovaná, nový zákon se vztahuje na oblasti pod federální jurisdikcí, jako je Severní moře a nakládání s jaderným odpadem.
Zpracoval kolektiv pracovníků kanceláře CzechTrade Belgie.
Zdroj: Brusselstimes.com
„Čína vede v klíčových ukazatelích díky podpoře inovací, obchodních sítí, infrastruktury a kvalifikované pracovní síly," uvádí společnost Dezan Shira & Associates ve zprávě Emerging Asia Manufacturing Index 2024.
Podle vyúčtování za rok 2023 zaplatila průměrná německá domácnost s bytem o rozloze 70 metrů čtverečních za teplo 800 až 1100 eur.
Jde o průlomový krok směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého a budoucnosti udržitelné mobility.
Nevládní organizace Attac navrhuje zavést progresivní daňový model pro zdanění bohatství. Stát tak ročně získá až 22 miliard eur na klíčové investice. Attac upozorňuje na výrazný trend bohatnutí rakouských miliardářů, což vyvolává obavy z narůstající nerovnosti a koncentrace bohatství ve společnosti. Diskuze o zdanění bohatství vyvolává rozporuplné reakce. Někteří vidí v zavedení daně příležitost dosáhnout větší sociální spravedlnosti, zatímco jiní varují před negativními dopady na ekonomiku a zaměstnanost.