Aktuální a potenciální projekty v energetice
Kolem 500 milionů EUR se plánuje investovat do oblasti energetiky, především na dodatečné kapacity skladování plynu, na výstavbu nového bloku termo-elektrárny Kolubara B a jiné projekty v souvislosti s plynofikací. Velké projekty v energetickém průmyslu si již rozdělili čínští a ruští investoři, ale velmi dobré možnosti pro obchod i investice se otevírají pro dodavatele technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Před modernizací je velká řada (často mazutových) tepláren a tím pádem se očekává růst poptávky po kotlích na jiná paliva.

Možnosti uplatnění českých firem – repase a projekty s financováním
Vztahy České republiky a Srbska se stále rozvíjejí. Srbsko patří mezi atraktivní země pro české podnikatelé. Obchodní výměna v r. 2020 přes pandemii covid-19 dosáhla více než 30 mld. korun a za poslední desetiletí se ztrojnásobila. Česká republika je v posledních letech v oblasti přímých zahraničních investic do Srbska aktivní, přičemž lze zmínit například akvizice společnosti SEBRE do filmových studií Avala Studios Beograd a získání developerského projektu Marina Dorćol, investiční vstup skupiny PPF do telekomunikační společnosti Telenor a do srbského mobilního bankovnictví, vstup skupiny PENTA (Dr. MAX) do sítě lékáren Farmanea, akvizice karlovarské společnosti Mattoni do firmy Knjaz Miloš, akvizice leteckých opraváren JAT- Tehnika českou společností Avia Prime atd.

Česká společnost Central European Industries (CE Industries) v polovině září 2021 kapitálově vstoupila do srbské společnosti Beohemija – přední výrobce detergentů a domácí chemie v regionu jihovýchodní Evropy.

České výrobky mají v Srbsku dobré jméno již z dob bývalé Jugoslávie. Produkty českých výrobců se nacházejí v řadě dolů, elektráren, strojírenských podniků a v dopravní infrastruktuře. Oproti velice dobrým možnostem na tyto historické dodávky navázat však stojí nedostatek prostředků na straně srbského státu, nicméně probíhající reformy nutí srbské firmy i stát investovat aspoň do repasí stávajícího vybavení. Naskýtá se tak celá řada příležitostí i pro menší české firmy.

Stabilita legislativního prostředí
Srbsko je ve fázi přístupových rozhovorů s EU a díky tomu provádí rozsáhlé reformy veřejné správy, elektronizaci a rozvoj e-governmentu (např. elektronické stavební řízení). V rámci přístupového procesu přizpůsobuje svoji vnitřní legislativu a administrativní kapacitu unijnímu acquis. Výrazný pokrok Srbsko dosáhlo v hospodářských a finančních oblastech, jako je právo obchodních společností, právo duševního vlastnictví, hospodářská soutěž a finanční služby, ale je např. zapotřebí dalšího pokroku v oblasti zadávání veřejných zakázek a snížení byrokracie.

Požadavky na financování
K financování projektů se v Srbsku používají předvstupní fondy EU a fondy investičních bank. Evropská investiční banka (EIB) např. uvolnila za posledních deset let více než 8,6 miliardy eur na podporu modernizace důležité infrastruktury a rozvoje soukromého sektoru na západním Balkáně. Podporu českého exportu zajišťují dále na území Srbska státem řízené finanční a pojišťovací instituce – Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Srbská vláda také nabízí pro usnadnění počátečních kapitálových investic a zahájení podnikání zahraničních investorů finanční podporu pro projekty ve výrobním sektoru a službách, pokud jsou předmětem mezinárodního obchodu.

Vládní agentura pro rozvoj (Development Agency of Serbia) uvádí mezi hlavními státními benefity a investičními pobídkami zejména následující:

• disponuje 14 bezcelními zónami mj. s nulaprocentní sazbou DPH
• právnické osoby odvádí daň z příjmu ve výši 15 %
• umožňuje daňové prázdniny až na 10 let
• poskytuje přímé dotace na tvorbu pracovních míst – až 7000 EUR na jedno místo
• nabízí úlevy z odvodů na zaměstnance – až 75 %
  
  

Zdroj: All for Power
Autor: Martin Šmejc, CzechTrade Srbsko