Pendlování mezi Záhřebem a Prahou pro mě začalo vlastně už útlým dětstvím a neskončilo dodnes. Narodil jsem se do krajanské rodiny v Chorvatsku (tehdy ještě v rámci Titovy Jugoslávie). Doma se nemluvilo jinak než česky. Předkové se do oblasti Slavonie přistěhovali již za Marie Terezie. V 70. a 80. letech kvůli tátovým obchodům naše rodina žila střídavě v Praze a Záhřebu, a sešlo se to tak, že jsem odmaturoval v češtině.
Jako středoškolák jsem se poprvé začal zabývat zahraničním obchodem. Pašoval jsem totiž do Česka pro spolužáky LPíčka, která byla Chorvatsku volně prodejná. Všichni tehdy byli „metaláci“ a na dračku šly nejvíce desky kapel jako Accept, Metallica, Iron Maiden a podobně.
Po maturitě a roční vojně v Jugoslávské lidové armádě jsem usoudil, že nejméně úsilí pro získání diplomu budu muset vynaložit studiem bohemistiky na Univerzitě v Záhřebu. Nestačil jsem ani promovat a už mě profesoři naverbovali, abych na Katedře bohemistky zůstal učit, a tak češtinu na záhřebské Filozofické fakultě učím už třicátým rokem.
Účastním se i krajanského života a zastával jsem různé funkce v záhřebské České besedě, kterou před dokonce 150 lety založil sám Josef Václav Frič.
Česky jsem naučil své už dospělé syny i manželku, která se češtině přiučila tak dobře, že jsme dokázali spolu přeložit do chorvatštiny knížku pro děti Lichožrouti od Pavla Šruta.
Díky tlumočení a překladům jsem poznal spoustu skvělých českých osobností a měl příležitost spolupracovat s největšími českými především stavebními společnostmi. Těm jsem poskytoval nejen překladatelské služby, ale i poradenství o obchodních záležitostech, legislativě a účetnictví.
Jsem hrdý na to, že nyní své zkušenosti a znalosti můžu nabízet českým firmám v rámci agentury CzechTrade.
S potěšením jednám se zástupci českých firem, které se snaží prosadit na chorvatském nebo slovinském trhu. Vždy si rád poslechnu jejich inspirativní životní příběhy, když mluví o své firmě a o sobě. Je skvělé spolupracovat s lidmi, kteří v sobě nosí vizi a odhodlání. Jejich energie je často nakažlivá a mám hroznou radost, když se mi povede stát se součástí jejich příběhu a úspěšného exportu do mých teritorií.
Je skvělé spolupracovat s lidmi, kteří v sobě nosí vizi a odhodlání. Jejich energie je často nakažlivá a mám hroznou radost, když se mi povede stát se součástí jejich příběhu a úspěšného exportu do mých teritorií.
Život ale není pouze práce. Kdykoli se mi v zimě naskytne chvilka volna, jezdím si do hor zalyžovat a mám už proježděné celé Alpy. Lyžování a hory mám tak rád, že kdybych už neměl tak skvělou práci ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu, tak bych nejraději byl profesionálním cestovatelem a psal recenze na lyžařská střediska.
A pak je tu můj miláček – labradorka Birra, se kterou trávím většinu svého volného času. Birra je rozený čmuchal, který vyčmuchá všechno, co jí řeknu. Absolvovali jsme spolu totiž kurzy kynologické disciplíny Nosework a odnášíme si hlavní ceny i z mezinárodních soutěží. V rámci disciplíny pes musí najít a přesně a dlouho čumákem lokalizovat zdroj určité vůně. Aktuálně už spolu učíme čmuchat další pejsky.