První litevská loď poháněná vodíkem a elektřinou představuje nejen inovativní technologické řešení, ale také důležitý krok k posílení image Litvy jako moderního námořního státu.
Litevský přístav Klaipeda oznámil spuštění první litevské lodi poháněné vodíkem a elektřinou, což znamená krok k udržitelným námořním operacím. Loď na vodík je navržena tak, aby shromažďovala a zpracovávala odpad z jiných plavidel. Projekt v hodnotě 12 milionů eur je výsledkem spolupráce mezi správou přístavu, loděnicí West Baltic Shipyard a firmou Baltic Workboats.
Přístav Klaipeda zastává politiku, která vyžaduje, aby se lodě zodpovědně zbavovaly svého odpadu při příjezdu do přístavu a před jeho opuštěním. Plavidlo je navrženo pro sběr a zpracování odpadu včetně dešťové vody, splašků, kalů a odpadů z jiných lodí v přístavu. Bude obsahovat speciální nádrže a moderní systém čištění dešťové vody, který umožní odvádění upravené vody do komunálních odpadních vod. Nádrž má kapacitu pro nakládání až 400 metrů krychlových tekutého odpadu.
Loď měří 42 metrů na délku a 10 metrů na šířku. Je vybavena energetickým systémem sestávajícím z duálních elektromotorů napájených 2000 kWh bateriemi a systémem vodíkových palivových článků. Zařízení je schopno až 36 hodin nepřetržitého provozu bez nutnosti dobíjení.
Stavba lodi začala v červnu roku 2024 slavnostním položením kýlu v loděnici West Baltic Shipyard.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí.
Zdroj: Ship Technology
Obrázek pouze ilustrační
MMF výrazně navýšil odhad růstu čínské ekonomiky díky silnému exportu a oslabujícímu jüanu, přestože domácí poptávka zůstává slabá. K revizi přispělo i zmírnění cel po dohodě mezi USA a Čínou. Obchodní nejistota však přetrvává, neboť hrozí nové americké cla po skončení přechodného období 1. srpna.
Obchodní dohoda mezi Jižní Koreou a USA přináší miliardové investice a celní úlevy, aniž by zasáhla citlivé zemědělské sektory.
Thajsko odeslalo Spojeným státům finální návrh celní dohody těsně před klíčovým termínem 1. srpna 2025. Očekává se, že výsledná celní sazba bude přibližně 19 %, což odpovídá dohodám, které USA uzavřely s dalšími státy ASEAN, jako jsou Vietnam (20 %), Indonésie (19 %) a Filipíny (19 %). Jednání sleduje jak thajská vláda, tak soukromý sektor, protože výsledek bude mít významný dopad na exportní ekonomiku země.
Růst HDP v prvním čtvrtletí byl tažen především spotřebou domácností a menším poklesem zásob (a smaller reduction in inventories) oproti předchozímu období.