Salvador a Kostarika přehodnocují své postoje k těžbě nerostných surovin, otevírají nové možnosti pro ekonomický rozvoj i zahraniční investice.
Salvador a Kostarika, dvě země známé historickými zákazy těžby, podnikají významné kroky směrem k obnovení této činnosti. Přítomnost nerostných zdrojů, jako jsou zlato, lithium a další vzácné kovy, potvrzují i mezinárodní studie. Salvador zrušil zákon zakazující těžbu kovů z roku 2017, což prezident Nayib Bukele označil za absurdní a zmínil potenciální hodnotu ložisek zlata přesahující 3 miliardy dolarů, tedy 8,8 % HDP země.
Prezident Rodrigo Chaves v Kostarice představil návrh na legalizaci povrchové těžby zlata, poté, co byla tato činnost v roce 2010 zakázána v zemi známé svým respektem k životnímu prostředí. Těžba by byla povolena pouze na specifických lokalitách, jako je Crucitas na severu země, blízko hranic s Nikaraguou. Toto ložisko by mohlo podpořit ekonomiku země. Oba státníci zdůrazňují nutnost kombinace ekonomického rozvoje a péče o životní prostředí.
Nové právní rámce zahrnují zákaz použití rtuti a dalších nebezpečných látek, aby byla minimalizována ekologická rizika. Salvador plánuje využívat moderní technologie k těžbě s nízkým dopadem na přírodu, přestože přiznává, že nulový ekologický dopad není možný. Kostarika mezitím zvažuje státní kontrolu nad těžbou, která by mohla být realizována buď státními institucemi, nebo společnostmi se státní účastí.
Panama, kde byla v listopadu 2023 na neurčito pozastavena činnost emblematického dolu Cobre Panamá poté, co Nejvyšší soud prohlásil obnovenou smlouvu za protiústavní, a také další země v regionu by se mohly nechat motivovat k připojení k tomuto počínajícímu trendu, protože provoz dolu představoval téměř 5 % HDP. Prezident José Raúl Mulino vyjádřil podporu plánu na dočasné znovuotevření dolu. Proces však bude záviset na výsledku environmentální studie, která posoudí aktuální stav dolu a jeho vliv na životní prostředí. Panamské úřady oznámily, že co nejdříve odstraní 7960 tun dusičnanu amonného, který se v dole nachází a představuje významné riziko exploze. Kromě toho je v dole uloženo 120 000 tun měděného koncentrátu, což vyvolává obavy z možného dopadu na životní prostředí.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Střední Amerika a Karibik.
Zdroj: bnamericas.com
Thajsko odeslalo Spojeným státům finální návrh celní dohody těsně před klíčovým termínem 1. srpna 2025. Očekává se, že výsledná celní sazba bude přibližně 19 %, což odpovídá dohodám, které USA uzavřely s dalšími státy ASEAN, jako jsou Vietnam (20 %), Indonésie (19 %) a Filipíny (19 %). Jednání sleduje jak thajská vláda, tak soukromý sektor, protože výsledek bude mít významný dopad na exportní ekonomiku země.
Růst HDP v prvním čtvrtletí byl tažen především spotřebou domácností a menším poklesem zásob (a smaller reduction in inventories) oproti předchozímu období.
MMF výrazně navýšil odhad růstu čínské ekonomiky díky silnému exportu a oslabujícímu jüanu, přestože domácí poptávka zůstává slabá. K revizi přispělo i zmírnění cel po dohodě mezi USA a Čínou. Obchodní nejistota však přetrvává, neboť hrozí nové americké cla po skončení přechodného období 1. srpna.
Obchodní dohoda mezi Jižní Koreou a USA přináší miliardové investice a celní úlevy, aniž by zasáhla citlivé zemědělské sektory.