V roce 2024 Polsko plánuje vydat na obranu 4,12 % HDP, což je nejvyšší výsledek v NATO. Jde o meziroční růst o 0,86 procentního bodu. Za Polskem následují Estonsko (3,43 %) a Spojené státy (3,38 %).
Polsko hodlá alokovat 51,1 % svých obranných výdajů na vybavení, dále 29,5 % na vojenský personál, 14,8 % na operace a běžnou údržb a 4,5 % na infrastrukturu.
Očekává se, že polské výdaje na obranu se budou každoročně zvyšovat o 30 %, což řadí Polsko na páté místo v NATO podle dynamiky růstu výdajů za Českem, Rumunskem, Tureckem a Černou Horou.
Letos Polsko podepsalo smlouvu na nákup několika tisíc nových protitankových granátometů Carl-Gustaf M4 pro polskou armádu a nakoupilo 72 raketových systémů K239 Chunmoo za 1,6 miliardy dolarů.
V květnu polské Ministerstvo obrany informovalo, že ještě letos plánuje uzavřít smlouvu na nakup víceúčelových vrtulníků Apache, nových raketových a dělostřeleckých kompletů PILICA+, modernizaci letounů F-16.
Zpracovala zahraniční kancelář CzechTrade Polsko
Zdroj: businessinsider.com.pl, geekweek.interia.pl
Thajsko odeslalo Spojeným státům finální návrh celní dohody těsně před klíčovým termínem 1. srpna 2025. Očekává se, že výsledná celní sazba bude přibližně 19 %, což odpovídá dohodám, které USA uzavřely s dalšími státy ASEAN, jako jsou Vietnam (20 %), Indonésie (19 %) a Filipíny (19 %). Jednání sleduje jak thajská vláda, tak soukromý sektor, protože výsledek bude mít významný dopad na exportní ekonomiku země.
Růst HDP v prvním čtvrtletí byl tažen především spotřebou domácností a menším poklesem zásob (a smaller reduction in inventories) oproti předchozímu období.
MMF výrazně navýšil odhad růstu čínské ekonomiky díky silnému exportu a oslabujícímu jüanu, přestože domácí poptávka zůstává slabá. K revizi přispělo i zmírnění cel po dohodě mezi USA a Čínou. Obchodní nejistota však přetrvává, neboť hrozí nové americké cla po skončení přechodného období 1. srpna.
Obchodní dohoda mezi Jižní Koreou a USA přináší miliardové investice a celní úlevy, aniž by zasáhla citlivé zemědělské sektory.