Celosvětové výdaje na kybernetickou bezpečnost vzrostou do roku 2025 o 12,2 %, přičemž malé a střední podniky budou mít vedoucí postavení v zavádění řešení digitální ochrany.
Podle společnosti IDC dosáhnou výdaje na kybernetickou bezpečnost do roku 2028 výše 377 miliard dolarů, a to v důsledku digitalizace a nárůstu kybernetických útoků.
Zatímco velké podniky jsou v tomto odvětví tradičně v čele, malé a střední podniky zvyšují investice do ochrany svých aktiv a procesů. Zavedení generativní umělé inteligence (GenAI) a nárůst hrozeb vedly malé a střední podniky k upřednostňování pokročilejších bezpečnostních opatření.
Malé a střední podniky se obracejí na spravované bezpečnostní služby a ochranný software založený na cloudu, přičemž míra růstu do roku 2025 by měla dosahovat 14,4 %.
Nástroje pro správu identit a bezpečnostní analýzy umožňují efektivní odhalování hrozeb, což usnadňuje ochranu s omezenými zdroji. Tento přístup je klíčový pro udržení odolnosti podniku ve stále více digitálním prostředí.
Kromě ochrany se kybernetická bezpečnost stala konkurenční výhodou. Společnosti, které investují do zabezpečení, se nejen chrání před útoky, ale také posilují svou pověst a důvěru zákazníků a partnerů.
Kybernetická bezpečnost je nyní klíčovou strategií pro udržitelný růst malých a středních podniků.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Španělsko.
Zdroj: revistapymes.es
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Turecko zprovoznilo nové elektrárny zaměřené převážně na obnovitelné zdroje energie. Cílem je posílit energetickou soběstačnost a snížit závislost na dovozu.