Nově zvolený prezident se chce zaměřit na ekonomický růst a přilákání zahraničních investic. Bude se o to pokoušet po protestech z minulých let, které vedly k uzavření dolu Cobre Panamá. Ten přispíval 5 % do národního HDP. Situace v zemi narušila podnikatelskou důvěra, kterou teď nová vláda bude muset obnovit. Prezident Mulino navrhl jednání s Minera Panamá, dceřinou společností kanadské First Quantum Minerals, pod podmínkou, že společnost zastaví mezinárodní arbitrážní řízení, která by mohla zemi stát miliardy dolarů.

Další výzvou pro novou administrativu je dlouhotrvající sucho, které negativně ovlivňuje příjmy z poplatků za průjezd Panamským průplavem. Nižší hladina vody omezuje počet lodí, které mohou denně průplavem proplouvat.

Naléhavou záležitostí je i migrační krize v Dariénském průsmyku na hranici s Kolumbií, která přetížila panamské úřady. Prezident Mulino se pokusí omezit migrační toky. Na Mulina vyvíjí tlak kolumbijský prezident Gustavo Petro, který zdůraznil potřebu řešit příčiny migrace do hloubky namísto prvoplánového blokování migračních cest. Navíc zločinecké organizace stále více využívají migranty k pašování drog do Panamy, což zvyšuje bezpečnostní rizika.

Mulino zvítězil díky podpoře od bývalého prezidenta Ricarda Martinelliho (2009-2014), který byl vyřazen z prezidentského klání poté, co Nejvyšší soud v únoru potvrdil rozsudek za korupci a praní peněz. Martinelliho vláda, jejíž členem byl i nový prezident, je mezi Panamci vnímána pozitivně díky významným investicím do infrastruktury a značnému ekonomickému růstu.

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Střední Amerika a Karibik.
Zdroj: Bnamericas.com