V roce 2024 utrpěl ukrajinský energetický sektor rozsáhlé škody v důsledku útoků, přesto se zemi podařilo udržet provozní stabilitu během zimy 2024–2025. Klíčovou roli sehrál dovoz elektřiny z EU, rychlé opravy výrobních kapacit i rozvoj lokálních zdrojů. Za pokračujícího konfliktu zůstává prioritou ochrana infrastruktury, decentralizace výroby a zajištění dlouhodobého financování.
Ukrajinská energetická infrastruktura byla v roce 2024 pod neustálým tlakem kvůli ruským útokům bezpilotními prostředky a raketami. Podle zprávy mise OSN pro lidská práva dosáhly přímé škody v tomto odvětví více než 20 miliard dolarů. Nejvíce byly zasaženy objekty spojené s výrobou elektřiny, přenosem, distribucí a centrálním zásobováním teplem.
Ukrajině se podařilo zvládnout zimní sezónu 2024–2025 bez nutnosti zavádět dlouhodobé odstávky, které původně měly trvat 10 až 12 hodin denně. Pomohlo nejen mírné počasí, ale také obnova výkonu v tepelných a vodních elektrárnách v rozsahu 4 GW a dovoz elektřiny z EU, který pokryl až 8 % celkové spotřeby.
Maximální odběr dosáhl hodnoty 16,5 GW, což bylo méně než původně očekávaných 18 GW. Spotřeba byla pokryta zejména jadernými elektrárnami, které zajistily přibližně polovinu výkonu, dále tepelnými zdroji s podílem kolem 25–30 % a vodními elektrárnami, které dodaly 15–17 %. I přes navýšení kapacity o 1 GW zůstaly obnovitelné zdroje doplňkovým prvkem kvůli nedostatku zařízení pro akumulaci energie.
Funkčnost celé soustavy byla zachována díky rychlým opravám a ochraně nejdůležitějších provozů. Největší zranitelnost se však nadále týkala přenosových a distribučních sítí, což vedlo k dočasným výpadkům v různých oblastech země. Tyto odstávky nicméně nepřekročily předpokládaný rámec.
Ačkoli jaderné elektrárny nebyly přímým cílem útoků, poškození rozvoden ovlivnilo jejich provoz, což si v některých případech vynutilo snížení výkonu. Vážné komplikace přetrvávaly v oblasti zásobování plynem. Na konci zimní sezóny byly zásoby v podzemních zásobnících téměř vyčerpány a domácí těžba plynu kvůli útokům klesla o 40 %. Pro zimní období 2025–2026 se plánuje dovoz přibližně 4 miliard kubíků plynu, což pravděpodobně zvýší tlak na rozpočet společnosti Naftogaz, a to v důsledku rostoucích cen na evropském trhu.
Pozitivní dopad měla decentralizace výroby, kterou zajišťují podniky, obce i domácnosti prostřednictvím vlastních zdrojů. I když tyto systémy zatím nejsou napojeny na standardní trh s elektřinou, přispívají ke snížení zatížení centrální sítě. Rostoucím trendem je rovněž instalace akumulačních zařízení, která zvyšují stabilitu lokálních dodávek.
Ve dnech 15.–19. září plánuje agentura CzechTrade podnikatelskou misi na Ukrajinu, která bude zaměřená právě na energetiku. Zájemci o účast se mohou obracet na naše zahraniční kanceláře v Kyjevě a Lvově.
Zpracoval tým pracovníků kanceláře CzechTrade Ukrajina (Kyjev).
Zdroj: https://dixigroup.org/
MMF výrazně navýšil odhad růstu čínské ekonomiky díky silnému exportu a oslabujícímu jüanu, přestože domácí poptávka zůstává slabá. K revizi přispělo i zmírnění cel po dohodě mezi USA a Čínou. Obchodní nejistota však přetrvává, neboť hrozí nové americké cla po skončení přechodného období 1. srpna.
Obchodní dohoda mezi Jižní Koreou a USA přináší miliardové investice a celní úlevy, aniž by zasáhla citlivé zemědělské sektory.
Thajsko odeslalo Spojeným státům finální návrh celní dohody těsně před klíčovým termínem 1. srpna 2025. Očekává se, že výsledná celní sazba bude přibližně 19 %, což odpovídá dohodám, které USA uzavřely s dalšími státy ASEAN, jako jsou Vietnam (20 %), Indonésie (19 %) a Filipíny (19 %). Jednání sleduje jak thajská vláda, tak soukromý sektor, protože výsledek bude mít významný dopad na exportní ekonomiku země.
Růst HDP v prvním čtvrtletí byl tažen především spotřebou domácností a menším poklesem zásob (a smaller reduction in inventories) oproti předchozímu období.