Obecné informace o teritoriu
Černá Hora v roce 2006 obnovila svoji suverenitu a stala se jedním z nejmladších států světa. Od roku 1997 postupně formovala vlastní, na Bělehradu nezávislou, ekonomickou politiku, včetně zavedení vlastní měny (zprvu německá marka DEM, poté EUR) a celního a daňového systému.
Již před vyhlášením nezávislosti Podgorica samostatně jednala o svém členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Dne 30. dubna 2012 se Černá Hora stala 154. členem WTO.
Černá Hora je současně ze států západního Balkánu nejpokročilejší v přístupovém procesu k EU. Přihlášku ke členství podala v prosinci 2008. Status kandidátské země poté získala rozhodnutím Rady na základě pozitivního posudku Evropské komise v prosinci 2010 a přístupová jednání, která byla oficiálně zahájena v červnu 2012, dále pokračují. Dne 5. června 2017 vstoupila Černá Hora do NATO.
Největšími riziky černohorské ekonomiky jsou především:
- vysoký stupeň dovozní závislosti,
- přílišná závislost na cestovním ruchu,
- nízká konkurenceschopnost domácích výrobců,
- nedostatečně diverzifikovaný vývoz,
- převaha výrobků s nízkým podílem zpracování,
- vysoká cena úvěrů,
- nekvalitní aktiva,
- nedostatek kvalifikovaný pracovní síly kvůli migraci.
V roce 2018 zaznamenala Černá Hora 843 milionů EUR zahraničních investic. Bylo to možné díky celkovému průběhu řady ekonomických reforem, které vycházely z otevřenosti a nízké úrovni obchodní regulace a zdanění (daň z příjmu právnických osob 9 %). Reálný růst HDP v roce 2018 činil 4,8 %.
V několika posledních letech již bylo zahájeno několik významných investičních projektů, mezi něž patří: výstavba dálnice, podmořský propojovací kabel mezi Itálií a Černou Horou, výstavba větrných elektráren Krnovo a Možura.
Podrobné teritoriální informace o černohorské ekonomice, včetně aktuálních kontaktů, poptávek, tendrů a investičních příležitostí naleznete na portálu BusinessInfo.cz.