Datum:5. 5. 2021

Export s přidanou hodnotou

Tuzemský průmysl má pro exportní zaměření, téměř tři čtvrtiny jeho produkce se vyvážejí. Doba postupného ochlazování celosvětové ekonomiky v kombinaci s nástupem pandemie koronaviru a následným restriktivním opatřením vlád se zásadně podepsala do aktivit domácích firem a v nemalých případech způsobila problémy existenčního rázu.

Přesto, že očekávání oživení zahraničních trhů si uchovává určitou naději, realita na exportéry bude ještě hodně dlouho dopadat. Ti největší skeptici pak hovoří o zásadním problému, který teprve s ohledem na globální provázanost ekonomiky přijde. Požádali jsme generálního ředitele agentury CzechTrade Radomila Doležala o shrnutí situace na poli exportu z jeho úhlu pohledu a částečnou prognózu dnů příštích.

Jak se v loňském roce projevila pandemie covidu v exportních výkonech v oblasti průmyslu a jak se situace vyvíjela v prvním období 2021?
Současná situace je mimořádně zatěžkávací zkouškou pro českou průmyslovou produkci, která je jednoznačně svázána se zahraničním obchodem. Bohužel, letos v únoru reálně meziročně klesla o 2,6 %. Vedle některých cyklických propadů poptávky se projevují výpadky dodávek na obou stranách, u dodavatele i odběratele. Velké potíže způsobilo například omezení volného pohybu osob, nedostatečné možnosti osobní komunikace, problémy se zásobováním, zpožďování termínů plateb za dodávky apod. Vliv to má zejména na zpracovatelský průmysl.

Máte v oblasti exportu i pozitivní zprávy?
Rozhodně. Kladně vnímám fakt, že se českým podnikům daří uzavírat nové zakázky v zahraničí. Únorový růst o 8,9 % je významný a věřím, že to bude mít vliv na český export v dalších čtvrtletích. Firmy neztratily chuť vstupovat na nové trhy, hledat nové příležitosti napříč kontinenty a přesměrovat svou exportní aktivitu do nových teritorií. Dále zaznamenáváme, že společnosti začínají zavádět nové technologie, vytvářet nové komplexní produkty s vysokou přidanou hodnotou nebo měnit obchodní zvyklosti. Pandemie urychlila přechod k digitalizaci a zvyšuje se podíl inovativních firem.

Jak pomáháte exportérům v této nelehké době?
Navzdory dlouho trvajícímu nouzovému stavu a jiným omezením jsme díky digitalizaci a přechodu do online prostředí schopni poskytovat i nadále široké portfolio našich služeb. Od propuknutí pandemie jsme jich zrealizovali přes tři tisíce. Hodně jsme se zaměřili na vzdělávání exportérů a předávání aktuálních informací ze všech našich teritorií. Velký zájem je o témata exportu do evropských i mimoevropských zemí. V rámci odborných témat je to především e-commerce, sociální sítě či právní oblast. Online semináře máme v plánu i po zbytek prvního pololetí, teritoriálně zaměřené na Rusko, Rakousko, Čínu, Kolumbii, Maďarsko, oborově na online expanzi či kurzová rizika.

Ve druhém pololetí pak podle situace začneme kombinovat online vzdělávání s prezenčními formou a tím opět nabídneme českým firmám komplexní exportní vzdělávání. Chceme exportérům poskytnout i témata, která se lépe realizují tváří v tvář jako například komunikační a obchodní dovednosti.

CzechTrade také nabízí služby zahraničních kanceláří. Jak jste se vypořádali s omezeními směrem k nim?
Jak jsem zmínil, většinu našich služeb jsme úspěšně přenesli do online prostředí, a to i naše stěžejní konzultační a networkingové akce jako Meeting Point Czech Trade či Sourcing Days. U prvně jmenované akce, díky které české firmy mohou od expertů z celkem 50 poboček Czech Trade po celém světě získat nejaktuálnější informace z místních trhů, jsme za poslední rok zaznamenali zájem zejména o blízké trhy, jako jsou Německo, Rakousko či Polsko, země EU, a v návaznosti na brexit o Velkou Británii. Z mimoevropských destinací chtěly české společnosti získat informace především o Mexiku, Číně, USA nebo Spojených arabských emirátech.

U Sourcing Days došlo v loňském roce k úbytku zahraničních nákupčích. Hlavním důvodem byla nejistota na trzích. Naštěstí v tomto směru registrujeme pozitivní obrat. Například u největšího setkání německých nákupčí s českými dodavateli Sourcing Day Tschechien je více než trojnásobný nárůst i přes to, že se akce opět uskuteční online formou.

Jaké aktivity máte v plánu pro české společnosti hledající potenciální nové trhy?
Aktuálně jsme do portfolia zařadili i jednu novinku Market Entry, která odráží potřeby exportérů, které vznikly během pandemického období. Je to variabilní bezplatná služba s časovou alokací 24 hodin práce zahraniční kanceláře s možností využití až v pěti teritoriích, která reflektuje konkrétní potřeby firmem při vstupu na nové zahraniční trhy. Může obsahovat základní průzkum trhu, vyhledání obchodních kontaktů, podporu zajištění logistiky nebo třeba poskytnutí základních informací pro založení pobočky. Komplexní návrh řešení ze strany expertů CzechTrade dokáže právě toto výrazně usnadnit a uspíšit.

Zaznamenali jste o některé nové destinace zvýšený zájem ze strany českých firem?
Za první kvartál letošního roku naše zahraniční kanceláře zpracovaly již celkem 609 služeb pro 391 českých firem. Aktuálně registrujeme největší zájem o export na nejbližší trhy. Kromě zemí sousedících s Českou republikou byl největší zájem o služby ve Skandinávii, Velké Británii a zemích Beneluxu. Z mimoevropských destinací byla největší poptávka po USA, Turecku nebo Ázerbájdžánu.

Připravujete nějaké zahraniční obchodní mise v letošním roce?
Úzce oborově zaměřené zahraniční mise připravujeme pravidelně. Konkrétně mise realizované oddělením energetiky byly za poslední dva roky ze strany exportérů velmi žádané, ale kvůli pandemii musely být některé z loňského roku přesunuté na rok letošní. Pro letošek máme naplánováno osm akcí, které jsou navíc už plně obsazené. Při první z nich jsme v polovině března zprostředkovali českým dodavatelům technologií pro uhelné elektrárny setkání s potenciálními obchodními partnery v Kazachstánu. 

O jaké technologie byl na tomto neobvyklém trhu zájem?
Jednalo se primárně o revitalizace místních elektráren, které mají již nejlepší léta za sebou. České firmy jsou schopny repasovat stávající technologie, zatímco jiné evropské společnosti nabízejí pouze kompletní výměny dílů, což pro tamní elektrárny není výhodné. To přináší obrovskou konkurenční výhodu. Obchodní schůzky a prezentace uskutečněné s vedením jednotlivých kazašských elektráren a společností mohou přinést zakázky za více než 100 milionů korun.

Do jakých destinací jsou naplánovány zbylé mise?
Jedná se o destinace z různých kontinentů. Konkrétně se bude jednat o Chile, Chorvatsko, Španělsko, znovu Kazachstán a dvakrát o Turecko. Obchodní mise budou zaměřeny například na těžební, energetický a plynárenský průmysl nebo třeba pivovarnictví. 

Děkuji vám za rozhovor a přeji zdárnou realizaci všech plánovaných aktivit.


Zdroj: MM průmyslové spektrum
Autor: Roman Dvořák