Letecký průmysl je zásadní a nedílnou součástí francouzského hospodářského a sociálního prostředí. Francie se dokázala držet na špici velmi dlouho a zdá se, že ani dopady pandemie tento jejich trademark výrazně neohrozí. Sektor má obrovský podíl na výkonnosti ekonomiky. Jedná se přibližně o 4 % francouzského HDP. V odvětví působí zhruba 4 500 společností, které zaměstnávají přes 200 000 osob. Netřeba tedy dodávat, že se efekty pandemických restrikcí, které byly zejména v letectví velmi výrazné, promítly do všech aspektů ekonomické struktury.

Podle Mezinárodního sdružení leteckých dopravců se poptávka v oblasti letectví v roce 2020 snížila oproti roku 2019 o 66 % a ocitla se tak na úrovni z roku 2003. Oborníci spekulují, že kompletní návrat na výkonnost před krizí nebude možný před rokem 2024. Navzdory velké pomoci ze strany státu (finanční pomoc ve výši 15 miliard eur) se totiž sektoru nepodařilo zabránit výrazným ztrátám nejen ekonomickým, ale také personálním.

Zotavující se sektor vykazuje nedostatky kvalifikované pracovní síly
Po krizovém roku 2020 se již v roce 2021 začalo vše obracet k lepšímu. Trend se zatím drží i v tomto roce a nic nenaznačuje, že by se situace měla radikálně měnit. Podle vedení společnosti Airbus se letecký průmysl nachází ve fázi, kdy již nepociťuje přímé dopady krize. Musí si ovšem vyhradit jistý čas na úplnou regeneraci.

Problém ovšem nastává, když se zaměříme na zásobu lidského kapitálu. Krize vedla k propouštění v mnoha sektorech, letectví nevyjímaje. V roce 2020 se celkový počet zaměstnanců sektoru zmenšil o 8 %, což je ztráta 24 tisíc pracovních míst. Jedná se o čtyřnásobně výraznější pokles než ve zbytku ekonomiky. Nejhůře jsou na tom malé a střední podniky, které přišly o značnou část pracovníků.

Francouzské sdružení leteckého průmyslu GIFAS (Groupement des Industries Françaises Aéronautiques et Spatiales)

rozjelo kampaň s názvem L'Aéro Recrute (v překladu „Letectví nabírá“). V rámci ní se v roce 2022 v tomto odvětví otevírá více než 15 000 pracovních míst po celé Francii, přičemž nábor se týká mladých absolventů, zkušených pracovníků nebo lidí, kteří mění povolání. Kromě toho bude k dispozici více než 6 000 pracovních míst pro studenty. Cílem akce je propagovat a zviditelňovat nejmodernější a zajímavé profese pro všechny zájemce.

I letectví začíná pociťovat nedostatek elektronických součástek
Odvětví je významným spotřebitelem, od motorů až po přistávací zařízení. Avšak v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, celosvětovou inflací a přísnými restrikcemi při zvládání pandemie covidu-19 v Číně se napětí v dodávkách stává zdrojem velkých obav, a to zejména pro společnosti Safran a Thales, které jsou jedněmi z hlavních odběratelů těchto komponent.

Nedostatek se rozšířil do celého dodavatelského řetězce, což se neobešlo bez finančních důsledků pro menší dodavatele. „Tento nedostatek elektronických součástek začíná být pro některé subdodavatele kritický,“ potvrzuje Christophe Cador, generální ředitel společnosti Satys a předseda výboru GIFAS.

Hlavní výzva pro tento sektor tkví v ekologické transformaci
Tváří v tvář novým environmentálním tlakům je další střednědobou výzvou pro letectví ekologie. Podle různých studií jsou letadla zodpovědná za 2 % celosvětových emisí CO2 a do roku 2050 by se jejich podíl na produkci emisí mohl zvýšit až na 16 %.

V zájmu snížení uhlíkové stopy již probíhají iniciativy zaměřené na ekologičtější, to je elektrická letadla. Hybridní letadlo již kombinuje konvenční proudové motory a baterie – u malých modelů je toto ve fázi rozběhu. Společnost Safran nedávno odhadovala, že do roku 2025 by mohla do provozu uvést hybridní letadla s 10 až 19 sedadly.

Kvůli nedostatku kapacit baterií nejsou velká komerční letadla na 100% elektrický pohon ještě realizovatelná. Kupříkladu baterie s třicetinásobkem současné energetické hustoty by Airbus A320 udržely v letu jen s polovičním nákladem a na pětkrát kratší vzdálenost. Ekologická přeměna leteckého odvětví je tedy před přechodem na plně elektrický pohon především otázkou hybridních motorů.

Emmanuel Macron při prezentaci svého plánu Francie 2030 (zahrnuje poskytnutí finančních prostředků ve výši 1,2 miliardy eur v rámci sektoru) oznámil, že chce urychlit dekarbonizaci leteckého průmyslu a do 10 let uvést na trh první nízkouhlíkové letadlo. Úspěch cíle závisí na schopnosti odvětví mobilizovat všechny zúčastněné strany – výrobce, subdodavatele, regulační orgány, letištní společnosti a další – a přimět je ke spolupráci s využitím propojených technologií. Například letiště Le Bourget nabízí společnostem již rok možnost čerpání udržitelného paliva.

Oklikou se tak vracíme zpět k předchozímu problému, a tím je nedostatek pracovní síly – tentokrát ovšem odborné. Přechod směrem k zelenější letecké dopravě bude potřebovat širokou paletu nových specializací, kterých je v současné době v leteckém sektoru nedostatek (to nepramení nutně z pandemické krize). Firmy samotné musí v současnosti zvýšit informovanost o potenciálu tohoto sektoru a nebát se být v přímém kontaktu se vzdělávacími institucemi, které tyto požadované formy vzdělaní poskytují.

Potenciál pro české firmy je velký. Nejen v letectví

Nároky na subdodavatele a obchodní partnery budou stoupat. Dodržování termínů zakázek, garance kvality, flexibilita při předjímání potřeb partnera a stabilizovaná cenová nabídka. Nejen tyto aspekty budou v budoucím vývoji nesmírně důležité. Naše kancelář je přesvědčena, že právě české firmy mohou mít v tomto ohledu konkurenční výhodu.

Letecký průmysl taktéž zrychluje svůj progres v technologických inovacích. Nové postupy v povrchové úpravě, 3D tisk, nové kompozitní materiály. To vede k integraci nových oborů a nových výrobních technik směrem k vizi letectví budoucnosti. Zavádění efektivních, účinných, přizpůsobivých a hospodárných výrobních procesů je výzvou pro použití technologií, jako jsou pokročilá robotika, umělá inteligence nebo strojové učení.

Pro české firmy je stále výhodná výraznější průmyslová nesoběstačnost Francie, která plyne z dlouhotrvající deindustrializace země. Fenomén bude mít v následujících letech stále relevanci, a to i přes výrazné vládní snahy oživit domácí produkci. Českým firmám se tak naskýtají příležitosti i v přidružených oborech.

Ekologická transformace je samostatnou kapitolou. České inovativní firmy mají rozhodně co nabídnout a neměly by se ostýchat oslovovat země, kde je právě udržitelnost a ekologie nedílnou součástí i legislativního nastavení.

Česká republika je ve Francii známá kvalitou svého průmyslu a v současném geopolitickém kontextu se jeví jako stabilní země. Francouzské firmy, které se snaží lokalizovat a zkrátit dodavatelské řetězce, tak budou vnímat naši zem jako čím dál perspektivnější.

Naše francouzská kancelář CzechTrade pomáhá exportérům individuálně i společnou účastí na veletrzích.

Ve dnech 29. 11. — 1. 12. 2022 organizuje naše kancelář společné představení českých firem na největší evropské letecké B2B akci Aeromart. Koná se každé dva roky v Toulouse. Jde o organizovaná setkání mezi subdodavateli a zadavateli zakázek v leteckém a vesmírném průmyslu. Mezi firmami nebudou chybět PBS Velká Bíteš nebo Stratosyst, které si od této zkušenosti slibují příliv zajímavých zakázek a kontaktů. V březnu 2023 se pro změnu chystá společný stánek firem na veletrhu Global Industrie, který je velkým pojmem v oblasti strojírenských subdodávek.

Mimo jiné se také soustředíme na individuální přístup ke každé z firem, který aplikujeme v asistenčních a poradenských službách. Tyto aktivity šijeme na míru každému subjektu, ať se jedná o nalezení vhodného distributora, či vyřešení problému v rámci certifikací produktů.

Francie je i přes svou blízkost pro naše firmy stále neprobádanou oblastí. Jedná se nicméně o perspektivní exportní teritorium a naše zahraniční kancelář v Paříži je připravena pomoci českým firmám získat zde nové obchodní kontakty a etablovat se na místním trhu.

Zdroj: Technický týdeník
Autor: Jakub Smetana