Po hospodářském poklesu o 3,7 procenta v roce 2020 dojde v letech 2021 a 2022 v Nizozemsku k postupnému oživení.
Podle odhadů úřadu pro plánování CPB (Central Plan bureau) překročí na konci roku 2021 nizozemský HDP úroveň z konce roku 2019. V roce 2022 má růst HDP podle prognózy o 3,5 procenta a v letech 2023 až 2025 poroste ekonomika v průměru o 1,5 procenta ročně.
Investice se zvyšují mírně, především proto, že firmy váhají ve své investiční politice kvůli nedostatku materiálů a vyšším cenám. Vládní výdaje se zvýší, zejména letos kvůli vyšším výdajům na zdravotnictví, ale v roce 2022 porostou méně silně. Vývoz v obou letech silně roste pod vlivem oživující se mezinárodní poptávky.
Pod vlivem ekonomického oživení se opět zvyšuje i počet pracovních míst. Nezaměstnanost klesla poté, co dosáhla vrcholu 4,6 procenta v srpnu 2020. Nyní se blíží úrovním před koronavirem. V příštím roce mírně poroste. V roce 2020 část uchazečů o zaměstnání odešla z trhu práce. Tyto osoby se na trh vrátí. Do Nizozemska bude přicházet také více migrujících pracovníků.
Mzdy rostou v důsledku napjatého trhu práce. V roce 2022 CPB očekává zvýšení mezd v kolektivní smlouvě o 2,2 procenta v soukromém sektoru. Podle CPB zůstává inflace mírná. V roce 2022 se očekává nárůst cen o 1,8 procenta oproti 1,9 procenta v letošním roce. Inflace je způsobena především rostoucími cenami ropy. Růst nájemného je nižší kvůli zmrazení nájmů sociálních bytů a zastropování růstu nájemného v soukromém sektoru.
Režim podpory byl ukončen k 1. říjnu 2021. V důsledku toho vládní výdaje na koronu v roce 2022 klesnou. Náklady na testování, vakcíny a kompenzace pro MHD však budou pokračovat. Kabinet se rozhodl vyčlenit peníze navíc na opatření v oblasti klimatu (1,6 miliardy eur), odškodnění obětí aféry s příspěvky (1,2 miliardy eur) a bezpečnost (0,7 miliardy eur). Výdaje na vzdělávání porostou méně prudce, než vláda plánovala. Je to způsobeno především nedostatkem dostupného dalšího personálu. Očekává se, že veřejné výdaje porostou méně prudce než HDP.
Od roku 2009 Nizozemsko rozvíjí politiku nejvyššího sektoru kolem devíti vybraných nejlepších oborů. Ve špičkových odvětvích spolupracují zástupci firem, vědy a vlády na podpoře inovací a sdílení znalostí. Název top sektory odkazuje na mezinárodní pověst holandských znalostí a obchodu v těchto sektorech. Více než 90 procent špičkových sektorů jsou inovativní podnikatelé z malých a středních společností a sestávají ze směsice velkých společností, malých a středních podniků, začínajících a scale-upů. Výčet devíti nejlepších sektorů následuje. Jsou to zemědělství a potravinářství, chemie, kreativní průmysl, energie, high-tech systémy a materiály, vědy o živé přírodě a zdraví, logistika, zahradnictví a výchozí suroviny, voda, investice.
Investice ve výši 646 milionů eur a rezervace 3,5 miliardy eur v deseti projektech by měly zajistit větší ekonomický růst v Nizozemsku. Tyto peníze z Národního růstového fondu chce vláda investovat mimo jiné do zeleného vodíku, inovativního a perspektivního vzdělávání a prodloužení severojižní trasy (linka metra města Amsterdam). Kabinet tím plně přijal doporučení nezávislého poradního výboru pro hodnocení v čele s Jeroenem Dijsselbloemem. Oznámili to ministr Van ‚t Wout (hospodářské záležitosti a klima) a ministr Hoekstra (finance).
Po klimatickém summitu v Glasgow se Nizozemsko přidává ke skupině zemí, které chtějí ukončit investice do uhlí, ropy a plynu v zahraničí. Ve středu bylo jasné, že Nizozemsko se ke skupině nepřipojí, zatímco velcí investoři jako USA a Kanada tento krok učinili. Ve Sněmovně reprezentantů došlo ke kritice a kabinet se následně rozhodl zúčastnit.
To zahrnuje ukončení vládních investic do projektů fosilní energetiky v zahraničí, jako je hledání nových ropných polí nebo výstavba plynových elektráren. Tyto investice jsou neslučitelné s cílem omezit globální oteplování o 1,5 stupně.
Odcházející státní tajemník Hans Vijlbrief (Finance) v dopise Sněmovně reprezentantů píše, že se kabinet pokusí ukončit mezinárodní podporu fosilních projektů do konce roku 2022. Podle něj je nadále možné podporovat projekty využívající fosilní paliva, jako jsou továrny na výrobu oceli nebo plastů. Investice lze také provést, pokud iniciátoři plně zachytí nebo kompenzují emise oxidu uhličitého svých projektů.
Podle Vijlbriefa nizozemská podpora exportu do průmyslu fosilních paliv představuje téměř dva tisíce pracovních míst ročně. Říká, že se chce společně s dotčenými sektory podívat na způsoby, jak učinit krok k zeleným investicím.
Vijlbrief doufá a očekává, že se k deklaraci připojí ještě více evropských zemí. O tom se stále diskutuje například v Německu. Mnoho zemí chce své investice ozelenit, „ale tempo je stále příliš odlišné mezi zeměmi,“ řekl státní tajemník.
Nizozemsko je poměrně velkým investorem do projektů fosilní energie v zahraničí. Děje se tak prostřednictvím pojišťovny exportních úvěrů Atradius, která společnostem působícím například v oblasti offshore těžby ropy a plynu v Africe garantuje přibližně 4,5 miliardy eur.
Nizozemská rozvojová banka FMO se rozhodla z vlastní iniciativy připojit k vedoucí skupině a s okamžitou platností bude investovat pouze do projektů udržitelné energetiky v zahraničí.
Autor: Andrea Märzová, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko