Japonská agentura pro jadernou energii (JAEA) vyvinula prototyp první nabíjecí baterii na bázi uranu na světě. Ta by mohla nabídnout revoluci v opětovném využití vyhořelého jaderného paliva.
Výzkumný a vývojový institut JAEA úspěšně vyvinul nabíjecí baterii, která využívá uran jako aktivní materiál k vyvolání chemické reakce a produkci elektrické energie.
Použitý uran má navíc stejné složení jako vyhořelý uran, vedlejší produkt výroby jaderného paliva, a výzkumníci proto věří, že jejich objev přinese nové možnosti v oblasti opětovného využívání jaderného paliva. Vyhořelého uranu je přitom v Japonsku přibližně 16 000 tun, celosvětově se jedná o více než 1,6 mil. tun.
Současný prototyp baterie o rozměrech 10 x 5 cm disponuje napětím 1,3 V (standardní alkalické baterie mají napětí 1,5 V) a v rámci testů prokázal stabilní výkon i po 10 nabíjecích/vybíjecích cyklech.
V další fázi vývoje se v JAEA chtějí zaměřit na implementaci této technologie v rámci redoxních průtokových baterií, od které si slibují výrazné navýšení kapacity.
Praktické využití baterií bude pravděpodobně omezeno pouze na radiologicky kontrolované oblasti a provozy, jako jsou jaderné elektrárny.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.
Zdroj: Mainichi
Český technologický startup TopK oznámil v červenci investici ve výši 5,5 milionu dolarů. Mezi investory jsou i významné americké fondy, které podpoří další rozvoj produktu a expanzi na severoamerický trh.
Revoluční posuny v technologiích i postupech pěstitelů napomáhají zvyšování produkce a také ve větší odolnosti samotných rostlin.
Zvýšené globální napětí v obchodní politice vytváří novou příležitost pro firmy z EU. Španělsko si aktivně buduje pozici distribučního a obchodního uzlu mezi Evropou a zeměmi, jako jsou Brazílie, Mexiko, Indie a Maroko a české firmy mohou být u toho.
Téměř 85 % zdrojů Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) bylo aktivováno. Znamená to, že 161 mld. eur bylo propojeno s projektem, který byl zahájen a nyní dosáhl jedné z různých fází implementace. V některých případech byly zdroje národního plánu obnovy a odolnosti podpořeny národním spolufinancováním, čímž se celková částka mobilizovaných veřejných prostředků zvýšila na 207 mld. eur. I soukromí příjemci pobídek přispěli částkou ve výši 12,5 mld. eur.