Nová cla zasahují klíčové exportní sektory Střední Ameriky a otevírají prostor pro politická i ekonomická jednání.
Spojené státy americké oznámily zavedení nových cel na dovoz ze Střední Ameriky. Pro většinu zemí platí základní sazba 10 %, zatímco pro Nikaraguu byla stanovena vyšší, a to 18 %.
Podle amerického prezidenta Trumpa tyto sazby vycházejí z výpočtu obchodního deficitu USA vůči jednotlivým státům. Data však ukazují opak – Spojené státy mají se Střední Amerikou obchodní přebytek a mnoho amerických výrobků se díky dohodě o volném obchodu mezi USA, Střední Amerikou a Dominikánskou republikou (CAFTA-DR) do regionu dováží bez cla nebo za velmi nízké sazby.
Přestože byla cla oznámena jako jednotná, v praxi se efektivní sazby liší v závislosti na výjimkách, které se vztahují na určité komodity, například ropu, léčiva nebo průmyslové suroviny.
Nejvíce zasažena je Nikaragua (17,5 %), následují Honduras (13 %), Salvador (10,5 %) a Dominikánská republika (10,4 %). Tyto země vyvážejí zejména ocel, hliník a autodíly, na které se cla vztahují v plné výši. I v Guatemale, Belize a Panamě, kde se efektivní sazby pohybují těsně pod 10 %, může být dopad výrazný – zejména vzhledem k vysokému podílu exportu do USA. Výrazně by mohly být zasaženy Kostarika, Guatemala a Honduras, jejichž vývoz do USA tvoří převážně zemědělská produkce, konkrétně banány, káva, cukr, ananas.
Guatemala na nová opatření reagovala snahou o diplomatické řešení. Vláda uvedla, že nechce vstupovat do obchodní konfrontace, ale dává přednost cestě jednání. Společně se soukromým sektorem připravuje strategii, která by mohla vést ke snížení nebo úplnému zrušení cel na guatemalské produkty. Jednání již byla navázána i na úrovni amerického obchodního zástupce. Výsledek úsilí ukáže, zda může konstruktivní přístup přinést konkrétní změny v praxi.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Střední Amerika a Karibik.
Zdroj: centralamerica.com
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Turecko zprovoznilo nové elektrárny zaměřené převážně na obnovitelné zdroje energie. Cílem je posílit energetickou soběstačnost a snížit závislost na dovozu.