Agentura AMA-Marketing představila na veletrhu Biofach v Norimberku nejnovější údaje o spotřebě bio produktů v Rakousku.
Agentura AMA-Marketing představila na německém veletrhu Biofach nejnovější klíčové údaje z maloobchodního prodeje biopotravin, které jsou získávány z panelu domácností RollAMA. Z nich mimo jiné vyplývá, že biopotraviny mohou i nadále počítat s věrnými odběrateli navzdory všeobecnému růstu cen.
Jak ukazují nejnovější údaje průzkumu RollAMA za rok 2023, tržby z prodeje čerstvých biopotravin v maloobchodě s potravinami vzrostly o 5,3 % na přibližně 873,6 milionu eur. Z dlouhodobého hlediska vzrostly tržby v sektoru biopotravin od roku 2019 o více než 50 procent. Stejně, jako v mnoha jiných oblastech, poklesl v důsledku inflace v předchozím roce i prodej ekologických produktů (-2,8 %). Kromě toho se opět více spotřebovávalo mimo domov a se méně nakupovalo pro domácnost. Ekologickému zemědělství se však daří udržet si jak kupující, tak i frekvenci nákupů, která se v poslední době dokonce mírně zvýšila na 45,8 procenta. Množství nakupovaných produktů mírně pokleslo z necelých 55 kilogramů (2022) na 53 kilogramů (2023) na domácnost.
Cenové rozdíly mezi ekologickými a konvenčními produkty se v roce 2023 u jednotlivých skupin výrobků lišily a pohybovaly se od necelých 10 % u čerstvého mléka až po 85 % u masa a drůbeže. Vejce z ekologického zemědělství byla v průměru o 62 % dražší než jejich konvenční protějšky. Rozdíl v ceně sýrů a másla činil 28,4, resp. 23,2 procenta.
Největší podíl bioproduktů v maloobchodu s potravinami se stále nachází v segmentu mléčných produktů. Čerstvé mléko a mléko ESL mají s 28,3 % nejvyšší hodnotový podíl ekologického zemědělství ze všech skupin výrobků RollAMA, následované jogurty s necelými 25 %. Potěšitelný vývoj vykázal podíl bio produktů na čerstvém ovoci a zelenině. Čerstvá zelenina se stala skupinou výrobků s třetím nejvyšším podílem ekologického zemědělství z hlediska hodnoty (22,7 %). Podíl bio masa a drůbeže zůstal navzdory vysokému cenovému rozdílu mezi bio a konvenčním masem stabilní a pohyboval se kolem 7 procent.
Vývoj trhu s bio masem a drůbeží je vzhledem k nárůstu cen uspokojivý: Obrat vzrostl o 3,5 % na 67,3 milionu eur, zatímco prodej klesl o 5,3 % na 3 900 tun. Za kilogram bio masa zaplatili zákazníci v průměru 17,28 eura. V roce 2019 to bylo 13,62 eura za kilogram. Největší podíl na nákupu bio masa v maloobchodě s potravinami mělo mleté maso (11,3 %), následované hovězím a telecím masem (9,5 %). Nejnižší podíl bio masa je u vepřového, kde tvoří bio pouze necelá 3 procenta.
Na biopotraviny se stále více zaměřují supermarkety, hypermarkety i diskonty, které nabízejí široký sortiment ve všech skupinách výrobků. Supermarkety však mají na trhu s biopotravinami vyšší podíl než jejich konkurenti v diskontním sektoru (30 %), a to přibližně 70 %. V posledních letech se celý sektor maloobchodního prodeje potravin masivně zaměřil na ekologické zemědělství a investoval i do výrobků vlastních značek z ekologického zemědělství.
Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že nejvíce za bioprodukty utrácejí lidé s vysokoškolským nebo univerzitním vzděláním. Domácnosti s vyšší úrovní vzdělání utratí za čerstvé bioprodukty o 124 eur ročně více, v průměru 333 eur.
„Rozhodování mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím do značné míry závisí na výhodách a hodnotách, které jsou ekologickému zemědělství přisuzovány,“ říká Barbara Köcher-Schulz, manažerka ekologického marketingu ve společnosti AMA-Marketing. „Pro 41 procent spotřebitelů dotazovaných v rámci analýzy motivů RollAMA na konci roku 2023 jsou bioprodukty na prvním místě, pokud jde o hodnotu nebo zvláštní vlastnosti potravin. Na druhém místě jsou s 37 procenty regionální potraviny,“ vysvětlila Köcher-Schulz.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Rakousko.
Zdroj: b2b.amainfo.at
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Energetická scéna Peru prochází významnou transformací. Země, tradičně spoléhající na vodní energii a zemní plyn, stále více obrací svou pozornost k nekonvenčním obnovitelným zdrojům energie (OZE), především k solární fotovoltaice (FV) a větrné energii.