Renault zvažuje zahájit výrobu průzkumných dronů na Ukrajině ve spolupráci se státem, což znamená posun automobilky směrem k obrannému průmyslu a podporu ukrajinské ekonomiky.
Francouzská automobilka Renault zvažuje, že zahájí výrobu dronů na Ukrajině. Projekt má probíhat ve spolupráci s dalším francouzským podnikem, který má dodat výrobní linky, a také s ukrajinským státem. Má se jednat o produkci průzkumných dronů pro obranné účely.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu nejdříve uvedl, že drony na Ukrajině bude s malou ukrajinskou firmou vyrábět nejmenovaná automobilka. Mluvčí automobilky Renault později potvrdil, že byli kontaktováni Ministerstvem obrany.
Ukrajinská armáda očekává, že do roku 2025 bude používat více než čtyři miliony bezpilotních letounů.
Renault patřil mezi světové automobilky, které urychleně opustily Rusko po jeho invazi na Ukrajinu a zavedení souvisejících sankcí. Zapojení se do výroby dronů představuje výrazný posun francouzské skupiny směrem k obrannému průmyslu a současně podporu ukrajinské ekonomiky. Předpokládá se, že dohoda bude brzy uzavřena.
Zpracoval tým zahraniční kanceláře CzechTrade Francie.
Zdroj: franceinfo.fr
Český technologický startup TopK oznámil v červenci investici ve výši 5,5 milionu dolarů. Mezi investory jsou i významné americké fondy, které podpoří další rozvoj produktu a expanzi na severoamerický trh.
Revoluční posuny v technologiích i postupech pěstitelů napomáhají zvyšování produkce a také ve větší odolnosti samotných rostlin.
Zvýšené globální napětí v obchodní politice vytváří novou příležitost pro firmy z EU. Španělsko si aktivně buduje pozici distribučního a obchodního uzlu mezi Evropou a zeměmi, jako jsou Brazílie, Mexiko, Indie a Maroko a české firmy mohou být u toho.
Téměř 85 % zdrojů Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) bylo aktivováno. Znamená to, že 161 mld. eur bylo propojeno s projektem, který byl zahájen a nyní dosáhl jedné z různých fází implementace. V některých případech byly zdroje národního plánu obnovy a odolnosti podpořeny národním spolufinancováním, čímž se celková částka mobilizovaných veřejných prostředků zvýšila na 207 mld. eur. I soukromí příjemci pobídek přispěli částkou ve výši 12,5 mld. eur.