FMI výrazně snižuje globální výhled růstu kvůli obchodním napětím. Výjimkou zůstává Španělsko, které má letos dosáhnout růstu HDP o 2,5 % – třikrát více než eurozóna.
Na konci dubna zveřejnil Mezinárodní měnový fond (MMF) aktualizovanou Světovou hospodářskou perspektivu, v níž varuje před zpomalením růstu způsobeným obchodními konflikty a narůstající nejistotou. Růst světového HDP by měl v roce 2025 klesnout na 2,8 %, přičemž ještě v lednu MMF odhadoval 3,3 %.
Výjimku mezi velkými ekonomikami tvoří Španělsko, jehož HDP má letos vzrůst o 2,5 %, a v roce 2026 o dalších 1,8 %. Tento optimistický výhled je podpořen silnými výsledky za rok 2024 a obnovou po přírodních katastrofách. MMF podtrhuje, že dynamika Španělska kontrastuje s pomalým vývojem zbytku světa.
Naopak USA čelí snížení odhadu téměř o celý procentní bod (na 1,8 %) a eurozóna má letos růst jen o 0,8 %. Největší evropské ekonomiky – Německo, Francie a Itálie – zaznamenávají další revize směrem dolů. MMF navíc varuje, že slábnoucí růst v Číně a Indii a zpomalení světového obchodu mohou mít dlouhodobé dopady.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře
CzechTrade Španělsko.
Zdroj: europapress.es
Český technologický startup TopK oznámil v červenci investici ve výši 5,5 milionu dolarů. Mezi investory jsou i významné americké fondy, které podpoří další rozvoj produktu a expanzi na severoamerický trh.
Revoluční posuny v technologiích i postupech pěstitelů napomáhají zvyšování produkce a také ve větší odolnosti samotných rostlin.
Zvýšené globální napětí v obchodní politice vytváří novou příležitost pro firmy z EU. Španělsko si aktivně buduje pozici distribučního a obchodního uzlu mezi Evropou a zeměmi, jako jsou Brazílie, Mexiko, Indie a Maroko a české firmy mohou být u toho.
Téměř 85 % zdrojů Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) bylo aktivováno. Znamená to, že 161 mld. eur bylo propojeno s projektem, který byl zahájen a nyní dosáhl jedné z různých fází implementace. V některých případech byly zdroje národního plánu obnovy a odolnosti podpořeny národním spolufinancováním, čímž se celková částka mobilizovaných veřejných prostředků zvýšila na 207 mld. eur. I soukromí příjemci pobídek přispěli částkou ve výši 12,5 mld. eur.