Turecko zprovoznilo nové elektrárny zaměřené převážně na obnovitelné zdroje energie. Cílem je posílit energetickou soběstačnost a snížit závislost na dovozu.
Turecko v roce 2024 zprovoznilo 6182 nových elektráren ve všech 81 provinciích země. Investice dosáhly přibližně 5 mld. dolarů a do sítě přibylo 6818 MW výkonu.
Obnovitelné zdroje tvořily 98 % těchto elektráren. Turecko tak potvrdilo svůj důraz na trend udržitelné energetiky. Prezident Turecka prohlásil, že cílem je udělat z Turecka čistého vývozce energetických zdrojů a technologií s tím souvisejících.
Prezident Erdoğan spolu s ministrem energetiky Bayraktarem oznámili ambiciózní cíle. Do roku 2035 Turecko zamýšlí zvýšit instalovaný výkon větrných a solárních elektráren na 120 000 MW, včetně 5000 MW z větrných elektráren na moři.
Turecko plánuje investice ve výši 80 mld. dolarů a buduje zelenou přenosovou infrastrukturu. Jen v průběhu roku 2025 mají být vyhlášeny nové tendry YEKA na 2000 MW v solární a větrné energii.
Roční výroba elektřiny z nově zprovozněných elektráren činí 23,8 TW/h, což odpovídá úspoře 1,3 mld. dolarů, které by jinak byly vynaloženy na dovoz zemního plynu. Investice rovněž zabrání emisím 12,5 milionu tun CO2 ročně. Turecko tímto krokem posiluje svou energetickou bezpečnost, snižuje závislost na dovozu fosilních paliv a přibližuje se k cíli uhlíkové neutrality do roku 2053.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Turecko.
Zdroj: https://enerji.gov.tr
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Čínské finanční orgány v čele s Čínskou lidovou bankou představily komplexní desetibodový balíček měnové politiky. Zaměřuje se na posílení důvěry trhu, zvýšení dlouhodobé likvidity a podporu růstu založeného na inovacích. Opatření - od snížení povinných minimálních rezerv a úrokových sazeb až po nové nástroje pro financování technologií - podtrhují snahu Číny stabilizovat ekonomická očekávání v podmínkách globální nejistoty a domácí restrukturalizace.