Turecko plánuje do roku 2040 vybudovat 7 GW pobřežní větrné kapacity. Strategie zahrnuje dlouhodobé plánování a regulační opatření pro rozvoj sektoru.
Turecké ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů ve spolupráci se Světovou bankou představilo cestovní mapu pro rozvoj pobřežní větrné energie, která počítá s instalací 5 GW do roku 2035 a 7 GW do roku 2040. Studie odhaduje, že turecké pobřežní vody mají celkový technický potenciál až 75 GW, přičemž většina vhodných oblastí vyžaduje plovoucí řešení.
Aby Turecko dosáhlo tohoto cíle, strategický plán předpokládá 21 klíčových opatření, včetně dlouhodobého plánování po roce 2035 a zavedení regulačních a politických rámců, které sníží rizikovost projektu a plánované investic. Tyto kroky mají usnadnit rozvoj projektů a přilákat zahraniční investory do tohoto perspektivního odvětví.
Navzdory velkému potenciálu nemělo Turecko na konci roku 2023 žádnou instalovanou větrnou kapacitu v pobřežních vodách. Nicméně na pevnině již provozovalo téměř 12 GW výkonu větrné energie. Rozvoj větrné energetiky v pobřežních vodách by mohl přispět k energetické soběstačnosti Turecka a ke snížení emisí skleníkových plynů.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Turecko.
Zdroj: https://www.enerdata.net
Český technologický startup TopK oznámil v červenci investici ve výši 5,5 milionu dolarů. Mezi investory jsou i významné americké fondy, které podpoří další rozvoj produktu a expanzi na severoamerický trh.
Revoluční posuny v technologiích i postupech pěstitelů napomáhají zvyšování produkce a také ve větší odolnosti samotných rostlin.
Zvýšené globální napětí v obchodní politice vytváří novou příležitost pro firmy z EU. Španělsko si aktivně buduje pozici distribučního a obchodního uzlu mezi Evropou a zeměmi, jako jsou Brazílie, Mexiko, Indie a Maroko a české firmy mohou být u toho.
Téměř 85 % zdrojů Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) bylo aktivováno. Znamená to, že 161 mld. eur bylo propojeno s projektem, který byl zahájen a nyní dosáhl jedné z různých fází implementace. V některých případech byly zdroje národního plánu obnovy a odolnosti podpořeny národním spolufinancováním, čímž se celková částka mobilizovaných veřejných prostředků zvýšila na 207 mld. eur. I soukromí příjemci pobídek přispěli částkou ve výši 12,5 mld. eur.