Brazilská vláda totiž zavádí opatření na podporu postižených exportérů a ta vliv amerických cel výrazně zmírňují.
Americká cla, vyhlášená prezidentem Donaldem Trumpem, která vstoupila v platnost pro brazilské produkty ke dni 6. srpna 2025, nemají tak výrazný dopad na brazilské exportéry. Pro Brazílii byla cla vyhlášena plošně ve výši 50 %. Podle analytiků a ekonomů se však vliv cel velmi liší v závislosti na produktech, společnostech a v neposlední řadě i na jednotlivých federálních státech Brazílie.
Vlajková loď odbytu brazilského průmyslu v USA, společnost Embraer, zareagovala již v červenci na plánovaná cla a jelikož dlouhodobě plánuje přesunutí části výroby do Spojených států, využila tohoto záměru ve vyjednání osvobození cel. Většina brazilských společností však neměla takové možnosti a některé segmenty byly zasaženy v první vlně velmi významně. Mluví se hlavně o produktech zemědělství, jako maso, pomerančový džus nebo sója.
Brazilský prezident Lula da Silva však zaujal od začátku zdrženlivou taktiku bez snahy vyjednávat podmínky, neboť Brazílie není životně závislá na vývozu produktů a komodit do USA, a vyčkal jak se situace vyvine. Pomocí pobídek, dotací a úlev pak některým brazilským exportérům pomáhá překlenout toto složité období.
Dolaďování federálních či státních pobídek ještě stále probíhá, ale i tak je velmi zřetelné, že potřeba hledání nových trhů, nebo usnadnění pohybu zboží a služeb jak tomu je u dohody EU-Mercosul, jsou stále více aktuální a potřebné.
Zpracoval kolektiv pracovníků kanceláře CzechTrade Brazílie
Zdroje: g1.globo.com, embraer.com, exame.com
Od 15. srpna 2025 mohou občané ČR cestovat do Vietnamu bez víz až na 45 dní. Nová pravidla ruší i požadavek na organizované zájezdy.
Zvýšení cen, úspory a snižování počtu zaměstnanců přinesly Deutsche Post 38% růst provozního zisku v oblasti doručování dopisů a balíků na německém trhu.
Turecko zahájilo výstavbu koridoru Dörtyol-Hassa. Projekt zkrátí přepravní trasy a podpoří obchod, logistiku i nové exportní příležitosti.
V roce 2025 stojí Peru před zásadní výzvou v nakládání s komunálním odpadem. Země produkuje neudržitelné objemy odpadu, přičemž v metropolitní oblasti Limy vzniká denně přibližně 23 000 tun tuhého komunálního odpadu. Odborníci odhadují, že 78 % tohoto množství je technicky recyklovatelných, avšak reálně se zpracují méně než dvě procenta. Rozdíl mezi potenciálem a skutečným využitím odhaluje slabiny v systému – nedostatek třídicích kapacit, nízkou environmentální gramotnost a přetrvávající závislost na neformálních sběračích, kteří tvoří hlavní pracovní sílu v recyklačním řetězci. Státní kroky, jako vydávání nových předpisů, jsou postupné a jejich implementace zůstává pomalá.