V roce 2025 stojí Peru před zásadní výzvou v nakládání s komunálním odpadem. Země produkuje neudržitelné objemy odpadu, přičemž v metropolitní oblasti Limy vzniká denně přibližně 23 000 tun tuhého komunálního odpadu. Odborníci odhadují, že 78 % tohoto množství je technicky recyklovatelných, avšak reálně se zpracují méně než dvě procenta. Rozdíl mezi potenciálem a skutečným využitím odhaluje slabiny v systému – nedostatek třídicích kapacit, nízkou environmentální gramotnost a přetrvávající závislost na neformálních sběračích, kteří tvoří hlavní pracovní sílu v recyklačním řetězci. Státní kroky, jako vydávání nových předpisů, jsou postupné a jejich implementace zůstává pomalá.
Jen Lima a Callao denně vyprodukují 886 tun plastového odpadu, což představuje téměř polovinu celostátní produkce. Pouze 10 % plastů se recykluje, zbytek často končí na skládkách nebo v oceánu. Zákon č. 30884 z roku 2018 sice omezil používání plastů na jedno použití, ale kvůli nedostatečné kontrole se jeho účinek časem vytratil.
Ministerstvo životního prostředí připravuje národní plán zaměřený na snižování výroby plastů a zlepšení jejich recyklace. Plán má vytvořit rámec pro spolupráci státu, průmyslu a občanské společnosti, včetně partnerství se zahraničními firmami.
Recyklace skla je v Peru minimální – odhaduje se, že více než 70 % končí na skládkách. Pro neformální sběrače není ekonomicky atraktivní, výjimku tvoří některé projekty nápojového průmyslu s vratnými obaly.
Recyklace kovů probíhá převážně neorganizovaně, papír se zhodnocuje jen částečně a bioodpad, který tvoří až polovinu městského odpadu, se většinou nevyužívá. Vzhledem k zemědělskému charakteru řady regionů má však využití bioodpadu značný potenciál.
Textilní centrum Gamarra v Limě produkuje více než 5,5 milionu tun textilního odpadu ročně, přičemž polovina je nerecyklovatelná. Pouze 8 % textilního odpadu se v Peru recykluje. Velká část končí na ilegálních skládkách, kde se spaluje, což zhoršuje ekologickou zátěž.
Nízká míra recyklace, chybějící infrastruktura a tlak na zavádění moderních řešení činí z Peru perspektivní trh pro české exportéry v odpadovém hospodářství. Příležitosti jsou v dodávkách třídicích linek, technologií pro zpracování plastů, skla či bioodpadu, ale také v projektech pro formalizaci a digitalizaci sektoru. V případě, že uvažujete vstoupit na peruánský trh, neváhejte oslovit naši kancelář v Limě. Pomůžeme vám vyhledat obchodní kontakty.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Peru.
Zdroj: gov.pe; larepublica.pe
Od 15. srpna 2025 mohou občané ČR cestovat do Vietnamu bez víz až na 45 dní. Nová pravidla ruší i požadavek na organizované zájezdy.
Zvýšení cen, úspory a snižování počtu zaměstnanců přinesly Deutsche Post 38% růst provozního zisku v oblasti doručování dopisů a balíků na německém trhu.
Brazilská vláda totiž zavádí opatření na podporu postižených exportérů a ta vliv amerických cel výrazně zmírňují.
Turecko zahájilo výstavbu koridoru Dörtyol-Hassa. Projekt zkrátí přepravní trasy a podpoří obchod, logistiku i nové exportní příležitosti.