Potravinářský sektor v Kolumbii

Rozbalovací obsah

Charakteristika potravinářského sektoru

Kolumbie je země s obrovským produktivním potenciálem a profiluje se jako zemědělská a potravinová „zásobárna“. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) je Kolumbie čtvrtou zemí Latinské Ameriky s dostatečně vhodnou půdou pro zemědělskou výrobu a třetí zemí v oblasti dostupnosti vody a klimatické rozmanitosti. Na druhou stranu je v Kolumbii ohrožován stav potravinového zabezpečení, který pramení z mnoha strukturálních problémů. Země má sice příhodné klimatické podmínky a úrodnou půdu, ale nedostatečné využívání technologií a nízká produktivita zemědělské výroby omezují její potenciál. Velká část úrodné půdy se využívá jako pastvina pro dobytek, což zvyšuje závislost na dovozu potravin. Nedostatečná dopravní infrastruktura a množství prostředníků v distribučním řetězci také snižují výkupní ceny pro farmáře. Kolumbie se potýká s meteorologickým fenoménem La Niña, který má negativní vliv na dobytkářství, pěstování kávy a ovoce. V důsledku těchto problémů hrozí potravinová krize a hlad, zejména v kombinaci s migrační krizí a růstem cen potravin na světových trzích. V roce 2022 zvolený prezident Gustavo Petro se zavázal k rozvoji venkova a domácí zemědělské produkce s cílem snížit závislost na dovozech. Plány zahrnují zlepšení vlastnictví půdy, infrastruktury a technologií, omezení extenzivního chovu dobytka a podporu udržitelných agrosystémů.

Potravinářský průmysl se stal jedním z hlavních motorů rozvoje a růstu Kolumbie během poslední dekády. Vývoj tohoto odvětví v uplynulých letech byl podpořen investicemi zaměřenými na přijetí technologií a inovací v procesech, což umožnilo poskytovat domácím i zahraničním spotřebitelům potraviny s přidanou hodnotou, které jsou konkurenceschopné, uspokojují stále náročnější potřeby konzumentům, vytváří v sektoru další pracovní místa, posilují podnikatelské prostředí a v neposlední řadě výrazně přispívají do hrubého domácího produktu země. Výroba potravin během posledních 10 let přispěla k reálnému HDP hodnotou přibližně 193,1 bilionu kolumbijských pesos (přibližně 46,73 miliard amerických dolarů) a HDP z potravinářství rostlo podobným tempem jako celý zpracovatelský sektor, kterému průmysl potravin průměrně přispíval 18,9 %, podle informací Kolumbijského statistického úřadu (DANE). Pokud bychom se podívali na tento sektor z hlediska HDP podrobněji, tak zpracování a výroba masa a masných výrobků bylo aktivitou, která v letech 2010 až 2022 nejvíce přispívala k HDP potravinářského průmyslu s podílem 32,7 %, následovaná mlýnskými výrobky (škrob a deriváty; pekárenské výrobky; těstoviny, apod.) s podílem 22,5 %, mléčnými výrobky (17,1 %), zpracováním a konzervací ovoce (12,3 %), oleji a tuky (7,8 %), čokoládou a cukrovinkami s podílem 4,1 % a kávovými výrobky s podílem 3,5 %.

Díky dynamice trhu a prosazení kolumbijských značek v Latinské Americe a zbytku světa se potravinářský průmysl stal dobrou příležitostí pro investory. Podle údajů z DANE hrály exporty potravin v poslední dekádě klíčovou roli při podporování růstu potravinářského průmyslu a kolumbijské ekonomiky. V roce 2022 dosáhly vývozy potravin celkové hodnoty 6,9 milionů dolarů. Exportních destinací má Kolumbie v současnosti 123 a během posledního desetiletí se nejvíc vyvezlo do Spojených států, Venezuely, Ekvádoru, Chile a Mexika. Také trhy v Africe se ukazují jako nová příležitost pro růst externího prodeje potravinářského průmyslu.

Mezi lety 2016 a 2022 průmysl potravin průměrně ročně vytvořil téměř 460 000 pracovních míst, přičemž nejvíce vynikla Bogota, kde se koncentrovalo 18,6 % zaměstnanců, následovaná Antioquií s 13 %, Valle del Cauca s 11,7 %, Cundinamarcou s 7,5 % a Atlánticem se 4,9 %. Tyto regiony dohromady přispěly z 55,7 % na zaměstnanosti, kterou vytvořil potravinářský sektor. Mezi kategorie, které se nejvíce podílely na tvorbě pracovních míst v zemi mezi lety 2016 a 2022, patří pekařské a mléčné výrobky, které dohromady tvořily 61,7 % zaměstnanosti vytvořené v potravinářství. Následoval sektor zpracování masa a masných výrobků (8,8 %) a výroba čokolád a cukrovinek (4,4 %). Odhaduje se, že v roce 2022 měl potravinářský průmysl přibližně 42 940 společností, z nichž 98,2 % byly malé a mikro podniky, které tvoří nejdynamičtější segment. I přesto sektoru dominují velké konglomeráty.

Potravinářský a nápojový průmysl Kolumbie má vysoký potenciál růstu díky silnému hospodářskému oživení země v roce 2021, které pokračovalo i v roce 2022. Vývoz produktů souvisejících s živočišným průmyslem zažil v roce 2021 významný vzestup, zejména díky obnovení statutu Kolumbie jako země bez nákazy kulhavkou, což představovalo skvělou příležitost pro otevření nových vývozních trhů. Podle nejnovější zprávy o chování nákupních a spotřebitelských návyků Kolumbijců v roce 2022, kterou sestavil Svaz potravinářského průmyslu ANDI ve spolupráci s firmou Raddar, Kolumbijci utratili 242,5 bilionu pesos za potraviny, což představuje 39,25 % rodinných příjmů. Z hlediska průmyslově vyráběných kategorií potravin byly nejvyšší výdaje na maso a masné výrobky (7,38 % výdajů), mléko a mléčné výrobky (3,67 % výdajů) a pečivo (1,93 % výdajů). Kolumbie je čtvrtý největší výrobce palmového oleje na světě a třetí největší producent a zároveň vývozce kávy v globálním měřítku. Výroba nápojů a potravin má 27,2% podíl na celkové zaměstnanosti v kolumbijské výrobě.

La Niña je oceánský a atmosférický jev, který je chladnějším protějškem jevu El Niño. Výskyt jevu La Niña představuje výrazný nedostatek dešťových srážek a přetrvává nejméně pět měsíců.

Hlavní hráči v kolumbijském potravinářství

Čtyři společnosti na trhu s nápoji a potravinami v Kolumbii - Nutresa, Industria Nacional de Gaseosas (patřící pod společnost Coca-Cola) , Colanta, Contegral S.A.S. a pivovarnický gigant Bavaria, patřící belgické společnosti AB InBev, vygenerovaly 60 % čistých tržeb z prodeje v tomto sektoru. Údaj pochází z porovnání výsledků 15 velkých kolumbijských společností v sektoru potravin a nápojů za rok 2021. Koncentrace zůstává vysoká v segmentu mléčných výrobků, kde tři místní společnosti - Nestlé de Colombia (místní pobočka švýcarské společnosti Nestlé) a místní mlékárenské výrobce Colanta a Alpina - vygenerovaly 43 % celkových tržeb z tohoto segmentu. Výroba nápojů je stále ovládána několika hlavními hráči, přičemž Bavaria, Industria Nacional de Gaseosas a Postobon S.A. vygenerovaly 54 % čistých tržeb nejlepších 20 společností v podsegmentu pivovarnictví a nealkoholických nápojů. Nejméně koncentrovaným podsegmentem je zpracování ryb, které zahrnuje několik malých výrobců, kteří často nemají potřebné prostředky na rozšíření svých aktivit.

Mezi hlavní hráče na trhu v sektoru potravin a nápojů v Kolumbii v roce 2021 patřily společnosti Grupo Nutresa s čistými tržbami přibližně 12,738 miliard kolumbijských pesos (COP) a Bavaria s čistými tržbami 9,004 miliard COP. Bavaria je přední pivovarnickou společností v zemi a měla nejvyšší čistý zisk v sektoru potravin a nápojů ve výši 2,326 miliard COP. Největšími producenty mléčných výrobků z hlediska čistých tržeb jsou místní mlékárenské společnosti Alpina, Colanta a Nestle de Colombia. Největším zpracovatelem drůbeže v zemi je Avidesa Mac Pollo, zatímco největším producentem masa je společnost Alimentos Carnicos S.A. (patřící pod Grupo Nutresa). Obě posledně jmenované jsou domácí společnosti. Podle veřejně dostupných informací jsou to firmy Grupo Nutresa a Alpina, které jsou považovány za nejvíce inovativní společnosti v potravinářském průmyslu Kolumbie.

Díky ekonomickému oživení Kolumbie došlo k nárůstu přílivu kapitálu. Přímé zahraniční investice ve výrobním průmyslu Kolumbie vzrostly v roce 2021 o 50 % ve srovnání s předchozím rokem. Mezi hlavní transakce fúzí a akvizic v sektoru potravin a nápojů patřila akvizice 30,8% podílu vůdčí místní společnosti Grupo Nutresa domácím bankovním a obchodním konglomerátem Grupo Gilinski za 1,1 miliardy USD v květnu 2022, po třech veřejných nabídkách. V březnu 2021 také francouzská společnost Groupe Pernord Richard získala místního výrobce rumu Ron La Hechicera S.A.S.; hodnota této transakce nebyla na trhu zveřejněna.

Stěžejní sektory potravinářského průmyslu v Kolumbii

Zemědělská výroba

Kolumbie je zemí s ideálními podmínkami pro zemědělství, především díky podnebí, přístupu k vodním zdrojům a absenci ročních období. Zároveň je čtvrtou největší ekonomikou Latinské Ameriky a díky obchodním dohodám s více než 60 zeměmi a geografickému umístění má přístup zhruba k 1,5 miliardě spotřebitelů. Místní zemědělský sektor, stejně jako v mnoha jiných zemích, čelí řadě výzev a překážek, které ztěžují konkurenceschopnost na globálním trhu. Jeden z klíčových faktorů je historický nedostatek investic do zemědělské infrastruktury a technologií. Mnoho farmářů v Kolumbii stále spoléhá na tradiční způsoby hospodaření, což omezuje jejich produktivitu a efektivitu, a pak se některé plodiny nevyplatí pěstovat. Kolumbie je ve světě známa především díky své produkci kvalitní kávy, která se ale kvůli mnoha faktorům v posledních letech zmenšuje. Kromě kávových zrn je země významný producent čerstvých řezaných květin, banánů, cukrové třtiny, tropického ovce, rýže, zeleniny, kakaa a je též čtvrtým největším výrobcem palmového oleje na světě. Krom toho se řadí ke světovým velmocem v chovu dobytka. Živé kusy skotu a hovězí maso vyváží zejména na Střední východ a sever Afriky. Mezi hlavní destinace zemědělských vývozů patří USA (téměř 40 %), dále také Belgie, Nizozemí, Německo a Kanada. Rostou i vývozy do Asie a na již zmiňovaný Střední východ. V posledních letech se místní zemědělci snaží sledovat světové trendy, a proto tradiční plodiny částečně ustupují novým, jako je např. avokádo Hass nebo konopí pro medicínské účely.

I přes zdánlivě optimální zemědělské podmínky a dostatek úrodné půdy Kolumbie nevyužívá plně svůj potenciál. Není schopná uspokojit domácí poptávku po řadě základních potravin, ale ani surovin a vstupů nezbytných pro zemědělskou výrobu. Je proto z velké části závislá na jejich dovozu. Podle Greenpeace je v posledních letech přibližně 30 % potravin (12 miliónů tun ročně) dováženo ze zahraničí. Asi 70 % importu potravin připadá na kukuřici, pšenici a sójové boby. Pšenice se v zemi díky dotacím v zahraničí téměř nepěstuje, dováží se přes 99 % spotřeby této obiloviny, a to z USA, Kanady a Argentiny. Ačkoli kukuřice tvoří základ kolumbijského jídelníčku, importuje se téměř 80 % domácí poptávky. Země tedy silně pocítila růst cen obilovin na světových trzích. Navíc místní zemědělství závisí na dovozu hnojiv, přičemž Rusko je společně s USA historicky hlavním dovozním partnerem. Podle údajů kolumbijského statistického úřadu DANE se podíl ruských importů hnojiv v posledních letech pohyboval kolem 30 % (údaj z roku 2022). Dalším problémem je neefektivní dodavatelský řetězec. V případech, kdy je k dispozici dostatečná výrobní kapacita, řetězec pro dodávání potravin z farem ke spotřebitelům je výrazně neefektivní, což mnohdy vede k nedostatku nebo vysokým cenám. Na vině je především chybějící infrastruktura silnic a dálnic. Kromě toho je Kolumbie zemí, která je otevřená obchodu a spotřebitelé často požadují dovážené zboží z různých důvodů, jako je např. vnímaná kvalita, chuť nebo status. Kolumbie je také stát orientovaný na export především zemědělských produktů, jako je káva, květiny a ovoce, což znamená, že část zemědělské produkce je vyčleněna pro exportní trhy a méně zbývá pro domácí spotřebu.

Kolumbijské zemědělství a potažmo i zpracovatelský sektor se potýkají s nízkou konkurenceschopností. Je proto nutné investovat do technologických inovací a nových zařízení, z čehož vyplývají příležitosti i pro české dodavatele. Jedná se především o zemědělskou techniku, technologie pro chov dobytka a drůbeže, mlékárenské technologie, stroje pro zpracování a výrobu cukru, technologie pro malé a mikro pivovary, stroje na zpracování masa, ovoce a zeleniny a také hnojiva, především ta, které jsou šetrná k životnímu prostředí. S rozmachem 5G sítí v Kolumbii vnímáme velký potenciál také v technologiích pro tzv. chytré zemědělství.

Mezi největší importéry strojů a techniky pro zemědělský sektor za rok 2022 patřily firmy:

IMPORTADORA MONTECARLO MOTORS S.A.S.

CASATORO S.A. BIC

INGENIERIA, MAQUINARIA Y EQUIPOS DE COLOMBIA SOCIEDAD POR ACC

TECNOINDUSTRIAL DEL LLANO S.A.S.

INSUMMA BUSINESS GROUP FARMAVICOLA S.A.

ALPHEX, INDUSTRIAS PLASTICAS Y CIA S EN C

AVIDESA MAC POLLO S.A.

DISTRIBUIDORA NISSAN S.A.

Největšími dovozci hnojiv za rok 2022 byly firmy:

PRECISAGRO S.A.S.

CARBONES DEL CERREJON LIMITED

NITROFERT S.A.S.

MONOMEROS COLOMBO VENEZOLANOS S.A.

NUTRICION DE PLANTAS S.A.

YARA COLOMBIA S.A.

CAMPOFERT S.A.S

Masná výroba

Kolumbie se momentálně řadí na 13. místo s podílem 1,2 % na celosvětové produkci hovězího masa. Chov skotu je v zemi důležitým odvětvím, protože jeho příspěvek 1,4 % k národnímu HDP je považován za vysoký podíl na celkové produkci zboží a služeb ekonomiky země. Kolumbie zároveň získává na významu a postavení v porovnání s ostatními latinskoamerickými zeměmi s významnou produkční a exportní kapacitou v odvětví hovězího masa. Odhaduje se, že 99,2 % spotřebovaného hovězího masa je v Kolumbii domácího původu. V roce 2020 činila spotřeba domácího hovězího masa na obyvatele 17 kg, zatímco spotřeba dovozového masa byla pouze 0,1 kg. Každý obyvatel Kolumbie má statisticky možnost spotřebovat 156 litrů kravského mléka ročně a 18 kilogramů hovězího masa. V roce 2022 stáda v Kolumbii čítala 29,6 milionu dobytka (29 543 715), což zemi řadí na 11. místo na světě. Chov dobytka ročně produkuje 7,393 miliardy litrů mléka a dalších 888 000 tun hovězího masa. Chov dobytka je významným tvůrcem pracovních míst v zemi, přičítá se mu 1,1 milionu přímých pracovních míst, což představuje 6 % celkového počtu pracovních pozic v zemi. Kolumbie je sedmým největším vývozcem hovězího masa v regionu. V roce 2020 Kolumbie importovala 6 682 tun hovězího masa především z USA, Argentiny, Chile, Paraguaye, Uruguaye a Kanady. V případě kuřecího masa činil dovoz 76 000 tun a u vepřového masa 69 000 tun. Kolumbie vyniká schopností rozvíjet chov dobytka v hornatých oblastech, kde je obtížné pěstování plodin nebo chování jiného druhu hospodářských zvířat. Téměř všechny oblasti chovu skotu jsou koncentrovány v suchých částech země. Nejvíce stád se nachází na severu země.

Hlavní výzvy masného průmyslu v Kolumbii:

Nedostatek statistik o výkonnosti jednotlivých regionů
Chybějící definované obchodní trasy a distribuční řetězce
Nedostatek standardizace a charakterizace produktů pro stanovení kvality a ceny
Neexistující nebo neefektivní marketing podporující produkci masa
Nedostatečně rozvinuté technologie chovu a zastaralé procesy

Nejvýznamnější kolumbijské společnosti v masném sektoru:

V roce 2022 první příčku obsadily firmy z potravinářské skupiny Grupo Nutresa se svými společnostmi Alimentos Cárnicos, Atlantic FC a Alimentos Zenú, následované společností Red Cárnica a La Fazenda, zatímco o čtvrté místo se podělily výrobci Expoganados de Colombia a Cerdos de Valle. Mezi další významné výrobce masa a masných výrobků patří: Agropecuaria Los Molinos, Camagüey, Carnes ET Los Monos, Carnes Casablanca, Comestibles Dan, PIC Colombia, Maxialimentos a Cialta.

Kolumbie exportovala od ledna do července 2022 přibližně 120 024 tun masa v hodnotě asi 29 milionů dolarů. Hlavními exportními společnostmi byly Red Cárnica SAS (25 451 tun čistého masa) patřící pod giganta Athena Foods S.A. a Alimentos Cárnicos (2 303 tun) od společnosti Nutresa. Další významní exportéři jsou: Comercializadora derivados cárnicos, Global Hides, Cattlemeat S.A.S., Frigosinu S.A., Cargotrans Import & Export S.A.S. a další.

Významní dovozci technologií pro masný průmysl:

Níže uvádíme některé významné importéry technologie a strojů za rok 2022. Pro potřeby této analýzy vycházíme z celních kódů označující zařízení pro přípravu masa, drůbeže nebo ryb, technologie pro chov dobytka a drůbeže, třízení vajec nebo přípravu potravy pro hospodářská zvířata. Mezi hlavními dovozci (distributoři i farmy) se nachází např.: INDUSTRIAS H.D. S.A. S, POLLOS EL BUCANERO S.A., JUAN NEUSTADTEL S.A.S., AVIDESA MAC POLLO S.A. C.I., TECNOLOGIA ALIMENTARIA S.A.S, RYM DE COLOMBIA S.A.S., GRUPO INDUSTRIAL IDEAGRO S.A.S., ITALCOL S.A. a další.

Mlékárenský průmysl

Kolumbie je v současnosti čtvrtým největším producentem mléka v Latinské Americe, hned po Brazílii, Mexiku a Argentině. Kolumbijské mléko je uznáváno pro svou kvalitu, protože má vyšší obsah bílkovin a tuku, než významní světoví dodavatelé jako je Nový Zéland, Německo, Švýcarsko, Kanada a Spojené státy. V roce 2021 místní chovatelé vyprodukovali 3,381 miliardy litrů mléka a sektor přímo zaměstnával okolo 700 tisíc lidí. Země má v současnosti okolo 400 tisíc farem produkujících mléko. Mezi hlavní exportní destinace (z celkových 16 po celém světě) patřilo v roce 2021 Rusko (37,7 % vývozu, především výrobků jako je máslo, koncentrované mléko a smetana), USA (35,7 % vývozu, především čerstvé sýry) a Ekvádor (5,7 % vývozu, především kondenzované mléko).

Mléčné výrobky hrají v kolumbijské stravě po desetiletí velmi důležitou roli a mlékárenský sektor je jedním z klíčových hráčů v ekonomice země. Spotřeba mléka a jeho derivátů v Kolumbii podle údajů Ministerstva zemědělství vykazovala mezi lety 2010 a 2020 poměrně silný růst. Zatímco v roce 2010 připadalo v průměru na každého Kolumbijce 139 litrů vypitého mléka ročně, v roce 2020 to bylo litrů 158. Nicméně od roku 2021 se průměrná spotřeba výrazně snížila, a to o 9 litrů na osobu za rok. Může za to vysoká inflace a nárůst spotřebitelských cen. Cena mléka se v roce 2022 zvýšila o 37 %. Navíc nejnižší sociologické vrstvy místního obyvatelstva (tzv. estratos 1 a 2) jsou největší konzumenti mléka a mléčných výrobků. Odhaduje se, že představují 60 % spotřebitelů, což přímo ovlivňuje toto odvětví.

Ačkoliv je mlékárenský průmysl v Kolumbii relativně vyspělý, stále se potýká s hlavním problémem, který je přítomný napříč potravinářským sektorem. A sice nízká přidaná hodnota vyráběných produktů. Kolumbie je sice významným producentem mléka, ale i přesto v zemi prakticky neexistuje nabídka kvalitních sýrů a přírodních jogurtů, které by pocházely z místní produkce. Netradiční sýry nebo jiné mléčné produkty, zcela běžné pro českého spotřebitele, proto většinou pocházejí z dovozu a jsou výrazně dražší než běžné kolumbijské mlékárenské výrobky. Proto tento sektor nabízí velké příležitosti nejen v oblasti exportu hotových mléčných výrobků, ale také pro inovativní řešení a vyspělé technologie na zpracování mléka a jeho derivátů za účelem vytváření nových, konkurenceschopnějších a sofistikovaných produktů. Na druhou stranu je třeba dodat, že vzhledem ke zpomalení ekonomiky země a vysokým nákladům na financování technologických projektů v sektoru se v příštích letech jeví jako obtížně realizovatelné.

Hlavní hráči na trhu (podle provozních příjmů za rok 2021)

1. Colanta: Společnost je významným příkladem zemědělsko-průmyslového družstva, které využívá model solidární ekonomiky k transformaci a uvádění zemědělských produktů na trh. S více než 14 000 členy, většinou malých producentů, Colanta vyrábí a prodává 26 % formálního mléka spotřebovaného v Kolumbii.

2. Alpina: Společnost, která má závody v Kolumbii a Ekvádoru, vyváží na různé trhy v Karibiku, Mexika, Kanady a Evropy. Před nedávnem navíc získala 70 % americké společnosti Clover Sonoma ze severní Kalifornie, se kterou aspiruje na zvýšení tržeb okolo 33 %.

3. Alquería: Firma spolupracuje ruku v ruce s více než 13 000 malými a středními farmáři, vlastní osm zpracovatelských závodů, dodává asi 100 000 obchodníků a nabízí zaměstnání více než 6 000 lidem.

4. Algarra: společnost, která patří do peruánského konglomerátu, Grupo Gloria, má závody v Zipaquirá, Cogua, Simijaca a Barranquilli. Celkově vytváří kolem 900 přímých a 1000 nepřímých pracovních míst.

5. Auralac: Této společnosti, kterou založili dva kolumbijští bratři v kolumbijském Medellínu se před nedávnem podařilo zvýšit tržby natolik, že se dostala do žebříčku 1000 největších společností v Kolumbii.

6. Parmalat: Společnost patřící do francouzské nadnárodní skupiny Lactalis.

Výroba alkoholických a nealkoholických nápojů

Nápojový sektor je dalším významným průmyslem v Kolumbii s dlouholetou tradicí. Průměrná spotřeba nealkoholických slazených nápojů v Kolumbii je 52 litrů na osobu za rok. V zemi existuje několik předních výrobců nealkoholických nápojů, kteří dominují na trhu. Mezi ty největší patří:

1. Postobón: Společnost Postobón je jedním z předních výrobců nealkoholických nápojů v Kolumbii. Je známá svou širokou škálou produktů, včetně sodovek, ovocných džusů, vody, energetických nápojů a dalších nápojů. Mezi nejznámější značky Postobón patří Colombiana, Pony Malta a Hit.

2. Coca-Cola FEMSA: Coca-Cola je jedním z největších výrobců nápojů na světě a má silnou přítomnost také v Kolumbii. Společnost vyrábí širokou škálu nealkoholických nápojů, včetně různých druhů Coca-Coly, džusů, balených vod apod.

3. Alpina: Alpina je významným producentem mléčných výrobků a nealkoholických nápojů v Kolumbii. Nabízí širokou škálu produktů, včetně mléčných koktejlů, smoothies, jogurtových nápojů a dalších.

4. Bavaria: Firma Bavaria, součást skupiny AB InBev, se zabývá výrobou piva, ale má také portfolia nealkoholických nápojů. Nabízí například nealkoholická piva, energetické nápoje a další nápoje.

Tyto společnosti patří mezi největší hráče na trhu nealkoholických nápojů v Kolumbii mající silnou pozici díky svým známým značkám, širokému sortimentu a rozsáhlé distribuční síti. Místní výroba alkoholických nápojů v Kolumbii do značné míry závisí na kategorii. Z piva se 97,5 % vyrábí lokálně místním monopolem Bavaria, patřící do skupiny AB-Inbev. V případě vína je to přesný opak a prakticky veškerá spotřeba je dovážena ze zahraničí, protože neexistuje místní produkce. Na poli lihovin je trh rozdělen mezi domácí produkci a import v přímé závislosti na druhu nápoje. Zatímco rum a brandy pochází z domácí výroby, whisky, gin a vodka se dovážejí. Obchodní bilance Kolumbie s alkoholickými nápoji je v deficitu, protože podle statistik se místní výroba prakticky neexportuje do zahraničí.

Země EU jsou hlavními vývozci lihovin do Kolumbie a zároveň evropské výrobky vč. destilátů mají u místních pověst vysoké kvality. Další výhodou evropských producentů je, že v rámci Andské dohody o volném obchodu s EU je většina lihovin osvobozena od cla, resp. jsou dojednány nižší sazby dovozního cla. Dobrou zprávou je i fakt, že mileniálové stále více pijí vodku, gin a rum. Statisticky je také potvrzeno, že spotřeba lihovin dlouhodobě vzrůstá u žen. Movité obyvatelstvo Kolumbie preferuje prémiové a dovozové lihoviny. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že průměrný kolumbijský spotřebitel je velice citlivý na cenu, a proto dává přednost levným nebo standardním značkám. Další nevýhodou místního trhu je, že i přes vzrůstající tendenci mezi mladší generací konzumovat zahraniční značky, běžný spotřebitel je věrný tradičním druhům destilátů jako je místní aguardiente a rum, které zůstávají dominantními nápoji na trhu s lihovinami. Nevýhodou pro zahraniční exportéry může být i samotný proces vstupu na trh, který může být pomalý a složitý.

Nejprodávanějším alkoholickým nápojem v Kolumbii je pivo. Země má rozmanitou nabídku piv a kolumbijský trh s pivem má stále možnosti růstu a expanze. Pivo má vysokou poptávku díky své ceně a nízkému obsahu alkoholu. Spotřeba piva na hlavu v zemi byla v roce 2021 v průměru 52 litrů a v roce 2022 vzrostla o 5,7 % na 55 litrů. Dalším oblíbeným alkoholickým nápojem je aguardiente (anýzový likér). Whisky se také stává stále populárnější, zejména mezi importovanými lihovinami. Ostatní alkoholické nápoje, jako je víno, tequilla, vermut, gin, brandy a koňak, zaznamenávají od roku 2020 mírný růst. Importované lihoviny jsou však stále více ovlivněny vysokou cenou dolaru a cly.

Místní výroba alkoholu

Téměř každý kolumbijský department má svůj monopol na výrobu a distribuci alkoholu. Domácí výroba lihovin je poměrně velká. Kolumbie je velkým producentem pálenky aguardiente, získané fermentací a pozdější destilací cukrové třtiny. Země v průměru vyprodukuje 60 milionů litrů aguardiente ročně. Rum je druhý nejvíce vyráběný alkoholický nápoj v Kolumbii s produkcí v průměru asi 42 miliony litrů ročně. Fabrica de Licores y Alcoholes de Antioquia, Industria de Licores de Caldas, Empresa de Licores de Cundinamarca a Licores del Valle jsou nejvýznamnějšími čtyřmi hráči na trhu a představují přibližně 80 % místní produkce.

Produkce kávy

Kolumbie je předním světovým výrobcem jemné kávy a speciálních káv, které vynikají svým původem, technikou výsadby, ručním sběrem a prémiovou kvalitou. Národní odrůdou je Arabica, výjimečná pro různé faktory: větší kyselost a jemnost, lepší kvalitu nálevu, intenzivní vůni a nižší koncentraci kofeinu, což z ní dělá zdravější variantu. Kolumbie má výsadu mít oddělené sklizně v prvním a druhém semestru, což umožňuje spolehlivé dodávky dobré kvality. Kolumbijská káva se vyrábí v oblastech s odlišnými klimatickými a geografickými charakteristikami, což jí dává zvláštní vlastnosti, díky kterým je preferována znalci po celém světě. Odhaduje se, že přibližně 540 000 kolumbijských rodin žije z kávového průmyslu. Místní káva se vyváží do více než 100 zemí, přičemž mezi hlavní trhy patří USA, Německo a Japonsko. V roce 2020 země vyprodukovala 14,8 milionů 60kilových pytlů kávových zrn.

Příležitost pro české exportéry vidíme např. v oblasti zpracování kávy na lyofilizovanou. Tento typ je mezi konzumenty stále žádanější. Na druhou stranu Kolumbie má nedostatečnou kapacitu pro výrobu a lyofilizovaná káva se často dováží do země ze zahraničí.

Níže uvádíme největší hráče v kolumbijském kávovém průmyslu podle generovaných tržeb v miliardách pesos v roce 2021:

Produkce kakaa

Podle Mezinárodní kakaové organizace dosahuje pouze 12 % světové produkce prvotřídní kvality. V případě Kolumbie do této kategorie spadá 95 % veškerého vyprodukovaného kakaa na území státu. Vynikající kvalitu ocenily organizace jako International Cocoa Awards nebo Salón del Chocolate. Na pěstování kakaa a výroby jeho derivátů se podílejí malí a střední výrobci, kteří spojují více než 65 000 rodin. Pěstování kakaa v Kolumbii upevňuje mír a rozvoj v regionech, a proto je národní vládou vnímáno jako priorita pro realizaci projektů zaměřených na zlepšení produktivity a kvality života pěstitelů a výrobců. Kolumbijské kakao se vyváží do 65 destinací a mezi hlavní obchodní partnery patří Mexiko, USA a Ekvádor.

Mezi největší exportéry kakaa v Kolumbii patří firmy Compañía Nacional de Chocolates S.A. Casa Luker S.A., Super S.A., Compañía Colombiana Agroindustrial S.A. a Colombina S.A.

Příležitostí pro české exportéry může být především modernizace stávajících nebo budování nových linek na základní zpracování kakaových bobů a / nebo následné zpracování derivátů jako je kakaové máslo nebo kakaový likér.

Očekávaný vývoj sektoru v následujících letech

Podle zveřejněných odhadů a předpovědí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a společnosti Global Research & Data Services pro období 2022-2026 se předpokládá, že díky postpandemickému oživení ekonomiky se obnoví poptávka i disponibilní příjmy domácností. Celková produkce potravin v Kolumbii bude nejpravděpodobněji růst ročním průměrným tempem 1,5 %. Co se týče externího prodeje, sektor potravin a nápojů má v příštích letech velkou příležitost v zahraničí. Očekává se, že segment olejů a tuků bude profitovat z rostoucí poptávky po udržitelnějších palivech, a proto by deriváty z palmového oleje měly představovat velkou příležitost pro zvýšení produkce a exportu.
Segment masa a mléčných výrobků má velkou příležitost jak na vnitřním, tak i na zahraničním trhu. Podle studie FAO a OECD "Agricultural Outlook 2022-2031" se očekává, že průměrná spotřeba bílkovin na osobu do roku 2031 se zvýší o 4 % na 87 g/den/osoba, přičemž živočišné bílkoviny budou mít větší spotřebu ve vysokopříjmových zemích. To otevírá nové možnosti pro růst exportu kolumbijského masa a rybích produktů na vyspělé trhy po celém světě. Podle zprávy se také předpokládá, že celosvětová spotřeba mléčných výrobků poroste ročním průměrným tempem 1,4 % v následující dekádě. Nicméně kolumbijským výrobcům mléčných výrobků stále zbývá prostor ke zlepšení efektivity produkce mléka, přihlédneme-li k tomu, že v roce 2021 činila produktivita mléčného sektoru v Kolumbii 2,02 tuny/jednotku ve srovnání s USA, které zaznamenaly produktivitu 10,4 tuny/jednotku. Výkon na trhu nápojů by měl nadále pokračovat v růstovém trendu od roku 2021, protože se zotavuje celkový disponibilní příjem domácností.

Import potravin do Kolumbie

V roce 2021 bylo v Kolumbii vyprodukováno přibližně 73,2 milionu tun potravin a dovezlo se 13,8 milionu tun, což představovalo zboží v celkové hodnotě hodnotu 8 830 milionů amerických dolarů. Kolumbie zůstává čistým dovozcem mnoha zemědělských produktů a nemá dostatečné zdroje v zemi pro uspokojení rostoucí poptávky potravinářského průmyslu. Navíc jsou některé tyto produkty nezbytnými surovinami pro výrobu krmiv pro zvířata, jako jsou kuřata, prasata a ryby. Nejvíce dovozů těchto surovin ze zahraničí je v podobě kukuřice (6,1 milionu tun), pšenice (1,9 milionu tun) a sójových bobů (1,5 milionu tun). Hrách, fazole, ječmen, cukr a palmový olej mají nejnižší podíl mezi importovanými zemědělskými produkty.

Příležitosti pro české exportéry

Místní potravinářský a nápojový průmysl představuje přibližně 28 procent celkové hodnoty produkce výrobního sektoru v zemi. Kolumbie je rychle rostoucím trhem pro produkty s přidanou hodnotou. Dá se konstatovat, že existuje všeobecný potenciál pro nové produkty ve všech potravinářských kategoriích. Zejména segment zdravé stravy se rozvíjí velmi rychle. Dále se na trhu úspěšně prosazují vína a gurmánské produkty. Organické potraviny jsou aktuálním trendem a prodejci hledají nové dodavatele. Existuje rostoucí domácí poptávka po vyšší kvalitě potravin, protože si kolumbijští spotřebitelé stále více osvojují zdravější stravovací návyky. Potenciál proto nabízí potraviny s nízkým obsahem cukru, soli, vysokým obsahem bílkovin a nízkým nebo žádným obsahem tuku a trans tuků. Např. zdravé tyčinky se stávají stále populárnějšími. Segment sladkostí také zaznamenává v poslední době růst. Se zvyšujícím se povědomí o zdravých potravinách roste poptávka po sladkostech, které obsahují méně cukru nebo jsou veganské či bezlepkové. Roste také poptávka po prémiové kvalitě a luxusních sladkostech. I přes to, že se na místním trhu vyskytují významní výrobci, jako je firma Colombina, Nacional de Chocolates anebo nadnárodní Mondelez, nabídka z místní výroby není příliš rozmanitá, což představuje obchodní příležitosti pro zahraniční dodavatele.

Mimo jiné byla zaznamenána rostoucí poptávka po nejrůznějších čajích díky zvýšenému zájmu o zdraví a marketingovým aktivitám místních distributorů. Očekává se, že to povede k růstu spotřeby čaje v následujících letech. Trend v konzumaci balené vody a zdravých nápojů v zemi má taktéž stoupající tendenci. Jedná se především o produkty jako jsou energetizující nápoje, vodu s přidanými vitamíny anebo minerály, ochucené vody nebo minerálky. Na vzestupu jsou také alkoholické nápoje, především u žen. Ty požadují „sofistikovanější“ alkoholické nápoje a nové netradiční příchutě. Růst je značný také u pití piva. Konzumenti typicky z vyšší a vyšší střední třídy vyžadují netradiční druhy piv.

Co se týká technologií, zařízení a strojů, tak některé konkrétní příklady byly již uvedeny v textu výše. Kromě nich Kolumbie představuje potenciál pro moderní výrobní linky do všech subsektorů potravinářského průmyslu, který je v mnoha případech založen na tradičních neautomatizovaných výrobních procesech. Do popředí se dostává také téma internetu věcí, strojového učení, vyššího stupně automatizace pro zajištění vyšší efektivity při výrobě a omezení dopadu výroby na životní prostředí. Uhlíková neutralita a ochrana životního prostředí je jedním z hlavních pilířů současné vlády napříč všemi odvětvími. V zemědělském sektoru, kterému se podrobněji věnujeme v samostatné analýze, existuje velký potenciál v tzv. inteligentním zemědělství.

Regulace potravin v Kolumbii a právní rámec

V průběhu posledních 10 let prošel kolumbijský potravinářský průmysl významnými změnami ovlivněnými regulacemi s cílem zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin. Zde přinášíme shrnutí hlavních milníků, které tuto transformaci ovlivnily. V roce 2013 byly stanoveny důležité hygienické požadavky pro potravinářský průmysl, včetně dodržování dobrých výrobních postupů, analýzy rizik a kritických kontrolních bodů, školení zaměstnanců a pravidelných inspekcí. V roce 2015 došlo k revizi klasifikace potravin podle jejich rizikovosti pro veřejné zdraví. Potraviny byly rozděleny do kategorií s vysokým, středním a nízkým rizikem, což má přímý vliv na získání povolení od kontrolního úřadu INVIMA. V roce 2016 byl zaveden automatizovaný proces vydávání povolení pro provozování potravinářských zařízení. V roce 2020 byla vydána regulace snižující obsah sodíku v potravinách jako prevence chronických neinfekčních onemocnění. A k poslední výrazné regulaci došlo v roce 2022, kdy došlo k nařízení úpravy obecných požadavků pro označování potravin a vylepšení označování výživových hodnot a varovných štítků.

INVIMA

(Instituto Nacional de Vigilancia de Medicamentos y Alimentos) je kolumbijský národní úřad pro dohled nad léky a potravinami. Je to regulační orgán, který je odpovědný za regulaci, registraci, dohled a kontrolu léků, potravin, kosmetiky a dalších výrobků, které ovlivňují veřejné zdraví v Kolumbii. INVIMA se zaměřuje na zajištění bezpečnosti, kvality a účinnosti těchto výrobků a zajišťuje, že splňují stanovené normy a předpisy. Má pravomoci v oblasti registrace, inspekce, sledování a vynucování předpisů, ochrany spotřebitelů a prevence rizik pro veřejné zdraví.

ICA

ICA (Instituto Colombiano Agropecuario) je kolumbijský zemědělský a živočišný ústav. Je to vládní agentura, která má za úkol regulovat, dohlížet a podporovat zemědělství, chov dobytka a rybolov v Kolumbii. ICA se zabývá ochranou rostlin, zdravím zvířat a bezpečností potravin, aby zajistila, že zemědělské produkty splňují příslušné normy a jsou bezpečné pro spotřebitele. Ústav také provádí inspekce, uděluje certifikáty a povolení, a poskytuje technickou podporu a poradenství zemědělcům a chovatelům. Cílem ICA je podporovat udržitelné a konkurenceschopné zemědělství v Kolumbii a chránit zdraví a bezpečnost veřejnosti. Certifikát ICA je nutný např. pro dovoz hnojiv nebo veškerých živočišných výrobků ze zahraničí.

Povinné varovné štítky

Od 14. června 2024 musí všechny národní i importované potravinové produkty prodávané v Kolumbii splňovat výživové informace a varovné štítky. Stanovuje to zákon č. 810/2021 a určuje technická pravidla pro označování potravin. Potraviny, které nebudou splňovat tato pravidla, musí být staženy z trhu, resp. se nebudou moci do země dovážet. Existují však určité výjimky pro potraviny např. ve vratných obalech a pro produkty, které již byly na trhu před zavedením nových pravidel.

Další etikety na obalech

Dalším důležitým faktorem, který se týká alkoholických nápojů, je etiketa a značení na obalu výrobku. Lihoviny musí na kolumbijském trhu splňovat jak obecná pravidla označování podle zákona, tak i konkrétní pravidla pro označování alkoholických nápojů včetně povinného upozornění rizik nadměrného pití alkoholu, jak je stanoveno ve vyhlášce 1686 z roku 2012. Existují také určitá reklamní omezení týkající se lihovin a alkoholu obecně. Podobná nařízení platí pro výrobky z tabáku.

Registrace obchodní značky

Českým exportérům důrazně doporučujeme řešit téma registrace obchodní značky. Kolumbie, stejně jako Česká republika, je signatářem Madridské úmluvy. Nicméně to neznamená, že výrobek je automaticky registrovaný ve všech zemích. Při procesu je nutné zvolit konkrétní země, tzn. v tomto případě Kolumbii. Nezaregistrované značky může využít místní spekulant a ochrannou známku českého exportéra si zaregistrovat. V takovém případě má zahraniční firma minimální šanci na úspěch, aby svou ochrannou známku získala právní cestou zpět. Nezbývá nic jiného, než svůj výrobek prodávat buď pod jinou značkou, anebo si tu zaregistrovanou od spekulanta koupit, což může přijít na nemalé peníze. Proto českým exportérům radíme, aby toto téma řešili v dostatečném předstihu. V některých případech se vyplatí značku zaregistrovat ještě před samotným oslovováním potenciálních partnerů a tím se vyhnout možným nepříjemnostem v budoucnu.

V případě, že by se český exportér rozhodl registraci značky provézt přímo v Kolumbii, doporučujeme, aby vše vyřizovali na svou společnosti, nikoliv na jméno kolumbijského partnera. Dokument má platnost několik let, což komplikuje případnou spolupráci s jiným lokálním distributorem, v případě rozvázání spolupráce s původním. Pokud se česká firma rozhodne k registraci ještě před samotným hledání obchodního partnera v Kolumbii, může tak učinit prostřednictvím místního právníka. Naše zahraniční kancelář CzechTrade vám může doporučit kvalitní a prověřené právníky, se kterými máme velmi dobrou zkušenost. Registrace značky nebo ochranné známky legálně spadá pod instituci Superintendencia de Industria y Comercio (SIC). Co se týká časové náročnosti celého procesu, ta velmi závisí na okolnostech, samotném produktu, mezinárodních certifikátech, kterými česká firma disponuje a tak podobně. Na posouzení žádosti má SIC ze zákona 15 pracovních dní. V případě, že zjistí nesrovnalosti nebo nedostatky v žádosti, prodlužuje se lhůta o dalších 60 pracovních dní. Následně je ochranná známka uveřejněna v Úředním věstníku SIC po dobu 30 pracovních dnů. Tato lhůta slouží pro zúčastněné strany uplatňovat svá práva a podávat námitky. Následně SIC analyzuje, zda jsou splněny všechny zákonné požadavky pro registraci, případně může požádat o doplnění informací. Po splnění všech podmínek SIC vydá osvědčení o registraci známky.

Veletrhy a oborové akce

Alimentec – mezinárodní potravinářský veletrh, významný v rámci regionu pořádaný každoročně v Bogotě na výstavišti Corferias. Letos se akce konala v termínu 18. – 21. června 2023. Datum konání příštího ročníku prozatím nebylo ohlášeno.

Cafés de Colombia – veletrh zaměřený na kávový průmysl pořádaný na výstavišti Corferias v hlavním městě. Letošní ročník se koná v termínu 19. – 22. října 2023.

Andinapack – mezinárodní veletrh zaměřený na špičkové technologie pro potravinářský, nápojový a agro průmysl. Jedná se o významnou akci pro oblast Andského regionu, Střední Ameriky a Karibiku. Aktuální ročník se pořádá v Bogotě na Corferias v termínu 27. – 30. listopadu 2023.

Užitečné kontakty

Superintendencia de Industria y Comercio – SIC

Národní instituce pro ochranu hospodářské soutěže, ochranu spotřebitele a správce Národního systému průmyslového vlastnictví.

https://www.sic.gov.co/

Instituto Nacional de Vigilancia de Medicamentos y Alimentos – Invima

Národní kontrolní a regulační instituce, která chrání zdraví Kolumbijců prostřednictvím hygienických předpisů spojených s konzumací a používáním léků, potravin, zdravotních pomůcek a jiných výrobků z oblasti zdravotnictví.

https://www.invima.gov.co/