Lékařská péče přibližně 96 % obyvatelstva je hrazena z povinného zdravotního pojištění. Jedná se o dvojúrovňový systém, kde si lidé mohou platit soukromé pojištění u privátních společností prostřednictvím mezd a příspěvků zaměstnavatele. Těm, kteří si soukromé pojištění nemohou dovolit, je péče dotována veřejným zdravotním pojištěním.

V současné době platí, že všichni obyvatelé jsou povinni se zaregistrovat u kolumbijských zdravotních pojišťoven, tzv. EPS (Empresa Promotora de Salud). Lidé si mohou vybrat vlastní EPS a ta nesmí žádosti zamítnout. Veškeré příspěvky od pojištěnců jsou shromažďovány institucí Administradora de los Recursos del Sistema General de Seguridad Social en Salud (ADRES) a následně přerozdělována fondem Fondo de Solidaridad y Garantía (FOSYGA) zpět jednotlivým EPS v závislosti na množství a typu jejich pojištěnců. Jedná se o proces založený na tzv. systému solidarity.

EPSky kontraktují Instituciones Prestadoras de Servicios (IPS), což jsou jednotlivé nemocnice, kliniky, laboratoře apod. V celé zemi existuje okolo 46 000 takovýchto společností, z nichž mnohé jsou menší zdravotnická nebo specializovaná zařízení. Některé EPS provozují svá vlastní IPS a zároveň mají smlouvy s dalšími, většinou úzce specializovanými IPS. Dobře finančně zajištění jedinci mohou využívat tzv. „předplacenou medicínu“ a získat tak přístup k nejlepší možné lékařské péči v zemi.

Současná vláda prezidenta Gustava Petra vypracovala návrh na reformu zdraví v Kolumbii. V podstatě se jedná o jakousi centralizaci zdravotního systému s důrazem na jeho dlouhodobou udržitelnost. Stát i nadále bude představovat hlavní zdroj financování. Novinkou by měl být zánik subjektů podpory zdraví, které doposud fungovaly jako prostředníci mezi poskytovateli služeb a občany. Další důraz je kladen na snížení rozdílů mezi dostupností a kvalitou péče především v hůře dostupných nebo méně osídlených oblastech, včasná diagnostika a prevence nemocí a podobně. Návrh zákona také stanovuje, jaké zdravotní služby mohou být poskytovány soukromými subjekty a které veřejnými nebo tzv. smíšenými subjekty.

Státní instituce Cuenta de Alto Costo každý rok zveřejňuje žebříček nejlepších EPS a IPS v jednotlivých kategoriích, čímž se snaží stimulovat jednotlivé organizace k investicím do kvality a efektivity poskytovaných služeb.

Kolumbie patří k nejrychleji rostoucí a nejstabilnější ekonomice v rámci Latinské Ameriky (LA). Podle výzkumu časopisu Ceoworld Health Care Index za rok 2021 se země nacházela na 35. místně v žebříčku nejlepší zdravotní péče na světě z celkového počtu 89 sledovaných zemí. Index klasifikuje jednotlivé zdravotní systémy v kategoriích, jako jsou dostupnost lékařské péče, infrastruktura, počet odborníků, dostupnosti léků a náklady na léčbu. Kolumbie v tomto srovnání předčila země, jako jsou Itálie, Chile nebo např. Brazílie.

Pro srovnání, nejlepší péče je podle studie v Singapuru a naopak nejhorší v sousední Venezuele. Je však třeba poznamenat, že se pozice Kolumbie ve světovém srovnání v jiných studiích liší. Např. časopis The Economist zařadil místní zdravotní systém na šestou pozici ze 40 sledovaných zemí. Světová zdravotnická organizace zařadila Kolumbii v roce 2021 na 22. místo ze 191 hodnocených zemí. 

Státní výdaje do tohoto sektoru za rok 2022 činily přibližně 4,1 % HDP, což řadí Kolumbii mezi země v regionu, které nejvíce investují do zdraví. Ve srovnání s vyspělým světem ale Kolumbie investuje do tohoto sektoru výrazně méně. I přes relativně vysoké státní výdaje do zdravotnictví se země potýká s problémem dostupnosti zdravotní péče. Na jedné straně jsou velká města a velmi rozvinuté oblasti se silnou soukromou sférou ochotnou investovat a na druhé straně zde existují velmi chudé komunity v nerozvinutých částech země, kde lidé nemají přístup ke kvalitnímu zdravotnictví. Proto je Kolumbie trhem jak pro nová inovativní řešení, tak i pro rozvoj projektů, kde zásadní roli hrají základní vybavení a materiál.

Kolumbie je výrazně závislá na dovozu zdravotnických zařízení a technologií. Odhaduje se, že import ze zahraniční představuje okolo 82 % celkového trhu, protože výrobky pro zdravotnictví vyráběné lokálními firmami jsou na velmi nízké technologické úrovni. V čem je tato země naopak silná a relativně soběstačná, je výroba spotřebního zdravotnického materiálu. Podle dovozních statistik se během roku 2022 do Kolumbie importovalo lékařské vybavení za 16,7 milionu USD, což je číslo, které se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 snížilo o 41,7 %. Je to dáno především odezněním pandemie covidu-19.

Kolumbie je v současnosti třetím největším trhem v rámci Latinské Ameriky hned za Brazílií a Mexikem a svou pozici by si měla udržet i v následujících letech. Se vstupem v platnost Dohody o volném obchodu ze srpna 2013 mezi Kolumbií a zeměmi EU bylo okamžitě zrušeno 65 % veškerých dovozních cel na vybrané zboží a u ostatních položek se postupně dovozní clo snižuje, až bude úplně odbouráno. Jedná se o přechodné období do roku 2023. Převážná většina zboží, včetně zdravotnické techniky, je zahrnuta v seznamu volného dovozu bez jakýchkoliv omezení.

Největší podíl na kolumbijském trhu patří importu z USA, což představuje přibližně jednu třetinu veškerého dovozu zdravotnického vybavení. Dalšími významnými dodavateli jsou Čína, Německo, Mexiko a Irsko, přičemž čínský podíl na místním trhu velmi rychle roste. Kolumbie má kromě EU vyjednanou dohodu o volném obchodu s předními výrobci zdravotní techniky, jako jsou USA nebo Kanada a Japonsko.

Hlavní oblast trhu s touto technikou je soustředěna do hlavního města a jeho blízkého okolí. To dokládá i fakt, že v Bogotě mají své pobočky mnozí velcí hráči na trhu, např. Johnson & Johnson, Siemens, 3M Medtronic, General Electric Boston Scientific, B. Braun Medical, Fresenius, Boston Medical Devices Stryker, Becton Dickinson, Dräger GAES, Glidewell Laboratories Nipro, Philips nebo Starkey.

V Kolumbii je přibližně 60 dovozců zdravotnického zařízení, avšak pět nejvýznamnějších představuje 60,6 % hodnoty importu. Jedná se o:

• Draeger Colombia S.A.: na prvním místě se 17,1 % trhu, což odpovídá 2,9 milionu USD, zejména zastoupeným anesteziologickým vybavením (34,1 %), monitory vitálních funkcí (25,2 %) a inkubátory (24,8 %),
• Tecnica Electro Medica S.A: vložené zboží v hodnotě 2,5 milionu USD, 15 % z celkového dovozu. V tomto případě se nejvíce dovážely monitory životních funkcí (34,5 %), anesteziologické přístroje (28,9 %) a operační stoly (18,9 %).
• Gemedco S.A. je třetí v žebříčku s 12 % trhu, v hodnotě 2 miliony USD, spojený s monitory životních funkcí (44,9 %), ventilačním zařízením (26 %) a operačními stoly (14,7 %).
• Nova Medica Ltda dovezla lékařské vybavení v hodnotě 1,4 milionu USD, tedy 12 % z celkového počtu, zejména zastoupené monitory vitálních funkcí (40,6 %), inkubátory (40,3 %) a anesteziologickým vybavením (10,5 %).
• G. Barco S.A. uzavírá top 5 s 8,1% účastí, což představuje o něco méně než 1,4 milionu USD. Tato společnost nakoupila přístroje především pro anestezii (59,7 %), ventilaci (21,8 %) a monitory životních funkcí (16,3 %).

Další společnosti jako LAS Electromedicina S.A., Mindray Medical Colombia S.A.S., Fundación Cardiovascular De Colombia Zona Franca S.A.S., Maquet Colombia S.A.S a G & C Medicals Ltda jsou součástí top 10 největších importérů.

V Kolumbii existuje mnoho dovozců tohoto sortimentu. Ti se však ale výrazně liší kvalitou a rozsahem. Nalezení vhodného dovozce je klíčové a jedná se o proces, který vyžaduje rozsáhlou časovou investici. Zahraniční kancelář CzechTrade v Bogotě vám ráda pomůže s vytipováním a výběrem vhodného partnera pro místní trh. Zde uvádíme několik příkladů firem. Při hledání distributora je třeba vycházet z širších seznamů a firmy důkladně prověřovat. Nejedná se o prověřené firmy, ale o společnosti uváděné v odborných médiích:

• IMCOLMEDICA – diagnostická zařízení, laboratorní vybavení, chirurgické nástroje, kyslíková terapie
• CORALMEDICA – anestézie a ventilace, zařízení pro sterilizaci, nemocniční nábytek a vybavení
• BIOPLAST – respirační terapie, ultrazvuky, zařízení pro laboratoře a všeobecné lékařství
• PROMEDCO – ultrazvuky, rentgeny, monitorovací zařízení, diagnostické přístroje, přístroje pro endoskopii, nábytek
• ORTHOPEADICS – ortopedické přístroje
• INSTRUMENTACIÓN – zařízení pro intenzivní péči, pobyt v nemocnici, chirurgické sály, neurologii
• DOQUIMED – veškeré segmenty zdravotního sektoru specializované na diagnostiku
• GILMEDICA – vybavení pro JIP, estetická medicína, kardiotomografy, mamografy apod.

Příležitosti pro české exportéry

Kromě výše uvedených importních položek patří mezi velmi žádané technologie např.: chirurgické, stomatologické a veterinární nástroje, ortopedická zařízení, naslouchátka, protetické přístroje, diagnostická zobrazovací zařízení, laboratorní vybavení, ultrazvuky, mamografy, kardiovaskulární zařízení, přístroje pro dermatologické a laserové ošetření (poptávka podporována tzv. zdravotní turistikou a rostoucí poptávkou po plastické chirurgii), zařízení pro jednotky intenzivní péče, kardiologie, neurologie a onkologie, vybavení pro modernizaci nemocnic.

V souvislosti s dlouhodobým plánem Ministerstva zdravotnictví zvýšit prevenci, modernizovat diagnostiku, snížit počet pacientů s cukrovou a rakovinou nebo zkvalitnit život s těmito nemocemi by české firmy mohly místním nemocnicím nabídnout řešení pro zlepšení kvality života pacientů s těmito chorobami, diagnostická zařízení zaměřená na včasnou detekci závažných onemocněních nebo technologie v oblasti onkologie, screeningu apod.

Hlavní důvody, proč je Kolumbie zajímavým trhem se zdravotní technikou:

• Kolumbie je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v LA. Zdravotnictví je jedním z nejstabilnějších sektorů v rámci země.
• Kolumbie má nejvyšší hodnocení zdravotního systému v Latinské Americe a podle WHO je 22. nejlepší na světě. 23 z 58 nejlepších nemocnic na kontinentu je právě v Kolumbii.
• Mezi priority v nadcházejících letech současného ministra zdravotnictví patří tematika nepřenosných chorob, zvyšování kvality péče, důraz na efektivitu nákladů, hledání řešení v oblasti prevence, screeningu a včasné léčby, nebo také dálkové školení a vzdělávání.

Vnímání Kolumbie v otázce regulace trhu se zdravotními potřebami a přístroji není tak přísné ve srovnání s ostatními zeměmi Latinské Ameriky, například s Mexikem nebo Brazílií. Nicméně samotný proces může být velice zdlouhavý a byrokraticky náročný.

Každá společnost, která uvažuje o dodávání zdravotnického zařízení na místní trh, musí mít vyřízenou registraci u Národního institutu kontroly medikamentů a potravin INVIMA. Tuto část většinou zajišťuje místní zástupce nebo distributor zahraniční firmy. Pokud má výrobce daný produkt certifikovaný pro prodej např. v EU nebo USA, je samotný proces registrace relativně jednoduchý. Obecné informace, požadavky nebo samotný proces registrace zdravotnického zařízení jsou k nahlédnutí na webu INVIMA.

Klasifikace zdravotnické techniky se v Kolumbii řídí čtyřstupňovým rizikovým modelem (třída I, třída IIa, třída IIb a třída III). Tato klasifikace je podobná systému v EU a dalším např. GHTF (Global Harmonization Task Force). Pokud dané zařízení patří do skupiny s nižším rizikem (podle kol. systému), může si společnost zažádat o zrychlené přezkoumání a dostáhnout tak vstupu na trh v kratší době. Za ideálních podmínek registrace trvá přibližně 3 týdny v závislosti na typu výrobku, potřebných certifikátů apod.

Důrazně doporučujeme, aby česká společnost registrovala své výrobky u INVIMA pod svým názvem, a nikoliv pod jménem místního distributora. V takovém případě by totiž nebylo možné změnit distributora, případně využít služeb dalšího partnera, a to po dobu platnosti certifikátu (obvykle 5–10 let).

Kolumbijský trh je relativně otevřený, ale vstup na něj není většinou pro nové firmy úplně jednoduchý. Podle informací z portálu Trading Economics z roku 2020 je Kolumbie na 67. místě ze 190 zemí v indexu jednoduchosti podnikání (Ease of Doing Business Index). Pro srovnání, Česká republika byla ve stejný rok na 41. místě.

Pro vstup na lokální trh s lékařským zařízením je třeba, aby si česká společnost zaregistrovala v Kolumbii firmu, anebo aby si vybrala lokálního partnera. Nejběžnější způsob je spolupráce přes importní firmu nebo oficiálního zástupce. Klíčové především pro zdravotnický sektor je, aby tato osoba nebo firma měla dobré vztahy jak s privátní sférou, tak i s tou státní. Zkušenosti s importem a s participací na státních tendrech jsou důležité vlastnosti místního partnera. S výběrem vhodného kandidáta vám můžou pomoci v rámci služeb pracovníci kanceláře CzechTrade v Bogotě.

Po navázání spolupráce s lokálním zástupcem přichází na řadu registrace výrobků u INVIMA. Registrace je platná obvykle 10 let. U zařízení skupiny I a IIa platí, že registrace se automaticky obnoví v okamžiku předložení žádosti u INVIMA. U skupin IIb a III se musí žádost o obnovení/prodloužení registrace předložit INVIMA minimálně 3 měsíce před vypršením platnosti daného certifikátu. Je třeba počítat s tím, že proces registrace obvykle trvá v rozmezí 1 až 2 měsíce.

Níže přinášíme orientační ceny za registraci INVIMA:

• Registrace produktu: poplatek činí 3,3násobek minimální měsíční mzdy, což v roce 2023 při průměrném kurzu platném ke dni vypracování této analýzy (květen 2023) činí přibližně 850 USD + DPH 19 %.
• Modifikace existující registrace: poplatek činí 0,6násobek minimální měsíční mzdy, což v roce 2023 při průměrném kurzu platném ke dni vypracování této analýzy činí přibližně 155 USD + DPH 19 %.
• Pro administrativní pomoc při registraci INVIMA lze využít některých místních renomovaných právnických kanceláří. Honoráře za registraci se mohou pohybovat v rozmezí 1500–2300 USD bez DPH 19 %. Poplatek obvykle zahrnuje jak přípravu podkladů pro sepsání žádosti o registraci INVIMA, tak i samotnou žádost na úřadě a následné kroky pro její získání.

Upozorňujeme, že ceny jsou pouze orientační v závislosti na nabídce každé právnické kanceláře a rozsahu požadovaných služeb.

Jak již bylo řečeno, kolumbijský trh se zdravotnickou technikou je výrazně závislý na dovozu ze zahraničí. Pro místní partnery je klíčovým faktorem cena, což je bohužel všeobecným pravidlem napříč všemi sektory. Ve zdravotnictví je ale kromě ceny vyvíjen velký tlak i na kvalitu nabízeného zboží.

Hlavní koncoví uživatelé ve zdravotním sektoru v Kolumbii jsou nemocnice. Ty jsou zároveň považovány za hnací sílu pro zadávání veřejných zakázek ve státních nemocnicích za účelem zvýšení efektivity, snížení provozních nákladů a získání akreditace za kvalitu prováděných služeb. Historicky byly tyto inovace řízeny konkrétním lékařem pro konkrétní účel, nebo výrobcem, který pomáhal realizovat pilotní projekty s cílem představit a prodat své produkty. Mnoho kolumbijských univerzit však tento trend mění tím, že stimuluje inovace prostřednictvím vzdělávání a „objevováním“ nových technologií.

Obchod na dálku

V Kolumbii se všeobecně klade velký důraz na silné mezilidské vztahy. To se promítá i do zdejších obchodních zvyklostí a jedná se o jeden z důležitých faktorů, které musí vzít zahraniční partneři v potaz. Osobní kontakt s kolumbijskou firmou je velmi důležitý a například pouhý obchodní oběd s místním partnerem přinese do tohoto vztahu mnohem víc důvěry a porozumění.

Při obchodování na dálku s místní společností je také nezbytné udržovat pravidelný kontakt. Opět nejlépe osobní. V dnešní době můžeme ale využívat i nejrůznější prostředky komunikace. Např. Whatsapp je tu běžně užívaným způsobem, jak se spojit s podnikateli a obvykle funguje mnohem lépe než třeba e-mail. Při komunikaci s místními partnery je také mít na paměti, že preferovaným jazykem zůstává španělština. Anglický jazyk mnohdy v praxi nepoužívají ani vedoucí pracovníci firem.

Kolumbie nediskriminuje zahraniční dodavatele a umožňuje jim účastnit se veřejných výběrových řízení. Dodavatelé jsou však vázáni přísnými předpisy, aby se těchto tendrů mohli zúčastnit. Zahraniční společnosti se musí zaregistrovat u Registro Único de Proponentes (RUP) a jsou povinny jmenovat právnickou osobu (právního zástupce). Dále je třeba zřídit si zde kancelář anebo spolupracovat s místní společností.

Lokální soukromé lékařské subjekty jsou v mnoha případech vázány stejnými pravidly a předpisy jako veřejné nemocnice. Model, v němž soukromá zařízení žádají o státní financování při zadávání veřejných zakázek, se děje prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Soukromí hráči, kteří nespadají pod kritéria stanovená vládou, si mohou vytvořit vlastní postupy pro zadávání zakázek.

Proces výběrového řízení

Postup:

• Studie proveditelnosti: studie o potřebě konkrétní veřejné zakázky.
• Žádost o předložení návrhů: popis kritérií pro způsobilost účastnit se tendru.
• Představení podmínek a detailů veřejné zakázky.
• Zápis do Sistema Electrónico de contratación Pública (SECOP): Zveřejnění tendru na oficiálním portálu zadávání veřejných zakázek.

Podle průzkumu, který na místním trhu provedla nizozemská vláda v roce 2019, vyplývá, že spolupráce ve smyslu prodeje diagnostických přístrojů, je jednodušší s privátním sektorem. Nejefektivnějším způsobem zahájení spolupráce je oslovení konkrétního lékaře (specialisty) nebo ředitele dané soukromé kliniky. Dalším zajímavým zjištěním je, že 90 % veškerých obchodů s firmami ze zdravotního sektoru, je koncentrováno na území hlavního města.

V současné době jsou v kolumbijském soukromém sektoru aktivní velké zahraniční skupiny, které nakupují pro velké sítě nemocnic. Za účelem vstupu do těchto typů vyjednávání jsou zásadní a klíčové vztahy prostřednictvím ambasád a diplomatických skupin.

Ze studie také vyplývá, že je v Kolumbii velmi těžké uzavřít partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) především kvůli náročné legislativě. Dalším důvodem, proč tomu tak je, je fakt, že u soukromých společností panuje značná nedůvěra ve státní instituce. Studie také uvádí, že to jsou EPSky, které mají plnou kontrolu nad výdaji a rozhodují o tom, jaký typ investic půjde do jaké služby. Výzkum také zmiňuje, že se platby dodavatelům zdravotnického vybavení v poslední době zrychlily ze 100 na 80 dní.

Role EPS v privátním a veřejném zdravotním sektoru

V současné době existuje v Kolumbii 44 EPS, z nichž většina funguje v rámci tzv. dotovaného režimu (stát kontraktuje tyto společnosti a platí je z daní poplatníků). 10 z celkového počtu funguje na základě plateb od pojištěnců a 3 využívají obou režimů současně. Vzhledem ke skutečnosti, že všichni Kolumbijci mají povinnost spadat pod jeden z těchto režimů, hrají EPSky ve zdravotnickém sektoru důležitou roli.

Kolumbijské zdravotnictví funguje na základě systému solidarity a systém jako celek podporuje také vysoce rizikové skupiny klientů. EPSky jsou motivovány k tomu, aby poskytovaly pouze nezbytnou péči a zabránily šíření nebo rozvinutí nemoci, a tím následně vysokým nákladům za léčbu v budoucnosti.

Klíčová kritéria pro nákup zahraničního zboží a služeb

Následující body se vztahují nejen na zdravotnický sektor, ale dají se aplikovat napříč celým trhem.

• Cena a kvalita: Kolumbie je trh velmi citlivý na cenu. Cena je zásadní faktor při výběru dodavatele zdravotnického zařízení. Hned za ní následuje kvalita nabízeného zboží/služby.
• Záruční a pozáruční opravy: místní firmy kladou velký důraz na to, aby dodávající zahraniční společnost zaručila bezproblémový záruční a pozáruční servis.
• Zaškolení místních pracovníků: důležitou roli hraje také schopnost zahraniční firmy zaškolit místní pracovní sílu.

Digitální evidence pacientů

Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem informatiky představilo desetiletý Plán digitální transformace a interoperability zdravotnictví na roky 2021–2031. Digitalizace tohoto sektoru byla dlouhá léta odkládána a hlavní hnací silou byla pandemie covidu-19.

Mezi stěžejní cíle této iniciativy patří projekt elektronické lékařské knihy. Pilotní projekt se provádí v hlavním městě a okolních obcích departmentu Cundinamarca. Počítá s tím, že postupně budou zdravotní údaje Kolumbijců spadat pod jeden nástroj, který bude obsahovat standardizované údaje, aby výsledná databáze byla efektivní pro každého aktéra v systému, přičemž je velký důraz kladen na kybernetickou bezpečnost a jednoduchou správu dat. Podle vlády je tento krok klíčový pro dosažení interoperability v celém plánu digitální vlády.

Stěžejním úkolem tohoto projektu je tedy integrovat všechny subjekty zdravotního sektoru a integrovat tato data do tzv. „digitální složky občana“. V současnosti je celostátně do pilotního projektu připojeno necelých 600 zdravotnických subjektů a různé sektory vlády. První dokončená implementovaná procedura v systému je digitální potvrzení o očkování proti covidu-19. Metou je postupné zapojení všech zdravotnických zařízení v Kolumbii do této infrastruktury.

Telemedicína

Další z milníků, které pandemie zanechala a který je druhou výzvou pro zdravotnický systém v Kolumbii, je implementace telemedicíny v zemi. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví aktuálně pouhá 4,2 % autorizovaných poskytovatelů zdravotní péče v zemi nabízí telemedicínu, a to přibližně v 370 obcích Kolumbie. Navíc existuje propastný rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem, protože 90 % telemedicíny provozují soukromé subjekty.

Kolumbie má bezmála 50 milionů obyvatel. Před pandemií se uskutečnilo měsíčně v průměru méně než milion telekonzultací. Po pandemii se průběžně realizuje asi 6 milionů telekonzultací měsíčně. Během celé pandemie bylo na dálku vyšetřeno zhruba 165 milionů pacientů. V plánu rozvoje zdravotního sektoru pro roky 2021–2031 se vláda zavázala ještě více telemedicínu zpřístupnit svým občanům, především v odlehlých částech země.

Příležitosti pro české exportéry

České firmy by v této otázce mohly nabídnout řešení telemedicíny umožňující vzdálený přístup na hůře dostupná místa v zemi, možnosti telemedicíny umožňující efektivitu v komunikaci mezi doktory nebo doktorem a pacientem, aplikace ke zlepšení administrativních procesů v rámci jednotlivých nemocnic, nebo řešení, která zjednoduší nebo unifikují databáze, a tím umožní výměnu informací o pacientech mezi nemocnicemi/institucemi a zároveň zaručí ochranu proti zneužití těchto dat.

Tento sektor, do kterého řadíme léčebnou, preventivní, estetickou a wellness medicínu, má v Kolumbii vzrůstající charakter. Dostupné údaje hovoří o tom, že se v zemi ročně provede okolo 300 tisíc plastických operací, čímž Kolumbie získala 14. příčku ve světovém srovnání a 4. v rámci Latinské Ameriky (po Brazílii, Mexiku a Argentině). Mezi nejčastější zákroky patří úprava prsou, liposukce, abdominoplastika a blefaroplastika. Vzrůstající trend je zaznamenán i u mužů, kteří nejčastěji vyhledávají neinvazivní a chirurgické estetické ošetření obličeje.

Důvodem, proč je Kolumbie vyhledávanou destinací plastické chirurgie, je, že tato země může nabídnout svým zahraničním klientům nejen kvalitní zdravotnická zařízení a péči, ale především velmi dostupné ceny. Náklady na zákroky jsou tu totiž o 40–60 % nižší než např. v USA. U některých zákroků rozdíl dosahuje dokonce až 80 %. Pro srovnání: operace bypassu by v USA stála okolo 80 000 USD, zatímco v Kolumbii přibližně 26 000 USD. Náhrada kolene ve Státech přijde na 40 000 USD a v Kolumbii na 15 000 USD.

Bogota je typickou destinací pro operace srdce, zatímco Medellín je známý pro svou kosmetickou chirurgii, oční zákroky nebo stomatologické úkony. V Medellínu má sídlo celkem 8 ze 42 nejvýznamnějších nemocnic v Latinské Americe a v celé Kolumbii se nachází 5 nemocnic s akreditací JCI (Joint Commision International). Podle nejnovější studie Mezinárodní společnosti estetické a plastické chirurgie si 26 % pacientů, kteří se rozhodli pro mezinárodní elektivní estetickou chirurgii, vybralo Kolumbii. Odhaduje se, že do Roku 2032 sektor vygeneruje příjmy minimálně v hodnotě 6,3 miliardy USD.

I přes veškeré dosavadní úspěchy řeší Kolumbie i několik výzev k tomu, aby se nadále prezentovala jako vedoucí destinace ve zdravotní turistice. Podle společnosti Colombia Productiva musí země překonat některé mezery v infrastruktuře a dvojjazyčnosti, aby mohla dále využívat své výhody konkurenčních cen a svého lidského talentu

Existuje široká škála výrobků a technologií, které mohou u místních klinik plastické chirurgie najít uplatnění. Jedná se o jednoduché výrobky jako skalpely, svorky, retraktory anebo anesteziologická vybavení, operační stoly a světla, zařízení pro liposukci (kanyly, tumescentí roztoky), laserová zařízení vč. přístrojů na obnovu povrchu kůže, depilaci, mikrochirurgická vybavení anebo implantáty a další protetická zařízení využívaná v plastické chirurgii.

Top 25 nejlepších nemocnic v Kolumbii

Následující seznam představuje 25 nejlepších kolumbijských nemocnic za rok 2022. Žebříček, známý jako The World’s Best Hospitals je sestaven na základě dat statistického portálu Statista. Ze žebříčku dále vychází, že v prvních 250 nejlepších nemocnicích světa se umístila i kolumbijská Fundación Valle Del Lili. Obsadila 149. příčku.

1. Fundación Valle Del Lili
2. Fundación Santa Fe De Bogota
3. Hospital Pablo Tobón Uribe
4. Fundación Hospitalaria San Vicente De Paul
5. Hospital Universitario San Ignacio
6. Clínica Del Country
7. Clínica De Marly S.A
8. Administradora Clinica La Colina SAS
9. Centro Médico Imbanaco De Cali S.A.
10. Hospital General De Medellin Luz Castro De Gutierrez, E.S.E
11. Clínica De Occidente
12. Empresa Social Del Estado Hospital Universitario De La Samaritana
13. Servicios Especiales De Salud Hospital Universitario De Caldas
14. Clinica Medellin S.A
15. Fundación Hospital San Vicente De Paul Rionegro
16. Clinica Los Nogales Sas
17. Clinica Del Prado S.A.S
18. Clínica las Américas 
19. Organizacion Clinica General Del Norte
20. E.S.E. Hospital Universitario Departamental De Nariño
21. Clinica Centro S.A
22. Sociedad Medica Clinica Maicao S.A
23. Hospital Universitario Clinica San Rafael
24. Clínica De Alta Complejidad Santa Bárbara S.A.S
25. Clinica Portoazul S.A Sigla Cpa

2022 s obratem 22 bilionů pesos (v přepočtu přibližně 105,8 miliardy CZK) z nichž zhruba 66 % uhradily pojišťovny, nemocnice a vláda). Zbytek si hradili pacienti. Očekává se, že v následujících letech bude počet hrazených léků pojišťovnami ještě dál růst. Z celkového objemu největší částka připadá na farmaceutika na léčbu rakoviny a cukrovky.

Kolumbie má deficitní obchodní bilanci s podílem dovozu 98 % oproti 8 % vývozu na celkovém zahraničním obchodu s farmaceutickými výrobky. To ukazuje na silnou závislost na importu v Kolumbii. V loňském roce bylo zaznamenáno tempo růstu exportu 7 %. Exportované produkty tvoří z 93 % léčiva, 5 % jsou biologické produkty a zbývající 2 % představují organické chemikálie, vitamíny a antibiotika. Cílové destinace kolumbijských medikamentů jsou z 88 % Latinská Amerika, Severní Amerika (6 %) a Evropa (3 %) (údaj z roku 2021). Naopak v případě importů do země jsou hlavní dodavatelé Kolumbie z Evropy (42 %), Severní Ameriky (29 %) a Asie (23 %).

Laboratoře, které dominují místnímu trhu s farmaceutiky, jsou Abbott, Tecnoquímicas, Sanofi, Glaxo Procaps, Procter & Gamble, Megalabs, Novamed a Nestlé. Nejprodávanějšími produkty jsou kojenecké mléko a výživové přípravky, acetaminofen, opalovací krémy, ibuprofen, laktobacily, minerály a vitamíny, vitamín C, amoxicilin a azithromycin. Další významnou skupinou výrobků, které se v Kolumbii prodávají v lékárnách, nejsou léky, ale mají vysoký obrat, jsou plenky pro děti, pleťové masky, zubní pasty pro dospělé, deodoranty, hygienické vložky, vlhčené ubrousky a pleny pro seniory.

Informace ohledně domácí produkce farmaceutik v dostupných veřejných zdrojích nejsou příliš aktualizované. Podle údajů Národní asociace podnikatelů (ANDI) bylo v roce 2019 v Kolumbii registrován 306 subjektů z farmaceutického sektoru. Zhruba 70 % z nich se soustředí na prodej medikamentů a 30 % firem na jejich výrobu.

Meditech je významná akci v regionu, která je pořádána každé dva roky za spolupráce Asociace kolumbijských nemocnic a klinik (ACHC) a Messe Dusseldorf. Příští ročník se bude konat na bogotském výstavišti Corferias v termínu 9.–12. července 2024.