Povzbuzena předchozími úspěchy, organizace ISRO během nedávného sympozia nastínila další třífázový přístup průzkumu Měsíce.

První fáze plánu se zaměřuje na vývoj technologií a robotické mise. Nadcházející mise Chandrayaan-4 při níž ISRO plánuje sběř vzorků z Měsíce a jejich dopravu na Zemi k podrobné vědecké analýze. Zajímavostí je, že sonda Chandrayaan-4 bude před samotným přistáním na Měsíci sestavena ve vesmíru. 

V druhé fáze je cílem dosáhnout přistání s posádkou na Měsíci do roku 2040.

Nově oznámená třetí fáze vyvrcholí zřízením lunární vesmírné stanice, čímž se Indie dostane do čela výzkumu vesmíru. Očekává se, že tato lunární základna bude sloužit jako centrum pro vědecký výzkum, využívání zdrojů a potenciálně jako odrazový můstek pro budoucí mise do hlubokého vesmíru.

Stanice by mohla hrát klíčovou roli při studiu geologie Měsíce, testování nových technologií a přípravě na dlouhodobou přítomnost člověka mimo oběžnou dráhu Země.

Start stanice Bharatiya Antariksha, první indické vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země, je plánován na rok 2035. Tato platforma na oběžné dráze Země bude sloužit jako klíčový testovací prostor pro technologie a systémy potřebné pro ambicióznější lunární stanici.

Plán ISRO je v souladu s celosvětovým trendem obnoveného zájmu o průzkum Měsíce, kdy několik zemí a soukromých subjektů oznámilo plánované mise na Měsíc.

Indický přístup však vyniká komplexní, postupnou strategií, která propojuje současné možnosti s dlouhodobými vizionářskými cíli. Zatímco ISRO pracuje na těchto milnících, agentura pokračuje ve vývoji klíčových technologií, včetně nosné rakety nové generace (NGLV) a pokročilých systémů podpory života. Tento vývoj má zásadní význam nejen pro lunární stanici, ale také pro širší cíl Indie v oblasti výzkumu vesmíru.

Zdroj:  https://www.indiatoday.in/ 

Zpracoval tým CzechTrade Indie - Bengalúru.