Indonésie požádala o vstup do bloku BRICS již před několika lety. V roce 2025 byla oficiálně přijata ostatními členy uskupení.
Indonésie se formálně připojuje k uskupení BRICS jako plnoprávný člen, čímž dále rozšiřuje skupinu velkých rozvíjejících se ekonomik, která zahrnuje také Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku. Indonésie již dříve vyjádřila své přání připojit se ke skupině jako prostředek k posílení rozvíjejících se zemí a prosazování zájmů takzvaného globálního Jihu.
Brazílie, která v roce 2025 předsedá bloku, uvedla, že členské státy schválily vstup Indonésie na základě konsensu v rámci úsilí o rozšíření, které bylo původně schváleno na summitu bloku v roce 2023 v Johannesburgu. Indonéská volba dostala od bloku zelenou v roce 2023, ale země požádala o připojení po prezidentských volbách, které se konaly v loňském roce. Prezident Prabowo Subianto se ujal úřadu v říjnu.
Do skupiny BRICS patří také Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Brazílie si během svého předsednictví klade za cíl posílit spolupráci mezi zeměmi globálního Jihu a reformovat multilaterální instituce. Jedním z cílů je rozvoj platebních prostředků, které by usnadnily obchod mezi členskými zeměmi. Během posledního summitu BRICS v ruské Kazani v listopadu 2024 jednaly členské země o posílení nedolarových transakcí a posílení místních měn. To vyvolalo znepokojení u nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který reagoval tím, že členům skupiny oznámil možnost použít nástroj 100% celní sazby. Letošní summit BRICS se bude konat v červenci v Rio de Janeiru.
Analytici však vyzvali vládu, aby byla jako člen BRICS opatrná uprostřed současné křehké geopolitické situace poznamenané prohlubujícími se rozpory mezi hlavními mocnostmi.
Zdroj: www.jakartapost.com
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie.
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Turecko zprovoznilo nové elektrárny zaměřené převážně na obnovitelné zdroje energie. Cílem je posílit energetickou soběstačnost a snížit závislost na dovozu.