Sucho v Itálii dosáhlo znepokojivé úrovně, a to natolik, že během jednoho roku byl zaznamenán 51,5% úbytek obnovitelných vodních zdrojů ve srovnání s historickým průměrem, který je měřený od roku 1950.

Itálie trpí čtvrtou nejvyšší mírou vodního stresu v Evropské unii (index 3,3 z 5). Horší hodnoty mají pouze Belgie (4,4), Řecko (4,3) a Španělsko (3,9).

V Itálii je dvanáct regionů s vysokým vodním stresem. Basilicata, Kalábrie, Sicílie, Puglia jsou nejexponovanější ze všech, za nimi následují Kampánie, Lazio, Marche a Umbrie, Toskánsko, Molise, Sardinie a Abruzzo. Do roku 2030 se má v některých italských regionech ještě zintenzivnit vodní stres, s nárůstem o 8,7 % v Ligurii, 6,1 % ve Friuli-Venezia Giulia a 5,7 % v Marche.

Globální oteplování a sucho postihují hlavně zemědělství a vodní energie

Italské zemědělství, které je již nyní vystaveno četným tlakům, čelí rostoucímu nedostatku vody, což ohrožuje produkci potravin a udržitelnost zemědělství. Například produkce medu klesla o 70 %, hrušek o 63 % a třešní o 60 %. Elektřina z vodních elektráren, která pro Itálii představuje základní zdroj obnovitelné energie, trpí v důsledku snižování vodních zdrojů, což ohrožuje schopnost země uspokojovat poptávku po energii prostřednictvím čistých zdrojů.

Poslední dva roky byly pro Itálii velmi náročné. Rok 2023 byl obzvláště horký a v roce 2022 země čelila nebývalé vodní krizi kvůli dramatickému snížení vodních srážek, a také deficitu sněhové pokrývky o 60 % ve srovnání s průměrem za desetiletí 2010-2021.

Úbytek vody v roce 2022 se rovná množství potřebnému k zavlažování přibližně 641 000 hektarů půdy, což je plocha odpovídající celé zemědělské ploše regionu Lazio. Kromě toho se rovná vodě, kterou ročně spotřebuje více než 14 milionů lidí, tj. obyvatel regionů Lombardie a Piemontu, a zároveň množství, které spotřebuje výroba v 82 000 výrobních společností, což odpovídá průmyslové struktuře regionů jako Veneto, Friuli-Venezia Giulia a Emilia-Romagna.

„Situace s vodou vyžaduje okamžitou a koordinovanou akci," apeluje Valerio De Molli, vedoucí partner a CEO Evropského domu Ambrosetti, dodává: „Je zapotřebí, aby všechny zúčastněné subjekty, od institucí až po občany, podporovaly udržitelné postupy hospodaření s vodou a investovaly do inovativních technologií, které nám umožní čelit této mimořádné události. Je důležité modernizovat a zefektivnit naši vodní infrastrukturu, optimalizovat sběr a skladování vody a aktivovat 20 % potenciálně využitelných objemů, které již existují ve velkých italských přehradách. Pouze integrovaným a prozíravým přístupem, který musí prosazovat i občané, budeme schopni zaručit vodní bezpečnost naší země a prosperitu budoucích generací.“

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie.
Zdroj: La Repubblica