Výstavba nové elektrické stanice umožní od roku 2030 napájet lodě z břehu na kontejnerových a automobilových terminálech v Göteborgu.
Göteborgská přístavní správa zahájila výstavbu nové transformátorové stanice u svých kontejnerových a automobilových terminálů. Smlouva o stavbě byla uzavřena s firmou AF Bygg Väst, součástí AF Gruppen Sverige, s kontraktem v hodnotě 129 milionů švédských korun (přibližně 270 milionů českých korun).
Nová stanice s kapacitou 19 MVA bude schopná napájet současně sedm kajových míst – pět v kontejnerovém terminálu a dvě v bilterminálu. Dokončení je plánováno na březen 2027.
Tento projekt je součástí širšího investičního záměru přístavu Göteborg, který do roku 2030 plánuje kompletní zavedení systému Onshore Power Supply (OPS), který umožní napájet lodě přímo ze sítě na souši. OPS výrazně snižuje emise oxidu uhličitého, síry a dusíku, a podle odhadů přístavu může elektrifikace kontejnerových lodí snížit roční emise CO2 o více než 5600 tun.
Pro české dodavatele se zde otevírá možnost zapojit se do významného zeleného projektu v oblasti energetiky a průmyslové infrastruktury. Firmy s odborností na transformátory, elektrické rozvodny, kabelové systémy, automatizaci či stavební práce spojené s energetickou infrastrukturou mohou nabídnout své služby a technologie. Neváhejte oslovit naši kancelář CzechTrade Skandinávie. Pomůžeme vám navázat nové obchodní kontakty.
Napsala zahraniční kancelář CzechTrade Skandinávie.
Brazilská vláda totiž zavádí opatření na podporu postižených exportérů a ta vliv amerických cel výrazně zmírňují.
Zvýšení cen, úspory a snižování počtu zaměstnanců přinesly Deutsche Post 38% růst provozního zisku v oblasti doručování dopisů a balíků na německém trhu.
Turecko zahájilo výstavbu koridoru Dörtyol-Hassa. Projekt zkrátí přepravní trasy a podpoří obchod, logistiku i nové exportní příležitosti.
V roce 2025 stojí Peru před zásadní výzvou v nakládání s komunálním odpadem. Země produkuje neudržitelné objemy odpadu, přičemž v metropolitní oblasti Limy vzniká denně přibližně 23 000 tun tuhého komunálního odpadu. Odborníci odhadují, že 78 % tohoto množství je technicky recyklovatelných, avšak reálně se zpracují méně než dvě procenta. Rozdíl mezi potenciálem a skutečným využitím odhaluje slabiny v systému – nedostatek třídicích kapacit, nízkou environmentální gramotnost a přetrvávající závislost na neformálních sběračích, kteří tvoří hlavní pracovní sílu v recyklačním řetězci. Státní kroky, jako vydávání nových předpisů, jsou postupné a jejich implementace zůstává pomalá.