Americká dopravní platforma Lyft oznámila akvizici evropské mobility služby FreeNow, kterou dosud společně vlastnily automobilky BMW a Mercedes-Benz.
Americká společnost Lyft, známá především ze severoamerického trhu, podniká zásadní krok ke své expanzi do Evropy. Oznámila akvizici platformy FreeNow, která nabízí služby, jako jsou klasické taxi, sdílené jízdy, e-koloběžky nebo carsharing. Za tuto transakci zaplatí 175 milionů eur (198 milionů dolarů).
FreeNow působí ve více než 150 městech v devíti evropských zemích a dosáhla v roce 2024 rentability díky 13% meziročnímu růstu příjmů. Podle Lyftu tato akvizice téměř zdvojnásobí velikost cílového trhu společnosti na více než 300 miliard osobních přeprav ročně. Lyft zároveň označil vstup do Evropy za strategicky načasovaný a finančně udržitelný.
Pro evropský trh sdílené dopravy je tento krok dalším potvrzením trendu konsolidace a digitalizace. Přibližně polovina taxislužeb v Evropě je podle údajů stále offline, což představuje velký prostor pro růst digitalizovaných platforem. Lyft se ale bude muset vyrovnat s konkurencí etablovaných hráčů, kterými jsou Uber nebo estonský Bolt, a kteří v Evropě drží silnou pozici.
Zároveň vstup na evropský trh přináší i nové regulatorní výzvy. Řada evropských zemí, včetně České republiky, tlačí na zajištění základních pracovních práv pro řidiče – například garance minimální mzdy nebo placené dovolené. Bolt již taková opatření zavedl ve Velké Británii a lze očekávat, že obdobné požadavky budou brzy platit i jinde v EU.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade USA, Austin.
Zdroj: www.reuters.com
Egyptská vláda představila soubor opatření, která mají modernizovat celní systém, urychlit odbavení zboží a zlepšit podmínky pro domácí i zahraniční investory.
Americká společnost Hims & Hers Healt tímto krokem výrazně rozšiřuje své působení v Evropě a posiluje svou pozici v globální expanzi na trzích digitální zdravotní péče.
V albertském Kananaskis nedaleko Calgary se od 15. do 17. června 2025 uskutečnil summit skupiny G7.
Polské ministerstvo obrany zahajuje rozsáhlý strategický projekt s názvem Zelený průmyslový region Kaszubia. S rozpočtem přesahujícím 250 miliard zlotých jde o největší vládní investici posledních let – ambicióznější a finančně náročnější než plánovaný Centrální komunikační uzel (CPK).