V jihozápadním Nizozemsku u města Terneuzen bylo dne 11. října otevřeno nové námořní zdymadlo.
Na slavnostním otevření se podíleli Král Willem-Alexander z Nizozemska a Král Filip z Belgie.
Výstavba zdymadla trvala víc než 7 let a stála 1,2 miliardy eur. Až 80 % nákladů hradí Belgie kvůli požadavku na větší zdymadlo, které umožní proplouvat námořním lodím až do města Gent. Finančně na výstavbu přispěla také Evropská unie.
Nové námořní zdymadlo je 427 metrů dlouhé, 55 metrů široké a téměř 16,5 metru hluboké. Díky takovým rozměrům se nyní námořní zdymadlo v Terneuzenu řadí mezi jedny z největších na světě. Projekt nepřinese do regionu jenom nový významný logistický článek infrastruktury, ale také tvorbu nových pracovních míst spojených se správou zdymadla.
V průběhu výstavby projekt čelil několika překážkám. Od pandemie COVID-19 a protipandemickým restrikcím, kdy bylo povoleno jenom omezené množství pracovníku na staveništi, dále byly kvůli omezením zpožděné dodávky komponentů z Číny. Inflace zapříčiněná válkou na Ukrajině a také nález PFAS (perfluorované a polyfluorované alkylové látky) v půdě vedli k dodatečným výrazným zvýšením nákladů.
Přes všechny překážky dospěla výstavba významného námořního zdymadla k svému úspěšnému konci. Jeho otevření však neznamená, že zdymadlo je okamžitě v provozu v plné kapacitě. Veškerý personál je potřebné nejdříve adekvátně zaškolit. Práce pokračují také v okolí komplexu zdymadla. Servisní přístav, kde budou umístěné remorkéry a další námořní služby, ještě není hotový.
Zdroj: www.fd.nl
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko.
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Energetická scéna Peru prochází významnou transformací. Země, tradičně spoléhající na vodní energii a zemní plyn, stále více obrací svou pozornost k nekonvenčním obnovitelným zdrojům energie (OZE), především k solární fotovoltaice (FV) a větrné energii.