Nizozemská inflace dosáhla v prosinci 4,1 %, což je výrazně více než průměr eurozóny, kde činila 2,4 %. Největší vliv na růst cen měly služby a potraviny, zatímco ceny zboží zůstaly stabilní. Analytici očekávají, že inflace v Nizozemsku zůstane nad 3 % až do roku 2026.
Nizozemská inflace dosáhla v prosinci 4,1 %, jak vyplývá z předběžných údajů Nizozemského statistického úřadu. Tento výsledek zvedl celoroční index spotřebitelských cen (CPI) za rok 2024 na 3,3 %. Oproti listopadu, kdy cenová hladina meziročně vzrostla o 4 %, byl prosincový výsledek jen o něco málo vyšší a odpovídal očekáváním. Prognózy bank ING a Rabobank dokonce počítaly s ještě vyšší devalvací (4,4 % a 4,3 %), zatímco ABN Amro byla s odhadem 4 % konzervativnější.
I přesto, že inflace v Nizozemsku pomalu klesá, zůstává vysoko nad průměrem eurozóny, kde v prosinci dosáhla 2,4 %. Rozdíly vývoje cen mezi zeměmi eurozóny jsou patrné – v Irsku, Itálii nebo Finsku byla inflace pod 2 %, zatímco v Estonsku, Belgii a Chorvatsku rostly ceny ještě rychleji než v Nizozemsku.
Hlavními tahouny prosincové inflace v Nizozemsku byly služby a potraviny. Ceny potravin, nápojů a tabáku vzrostly o 6,7 %, zatímco služby, podpořené růstem mezd, zdražily o 5,8 %. Energie, která v listopadu zaznamenala pokles, byla v prosinci meziročně dražší o 1,4 %. Naopak ceny zboží zůstaly stabilní.
Analytici Rabobank předpokládají, že inflace CPI zůstane nad 3 % nejen letos, ale i v příštím roce. Teprve v roce 2027 by mohla klesnout na 2 %. Ekonomové upozorňují na rizika spojená s geopolitickými faktory, jako jsou nová dovozní cla, která plánují Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Tyto kroky pravděpodobně vyvolají podobnou reakci Evropské unie a mohou ještě více ovlivnit cenovou hladinu v Nizozemsku i eurozóně.
Navzdory snahám o stabilizaci zůstává nizozemská inflace jedním z největších ekonomických problémů, který bude nutné řešit v následujících letech.
Zdroj: www.fd.nl
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Energetická scéna Peru prochází významnou transformací. Země, tradičně spoléhající na vodní energii a zemní plyn, stále více obrací svou pozornost k nekonvenčním obnovitelným zdrojům energie (OZE), především k solární fotovoltaice (FV) a větrné energii.