Nízká porodnost a prodlužování průměrné délky života zařadily Itálii mezi evropské země s nejstarší populací. Demografická nerovnováha je navíc umocňována nejen mezinárodní migrací, ale také tou vnitřní, která způsobuje stále větší rozdíly mezi severem a jihem, jež se postupně vylidňuje. Velkým problémem jihu je odliv mladých kvalifikovaných pracovníků. Trh práce je nejistý a práce často špatně placená, proto mladí hledají lepší podmínky v severních regionech.

Za 20 let opustilo jižní regiony Itálie více než 2,5 milionu lidí, z čehož 808 tisíc do 35 let a z toho 263 tisíc absolventů. Z 81 % směřovali sever a střed země. Po odečtení pozitivní migrace ztratil jih 1,1 milionu obyvatel. Do roku 2080 se odhaduje ztráta více než 8 milionů obyvatel na jihu, což se rovná téměř dvěma třetinám celostátního úbytku o 13 milionů.

Populace jihu, která se v současnosti rovná 33,8 % italské, by se v roce 2080 mohla snížit na pouhých 25,8 %. Proces postupného stárnutí země se v následujících desetiletích nezastaví. V příštích 60 letech se očekává, že jih ztratí 51 % nejmladší populace do 14 let, což je 1,276 milionu lidí, středních a severních regionech to má být o 55 000 obyvatel, to je úbytek o 19,5 %. Populace v produktivním věku se sníží na jihu o více než polovinu o 6,6 milionu, ve středoseveru přibližně o čtvrtinu o 6,3 milionu. Jih se tak v roce 2080 stane nejstarší oblastí země s průměrným věkem 51,9 roku ve srovnání s 50,2 roku na severu a 50,8 roku ve středu země.

Za migraci obyvatelstva mohou i strukturální problémy ekonomiky jihu, horší zdravotní péče či služby, ale poslední kapkou pro mnohé rodiny bylo zrychlení inflace v posledních dvou letech. Nejvíce byly zasaženy rodiny s nízkými příjmy, které se soustředily především v jižních regionech. Ve srovnání s jinými evropskými ekonomikami má v Itálii inflační dynamika významný dopad na italské reálné mzdy, které mezi druhým čtvrtletím roku 2021 a druhým čtvrtletím roku 2023 utrpěly mnohem výraznější pokles než průměr EU27 o 10,4 %, resp. o 5,9 %, a ještě intenzivnější na jihu o 10,7 % kvůli trvalejší dynamice cen. Tato dynamika je součástí střednědobého trendu reálných hrubých mezd na zaměstnance, který je rovněž obzvláště nepříznivý na jihu: pokles reálných mezd o 12 % reálných mezd ve srovnání s rokem 2008 o 3 % ve středoseveru.

Jižní regiony trápí také vysoká nezaměstnanost a pracovní podmínky. Často mají zaměstnanci smlouvu na dobu určitou či pracují na částečný úvazek, v 75 % proti své vůli, ale také chudoba, která dosáhla nebývalé úrovně. V roce 2022 žilo na jihu 2,5 milionu lidí v rodinách v naprosté chudobě. To je o 250 000 více než v roce 2020. Problémem je, že chudoba roste i mezi těmi, kteří mají práci. Tedy mít práci ještě nezaručuje únik ze sociální nouze.

Zdroj: Il Sole 24 Ore
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie.