Hlavní motivací redesignu je snaha zvýšit bezpečnost a uživatelský komfort. V boji s paděláním má napomoci především unikátní technologie 3D hologramů, které mění podobu dle úhlu pohledu. Tyto hologramy využívá japonský jen jako první národní měna na světě. Při návrhu nové podoby bankovek se pak myslelo i na zahraniční uživatele, kdy je nově nominální hodnota uvedená v arabských číslech dominantnější než zápis ve znacích. U dřívější sady bankovek tomu bylo naopak.

Předním stranám bankovek dominují významné osobností éry Meidži (1868-1912), během které došlo ke zrodu moderního Japonska. Na desetitisícové bankovce je portrét otce japonského kapitalismu Eičiho Šibusawy, na pětitisícové bankovce je vyobrazena průkopnice vzdělávání žen Umeko Cuda a na tisícové bankovce je otisknut lékař a bakteriolog Šibasaburó Kitasato, který se věnoval výzkumu infekčních nemocí a prevenci. Na zadních stranách bankovek jsou vyobrazeny budova stanice hlavního tokijského nádraží, japonské vistárie a dřevoryt s motivem hory Fudži od slavného Hokusaie.

Dle propočtu agentury Nomura Research Institute vyjde přizpůsobení současné infrastruktury (bankomaty, automaty na jízdenky, pokladní systémy atd.) novým bankovkám na více než 10 mld. dolarů. Nejlépe se na změnu připravily finanční instituce a supermarkety, které mají být v den uvedení nových bankovek do oběhu kompatibilní ve více než 90 % případů. Naopak současné nápojové automaty budou umět přijmout nové bankovky pouze v 20 až 30 % případů. Podobná je situace v restaurací, kdy jen polovina objednávkových automatů umí přijmout nové bankovky.

Platby hotovostí jsou při tom v Japonsku velmi rozšířené. V porovnání s Čínou a Koreou, kde bezhotovostní platby tvoří 80 až 90 % všech transakcí, byl vloni jejich podíl v Japonsku 32,5 %.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.

Zdroj: Nikkei