Fenomén nearshoringu přináší Latinské Americe, především Mexiku, nové ekonomické příležitosti díky přemísťování výrobních závodů do geograficky blízkých regionů, což pomáhá zlepšit stabilitu a efektivitu dodavatelských řetězců.
Obchodní napětí mezi Čínou a Spojenými státy, které vypuklo v roce 2017, vedlo ke vzniku konceptu friendshoringu, zaměřeného na přesun výroby do spolehlivých regionů. Během pandemie covidu-19 se tento přístup rozšířil o nearshoring, jehož cílem je přemístit výrobu blíže k hlavním trhům. Mexiko i další země Střední Ameriky a Karibiku, zejména Dominikánská republika, se stávají strategickými hráči této iniciativy. Klíčovými výzvami zůstávají zajištění ekologické energie, efektivní dodávky vody a rozvoj logistické infrastruktury.
Díky strategické poloze, silné ekonomice, členství v dohodě USMCA a rozvinutým průmyslovým centrům je Mexiko považováno za ideální destinaci pro investice spojené s nearshoringem. V roce 2023 dokonce předstihlo Čínu a stalo se největším dodavatelem průmyslových produktů pro Spojené státy americké. Největší růst zaznamenaly sektory dopravy, elektrických zařízení a zpracovaných surovin. Přímé zahraniční investice do výrobního sektoru vzrostly o 20 % ročně během posledních čtyř let, přičemž celosvětový průměr činil pouze 7 %.
Rostoucí poptávka po moderní infrastruktuře a obnovitelných zdrojích energie přináší Mexiku příležitost zlepšit konkurenceschopnost v logistice a dodavatelských řetězcích. Investice do ekologických řešení a inovativních technologií mohou podpořit ekonomický růst a přispět k jeho udržitelnému rozvoji. Vývoj v těchto oblastech by nejen pomohl zvýšit exportní kapacity Mexika, ale také přispěl ke stabilizaci regionu a posílení jeho pozice v globálním hospodářství.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Mexiko
Zdroj: bnamericas.com
Zásadní změnou je, že se bude sledovat soulad s emisními normami v okamžiku prodeje vozu namísto při jeho dovozu. To má zamezit scénáři, kdy by automobilky tlačily své zásoby na dealery, aby se vyhnuly novým emisním shodám, které budou platit od 1. července 2025.
Ontarijská vláda předpokládá na letošní fiskální rok schodek desetinásobně větší oproti predikcím z podzimu 2024, zejména kvůli obchodnímu sporu se Spojenými státy americkými.
Nová belgická vláda hodlá ustoupit od plánovaného opuštění od jaderné energie a naopak plánuje spustit ambiciózní program na restart jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů. Zároveň bude investovat do nových jaderných technologií.
Energetická scéna Peru prochází významnou transformací. Země, tradičně spoléhající na vodní energii a zemní plyn, stále více obrací svou pozornost k nekonvenčním obnovitelným zdrojům energie (OZE), především k solární fotovoltaice (FV) a větrné energii.